Můj otec mě zavrhl a moji dceru také

Dobrý den. Podle toho co píšete, se Váš otec vždycky choval jako hulvát. Je to sice Váš otec a děda Vaší dcerky, ale když se k vám neumí chovat hezky, nepouštějte si ho do svého života. Těšte se na své mimino a žijte si svůj život. Povahu táty nezměníte a je zbytečné se tím trápit. Není potřeba, aby byl zlý i na vnoučata a mluvil o nich tak jak mluví. Je to škoda, alespoň jako děda by mohl být jiný a chovat se lépe. Holt je takový a Vy si nenechte nadávat a vyčítat..

Moji rodiče se rozvedli, když jsem měla 1,5 roku. Otec byl uzurpátor, s mojí maminkou začal "chodit", když měla 15 (byl o 9 let starší) a ona se ho vlastně nedokázala zbavit. Kdykoli mu řekla, at už nechodí, že se s ním vídat nechce, zhroutil se, plakal, vyhrožoval, že se zabije, lezl po kolenou a nosil kytice. 16.-17leté tele nebylo schopné poznat histrióna. Postavil si hlavu, že hned jak bude mít 18, tak se vezmou. Podařilo se jí kličkovat ještě 3/4 roku, pak povolila (hlavní argument byl "co by řekli lidi"). Za rok jsem se narodila já, ale pak už maminka, byt velmi mladá, pochopila, že to tak dál nepůjde a podala žádost o rozvod.

Ještě nějakkou dobu si mě otec brával, vždycky mi nasliboval kdeco (třeba že pojedeme do Prahy a on mě sveze letadlem a podobné kraviny), nic samozřejmě nikdy nesplnil a já jsem doma hrozně plakávala. Po krátkém čase se oženil, narodili se jim dva kluci, a úplně se mnou přerušil styky, podotýkám, že jsem měla asi 4-5 let. Potkala jsem se s ním občas ve městě, dělal, že mě nezná. Až do své smrti před 15 lety. Nikdy jsem nepochopila, proč mě zavrhl. Vystudovala jsem VŠ, celý život se slušně uživím, mám dva úžasné syny a příjemně klidné manželství. Na svoje vnuky (když už ne na mě) by mohl být pyšný. Prošla jsem kvůli tomu i rodinnou konstelací, byly to vyhozené peníze. Musela jsem to v sobě uzavřít a pro sebe ukončit.

Vřele Vám doporučuji totéž. S takovým otcem jen ztrácíte čas. Neříkám, že ho máte zatratit, ale srovnat si v hlavě, že není a nebude takový, jakého si zasloužíte. Nikdy Vám nedá to, co od otce potřebujete a právem čekáte - oporu, zázemí, jistotu. Tohle všechno musíte najít už teď v sobě a dávat to svým dětem.

Vykašlete se na to. Takhle kdyby mluvil o mojí vlastní mámě, tak by u mě skončil. Neomlouvejte ho, Vy musíte nastavit pravidla, ale zdá se, že jste slabá se mu postavit a žádat ho, aby takhle o matce nemluvil.

Máte mamku a tedy babičku hodnou, upnula bych se na ní. Otce vytěsnila.

Vaše děti by se měly stýkat i s prarodiči z druhé strany. Váš otec si vnoučata nezaslouží. On má vlastně už svoji novou rodinu. Přenáší svoji zlobu a nenávist na Vás a vy se trápíte. Je to možná pro někoho nepochopitelné, ale já bych s ním přerušila veškeré styky.

Jenom mě zaráží, alkoholik celý život, kupuje si auta, řídí, možná, že má alkoholismus pod kontrolou, nebo velké štěstí, když má pořád řidičský průkaz.

Proč jste se upnula na zlého alkoholika. Podívejte se po ostatních příbuzných a udržujte dobré vztahy pouze s těmi klidnými, slušnými, kteří Vám nyní přinášejí do rodiny klid, pohodu, štěstí, pomoc.

O otce bych už nestála /pije, nadává všem od Vaší strany, vulgárně, kritizuje atd./.

Každý si žije takový život, jaký si představuje.

Nejste povinna mu dávat vnoučata na prázdniny. Víte o tom?

Prarodič si může zažádat u soudu o styk s vnoučetem. A když píšete, jaký otec je, tak bude jenom vyhrožovat. Myslím, že to k soudu nepožene.

On Vás bude deptat celý život.

Buďto má takovou povahu, anebo nevíte všechno, co se v manželství stalo, že tam je taková nenávist k Vaší matce.

Z ničeho se to jen tak nestane, zvláště, když píšete, že je matka hodná.

