Nejste přihlášen/a.
Můžete mi prosím poradit? Už jsem v koncích. Mám synovce, je mu 40, stále bydlí u maminky, sice mají dům se třemi jednotkami, ale i tak. Osamostatnit by se mohl. Jenže on nemá ani přítelkyni. Měl. Po dlouhé době. Mohla jsem za to trochu já. Podařilo se mi ho trochou lsti vytáhnout na oslavu mých narozenin a přišla i dcera kamarádky. Bylo vidět, že si rozumí. Aspoň jsem si to myslela. A taky jsem si myslela, ze se ten jejich vztah nějak rozvine. Ale nic z toho. Stěhovat se nechtěl. Na rande ho chodit nebavilo. A přesto s ním Lucka byla více než rok, pořád doufala, že mu na ní záleží. Když začala mluvit o dětech tak ji řekl, že kdyby nějaké chtěl tak už je dávno má a tím to skončilo. Ukončila to. Já byla tak naštvaná a chtěla si to s ním vyříkat. Spíš to byl monolog a on se mi smál do obličeje. Řekla jsem mu, že s ním skončila a on, že si všiml. Že by se měl odstěhovat a on, že nemá potřebu. Že by se sebou měl něco dělat, ostříhat se a zhubnout a on, že mu vlasy nepadají a že mu chutná atd. Tak jsem se zeptala, jestli mu teda nevadí, že se mu všichni všichni sousedi smějí, tak mi řekl, že at, že kdyby věděli to co on ví o nich, tak by se nesmáli. Ptala jsem se, jestli mu nevadí, že nemá děti a on mi řekl, že nemá děti rád. doslova řekl, že ho se... i ty moje. On prostě nikam nechodí, jenom do práce, je úplný ignorant na cokoliv co mu člověk řekne a jeho maminka ho v tom podporuje. Ptala jsem se ji, proč ji nevadí, že nemá vnoučata, tak mně odpověděla, že ji děti nikdy moc neříkaly, ale když zjistila, že je těhotná, tak si dítě nechala, no že je ji teď 74 a že poslední co chce je starat se o malá děcka. Ona byla taky taková zvláštní. Nikdy se nevdala a přitom o ní chlapi měli zájem, ale ona je všechny ignorovala. Opravdu to tak někteří mají, že netouží po rodině, po pohlazení? Neměla bych mu zajistit nějakou psychologickou pomoc? Nebo ho mam nechat být? Myslíte si, že když řekne, že kde nejsou peníze není ani láska a on charitu dělat nebude, že to myslí vážně a nebo to jen hraje? Já už opravdu nevím...
Rodina si sice musí pomáhat, ale jen v tom případě, že někdo pomoc potřebuje a pomoc žádá. Žádal vás někdo o pomoc? Myslím, že ne, tak proč se hrabete jiným lidem do života?
Uprimne lituji partnery vasich deti. At uz nyni, nebo v budoucnosti. Vy musite byt nebo jednou budete tchyne plne dostavajici proslule tchynske povesti.
Nechte synovce byt a starejte se o sebe.
Dobrý den, Váš synovec je normální, ale je to "samorost" a není to zrovna párový typ (je takové procento lidí). Žije si spokojený život, nechce se množit, nechce změnu, nechce starosti, nechce odpovídat za někoho jiného. Nechte ho být a netlačte ho do něčeho, co sám nechce (nechte ho žít). Možná časem změní názor (nebo také nikoliv). Zdravím!
Je to tak, je to každého věc, jak se rozhodne žít. Jestli je mu dobře samotnému, nebo si najde partnera. Jen takového "starostky" se starají a hrabají do životů ostatních lidí.
Jak si ho maminka vychovala, takového ho má. Vy se do toho neplette, neshánějte mu nevěsty, neudílejte rady do života. Jinak totiž Vy budete ta špatná. On netouží po ženách, po dětech a ta jeho maminka se také netetelí blahem, aby už byla babičkou. Jsou to prostě spíš takoví sobci, kteří si žijí sami pro sebe. Ale když neubližují ostatním, proč ne?
Nechte je být, nehrajte si na osud, oni si sami nejlépe poradí. Když bude nejhůř, má přece jeden druhého. A Vy, jako teta, v tom neštourejte. Jistě máte své starosti s pokud ne, můžete být štastná. Podobného mládence nepředěláte, je rád, že je sám, ženské ho netrápí, maminka ho obstará...Oba jsou zvláštní lidé. Tak at si poradí sami, jsou dospělí a svéprávní. Proč se do toho plést? Nakonec stejně budete ta špatná, jak to většinou bývá. Hleďte si své rodiny, svých dětí a na synovce s tetou se vybodněte. Jaga.
babajaga radí dobře, přečtěte si její radu alespoň 2x a starejte se hlavně o sebe, nikdo si vaši pomoc nevyžádal, není to vaše věc, nemůžete pomáhat, když nejste o pomoc požádána.
Ne nadarno se říká - žij a nechej žít... Jaké si to kdo udělá takové to má. Důležité je, že to vyhovuje synovci a jeho mámě. Ne to, co si o tom myslíte Vy. Proč chcete někomu pomáhat, když o to evidentně nestojí? Respektujte, že je to dospělý člověk a nechte ho být. Vlezlé, prudící, dohazovačné a otravné drbny nemá nikdo rád. Tak pozor, at do této kategorie také nespadnete! Smiřte se prostě s tím, že jsou i lidé, kteří žijí jinak než Vy a vyhovuje jim to. Tím, že pořád štouráte do jeho života a rozebíráte ho, mu rozhodně nepomáháte. On je evidentně spokojenější než Vy se svým životem. Proto pořád řešíte Vy jeho a ne on Vás..
Zdravím. Milá paní, pokud vás někdo požádá o pomoc a vy mu ji dokážete poskytnout, poděkuje vám a bude si toho vážit. Ale pokud někomu vnucujete své názory a nutíte ho podle nich žít, je to otravování, a to protivné, bezohledné, velmi sobecké a velmi přízemní. Pokud neznáte nic jiného, než tetelení se kolem manžela, syna a příbuzných i tehdy, když vám o to nestojí, musíte být velmi nesnesitelná osoba. Nikdo vám nedal patent na rozum. Víte o tom? Tady jsme vám to napsali všichni. Tak se nad tím zkuste zamyslet, a dejte všem pokoj dřív, než toho budou mít tak plné zuby, že o ně přijdete a zůstanete sama. Ida
Po přečtení většiny příspěvků (včetně všech vašich) si myslím, že pomoc potřebujete především vy. Váš synovec je naprosto normální starý mládenec, kterému jeho životní styl vyhovuje, je v něm štastný a od nikoho pomoc nepotřebuje a nečeká. Vaše štourání, jak už tu někdo napsal, a úporná snaha mu "pomoci" mu určitě dost vadí a jen jeho vrozená slušnost mu brání v tom, aby vás poslal "kamsi". Já mít takovou tetu, tak už bych s ní dávno přerušil veškeré kontakty, rodina nerodina. Protože ten, kdo tu rodinu terorizuje a nabourává jste především vy.
Pokud jste jen trochu soudná, přestanete se svému synovci montovat do života. A pokud to nedokážete, navštivte psychologa, ne-li rovnou psychiatra a vy požádejte o pomoc s vaší chorobnou snahou se někomu vrtat do života!
@ninina - Neměla bych mu zajistit nějakou psychologickou pomoc? Nebo ho mam nechat být?