Ta nenávist se přenesla i na Vás. Matka - dcera - vnoučata - prostě celý rod.

Vy jste snahu měla, ale pohár trpělivosti také přeteče.

A je to vyřešeno. 16 letá vnučka už tam nechce, tady Vám volá, že jste celý rod na nic, není důvod se stýkat.

Jak píšu, máte prarodiče i z druhé strany, nějaké tety, sestřenice a jiné vzdálenější příbuzné.

Necpěte se do otcovy nové rodiny, když je takový, nestojí o vás. U mě by to bylo pod moji důstojnost. Asi byl zase v lihu. Je s podivem, že ta přítelkyně s alkoholikem vydržela 30 let a ještě si ho na stará kolena uvázala na krk.

Zvažte terapii. Píšete, že jste se zhroutila. V těhotenství byste si měla dát nervy do klidu. Miminko vnímá Vaše nálady.

Kontakty s otcem bych zcela přerušila a divím se, že s ním chcete udržovat styk a že jste otci dávala vnučku na hlídání. Někomu takovému bych dítě nesvěřila. Je Vám 37 let, máte vlasní rodinu, a přesto potřebujte v životě otce, který nesnáší Vaši matku a Vás nemá rád? Proč? Myslím si, že by to bylo vhodné téma pro terapii.

Zdravotní pojištovny teď nabízí příspěvky - 7000kč VZP 10 návštěv po 700kč (jednou lze změnit terapeuta, nedoplácí se), ČPZP 5 x 500kč (max doplatek do 700kč), ZP ŠKODA - jednorázově 500kč, ZPMVČR - do 18 let 1500kč, nad 18 let 500kč, RBP, OZP, VoZP --- zatím žádné příspěvky. Odkazy zde poradte.cz/...

Psychoterapie je také možná zdarma přes žádanku od lékaře (např praktického) anebo si můžete platit soukromě.

Ve Vašem věku byste měla být už dávno vyrovnaná s minulostí a to i v rodině. Napadlo mi, je snad možné něco po otci dědit? Jste jedináček? Nepůjčil Vám peníze a proto si dovoluje? Nebo nedal peníze a podobně? Zkrátka jestli k němu máte nějaké závazky či očekávání..

Nevykládejte si to špatně, ale celý svůj život se nelogicky vnucujete člověku, který o Vás i o Vaši rodinu nestojí a navíc špiní bytost, kterou milujete - Vaši matku.

Takže mi Vaše jednání i chování nepřijde normální. Něco za tím je...

Pokud mu dlužíte, vratte peníze a máte pokoj - to je moje rada.

Tak hele, ze zacatku napises tohle:

Jako dítě jsem celé dětství poslouchala od cele otcové rodiny i od něj samotného jak jsem nevděcna,ošklivá,jaké mám prsa a oblečení,účes a jaká je moje máma svine.Muj otec mámu mlátil a chlastal,je alkoholik celý život. ... Muzu říct že je to zlý člověk.
a pak mu tam posilas 16 let vnouce a ted se divis? Holka ty to bud nemas v hlave v poradku, nebo jsi taky vycu...? A vnucka tam jako chtela jezdit jo? Mimo posledni komentare na jeji uces 16 let v pohode jo!? Divny...

To nam tady jdes pozalovat, ze tata prodal byty a ty nebudes nic dedit?

Promin ja te vazne neznam a tedy nechapu, ale z toho co pises, promin, si za situaci tak trochu muzes sama. Protoze casova souslednost nemohla vyustit jinak. Lidi se nemeni a zejmena pokud ziji ve sve bubline, cos cekala?! Ze budes dedit dva byty? Protoze tak to cele nakonec vyznelo.

Ps: to je na tobe co budes delat... my te fakt nezname a nemuzeme ti davat rady, nevime, jaka je objektivni pravda! Kazdy se musi rozhodnout sam za sebe. Co chce a co nechce. Lidi se zpravidla nemeni, jen se vice ci mene nauci pretvarovat.

pps: jdete na tu terapii viz : jancaak® dnes 10:38

Utněte to! Nejste povinna tohle poslouchat. Teď je nejdůležitější Vaše zdraví a zdraví Vašich dětí. Proto se úplně odstřihněte! A užívejte si jara a klidu v novém vztahu...

Slovo "zavrhl" nepoužívejte. To byl opileckej kec. Však až z něj bude uslintanej dědek, tak se přihlásí...Teď není o co stát. Vy máte čisté svědomí.