B) je správně. Asi máte málo svých starostí a hodně svobodných kamarádek, že?
jsme přece rodina, tak mu chci pomoct, přece nemůže zůstat sám
Proč by nemohl? Protože vám to nepřipadá správné či normální? Co vás nutí k tomu, chtít nařizovat dospělému člověku, jak má žít? Můžete být ráda, že se vám jenom "smál do obličeje" - prudší povaha by takovou tetičku srovnala jinak.
Tohle znáte - "Všichni chtějí vaše dobro. Nedejte si ho vzít."?
"Ale já se mu necpu do života, já mu chci jen pomoct..."
Ale on o Vaši pomoc očividně nestojí. Nehodlá žít podle Vaší šablony. Tak už to konečně vemte na vědomí. Nejlepší pomoc bude, když mu přestanete vnucovat svoje názory na svět a necháte mu ty jeho (i když se Vám nelíbí).
Ale radu jste tu dostala nesčetněkrát (počítat to nebudu) a v podstatě všechny stejné. Vy jste nečekala radu, vy jste čekala, že Vám někdo potvrdí Váš scestný názor, že je nutné někomu řídit život podle svých představ a proti jeho vůli. Ale tak to fakt není!
Ninino, jak víte, že to co mu vnucujete, ho udělá štastným? Na to si každý musí přijít sám, co ho udělá štastným. Každý je strůjcem svého štěstí, tak mu nediktujte, jak má být on štastný. Každý člověk je jiný. Co udělá štastnou Vás neznamená, že i jeho. On není jako Vy, rozumíte?
ale já nikomu nic nevnucuju, umím se vcítit a vím jak jsem byla neštastná, když jsem byla sama, tak mi neříkejte, že on může být štastný
Zdravím
Ano, někteří to tak opravdu mají že rodinu a děti nechtějí a proto ještě nemusí být zlí. Víte ono na tomto světě má vše svůj rub a líc, zmiňujete třeba to pohlazení pravda, jenže ten rub jsou nezřídka i hádky neporozumění odtažitost, není jen samet na druhé straně bývají i ty trny a je mnoho nevydařených vztahů a manželství, a z toho pošramocených duší vztahů, poškozených dětí... Manželství a vztah to není hned "nebe" jak si lidé často myslí, k dobré funkci je třeba mnoho vzájemného porozumění a v případě dětí i mnoho odříkání, není to lehké a té radosti pak také není kolikrát mnoho...A společnost na to aby se člověk uživil klade čím dál větší nároky, nikoho nezajímá že se ještě musíte starat o rodinu, maximálně vám řeknou : "Tak sis ji neměl pořizovat když to nezvládáš". Takže jak říká můj známý, at každý žije jen na co stačí na co má co zvládne..., možná pak bude méně neštastných lidí , méně sebevražd... Není dobré někoho tlačit do něčeho pokud to sám nechce nebo cítí že to prostě nezvládne...
Ten člověk je hodně dospělý a nikomu neškodí. Někdo to tak prostě má, že nikoho nenajde k životu, nakonec mu docela ta samota vyhovuje. Ale stejně v hloubi duše je tam někde neštastný. Když mu budete troubit do hlavy ty vaše názory, připomínat mu to jeho skryté neštěstí a prokládat to ještě posměcem sousedů, tak ten synovec cítí jenom bolest z vašich slov. A cítí se ponížen. Nevíte nic z jeho soukromí, možná ani jeho máma ne. Asi by bylo dobré, aby jste se do té rodiny nemontovala, byla by jste jako ti sousedé. Taky je možné, že láska na něho někde čeká až v 50.
V 50 už nemusí mít rodinu, stačila by ta velká láska, třeba vdova s dětmi. Ani v 50 není pozdě na dítě v dnešní době. Fakt vám není trapné montovat se do života druhého? Moc ho pronásledujete, otravujete a mohl by na vás podat trestní oznámení. Nechte ho na pokoji, když si to nepřeje.
Pořád tady píšete, jak chcete synovce s jeho mamkou zachránit, jak vidíte že si škodí, jak špatně žijí...