Jak to tu sleduji, tak bude nejlepší, přerušit s ním veškerý kontakt. Někteří lidé se nezmění a jen trápí druhé. Asi máte ten pocit, že rodina se má udržovat za každou cenu. Není tomu tak. Nechte to být, propustte ho ze svého světa a věnujte se hlavně sama sobě. Teď je nejdůležitější to nenarozené dítě! Netrapte se pocity viny! Někteří lidé dokážou svými manipulacemi zničit životy mnoha dalším. Také jsme něco podobného zažila, chtěla jsem zachraňovat něco, co nemělo cenu a stálo mě to mnoho sil. Smiřte se s tím, že nejvíce nám ubližují nejbližší lidé a odpustte jim. Nic jiného s tím nejde dělat. Těšte se na dny příští a nepřemýšlejte nad minulostí.

Celý život jste byla vychovávana slušně i ve vztahu k neslušnému otci. Chtěla jste budovat vztah k člověku, ke kterému jste se podle obecného názoru chtěla chovat jako se obecně máme chovat k otci. Byla jste a jste poslušná dcera. Ale váš otec podle toho, co píšete, je opilec, hulvát a agresor. Těžko říct, co víc. K takovému člověku je naprosto zbytečné chovat city jako k otci. Proč? Pro jeho světlé chvilky, kdy se v něm něco obrátí a chová se k vám únosně? Jenom se ničíte v čase, kdy potřebujete klid. Nepřipouštějte si ho, jak vám tu mnozí tradí, do svého života, který přece chcete žít radostně, momentálně navíc v očekávání radostné události. Proč si tento čas nechat kalit někým, kdo vám a vašim milým podle všeho do života vnesl jen spoustu nepěkného. Úctu si rodič musí zasloužit. Ctít takového otce není povinnost, tu si musí rodič u svého potomka vybudovat. Váš otec by měl sklidit jen to, co si svou "rodičovskou péčí" o vás během vašeho života zasloužil.

Asi bych tuto kapitolu života uzavřela. Čekáte miminko, něco přichází něco odchází. Upnula bych se na to co bude a ne co bylo.

Já se se svou matkou nestýkám 20 let. Ze začátku jsem nad tím hodně přemýšlela proč se co dělo. Mám ještě 2 sourozence a ti to mají stejně. Časem jsme zjistli, že chyba není na naši straně, ale v ní.

Sice to bude chvíli trvat než se s tím vnitřně srovnáte, ale věřte, že časem zjistíte, že odříznout jej ze svýho života je hodně osvobozující.

A co po nás chcete? Já za sebe vám mohu poradit přestat se s otcem stýkat, přestat se kvůli tomu trápit, zapomenout. Ale jsou lidi /a vy k nim asi patříte/, kteří to nedokážou. Stále se budete doprošovat lásky tam, kde žádná není. Máte jen dvě možnosti. Buď se dál trápit a nechat si vše líbit. Nechat trápit i vlastní děti a užírat se. Nebo udělat tlustou čáru a žít si svůj krásný život. A opravdu vím, o čem mluvím. Jsem po dvou škaredých rozvodech, žádná z bejvalek se se mnou nebaví /netuším proč/, ale zůstaly mi děti a to je hlavní! Jsem štastný a spokojený. A ony se užírají vzteky.

Těžko soudit co ti dva /vaši rodiče/ mezi sebou vlastně řešili. Bylo tam asi také hodně nenávisti mezi sebou, která dosud mezi nimi přetrvává. K vám se ale choval vstřícněji a i po rozvodu měl o vás zájem, podporoval vás a dokonce i vaši dceru až pomalu do její dospělosti na ní nezapomínal. Teď žije s jinou paní, dokonce už 30 let, kdyby i tuto mlátil, určitě by s ním takovou dlouhou dobu nevydržela a nechtěla by s ním po této době sňatek. Také by jste to neměla brát jako samozřejmost, že si dceru má vyžádat, není to jeho povinnost, už má také svůj věk a kdoví jestli dcera ve svém věku o to až tak stojí. Poděkování ale ještě nikomu neublížilo, projevit aspoň radost, nebo tak něco, možná dcera mohla vyslovit. Vlastně vás podporoval, posílal peníze, nezapomínal na narozeniny, až najednou teď se něco stalo, že prohlásil, že už nedostanete ani pětník. To také nemůžeme posoudit, co se vlastně odehrálo nebo sesypalo mezi vámi po tolika letech.

Já to vezmu trochu stručně. Hodně se tu toho už napsalo. Já ze zkušenosti, když mi někdo ublížil nebo mi prostě vadí, tak sním buď utnu (pokud je to možné) nebo alespoň výrazně omezím kontakt. Je to jako se slepým střevem, je to součást vašeho těla to ano, ale ta součást bolí, dělá problémy a poškozuje vás. Tak co sní? Dát pryč.