Evidentně jste ale jediný nespokojený člověk VY sama, všem ostatním lidem ten stav vyhovuje.
To opravdu nemáte nic jiného na práci, než dloubat do cizích štastných životů?
A jak to víte? On Vám to řekl? Nebo jste ho přistihla, jak celé noci probrečí, protože je strašně neštastný? Nebo jste to usoudila z toho, že v životě uznává jiné hodnoty, než Vy a Vy to prostě nemůžete pochopit?
@ninina - čekala jsem tu radu a ne, že mu to budete schvalovat
Vždyt jste ji dostala - a stejnou od různých rádců - "nechte ho být". Jenže vám se nelíbí, vy jste zřejmě očekávala schválení toho, co děláte. No, nedočkala jste se...
samozřejmě, že se mi to nelíbí, i můj syn mi už řekl, že strejda taky nikoho nemá a žije, to znamena jediné, že má svým způsobem života špatný vliv na druhé
@ninina - že má svým způsobem života špatný vliv na druhé
To je jak z kádrového posudku Tak on má "špatný vliv" na vašeho synka, který si dovolil projevit vlastní názor. Hrůza, co?
protože to je pitomý názor, celý život se snažím, aby z něj byl pořádný chlap a on se začne chovat jako můj synovec
Je váš synovec svéprávný? Jestliže ano, tak se o něho nestarejte. Jestliže ne, tak má jistě nějakého poručníka nebo právního zástupce, pak bude život vašeho synovce mít na starosti on. Připadá mi, že nemáte ani svoji rodinu ani svoje starosti. Až vás někdo požádá o pomoc, tak mu ji poskytněte.
@lukas32 - Rodina by měla držet při sobě a pomáhat si. Plně Vás chápu a věřím, že se to podaří, držím palce.
Jak nejsem zlomyslná, moc bych paní přála, aby se to "podařilo" - taková beruška, která by tetinku srovnala na první dobrou, to by byla ta pravá vysněná příbuzná...
Promiňte, ale i Vaše rodina je asi divná, když Vám synovce dohodila sestra? Co se chcete montovat do života
40letému. Snad má svůj rozum a ví co chce. Nechte ho žít v klidu. Občasná zmínka o budoucím životě a ženě není sice na škodu, ale spekulovat jaké máte svobodné dívky ve věku, v práci a hrát si na dohazovačku? Hodně divný přístup, když vidíte, že nemá zájem. Jistě se vyskytuje mezi lidmi, chodí do práce apod., třeba nečekaně ho Amor osloví. Možná by jste toho psychologa potřebovala sama, aby Vám sdělil názor na Vaše ochranitelské pudy.
Synovec at vezme nohy na ramena, mnohdy cizí lidé jsou lepší, než vlastní rodina. To je pravda mnohonásobně ověřená.
ninina si akorád dělá test z psychologie chování lidí a zkouší a testuje reakce.NEODPOVÍDEJTE. Podobný test na chování lidí jsem dělal taky i když v jiném znění.
a vám to příjde normální? jsme přece rodina, tak mu chci pomoct, přece nemůže zůstat sám, mám v práci několik kolegyň v jeho věku a ty by daly cokoliv, aby si někoho našly, v čem by on měl být jiný? já si myslím, že to jen hraje, že je tvrďák, ale ve skutečnosti takový není, jen to musí v sobě zlomit, ale já nevím jak to udělat
Asi to tak bude. Bude, je to jen sranda. Jen bych chtěla těm. kteří si myslí, že by měli synovci pomáhat, tak těm, bych chtěla říci: V Růžovce je postava Babeta. To je přesně ono. Také to myslí dobře, snaží se pomáhat. A je to čůza, která strká nos do všeho, do čeho jí vůbec nic není. Moc bych si přála, s takovou osobou se nikdy nesetkat. Pomáhat můžeme pouze tehdy, když si potřebný o konkrétní pomoc řekne. Nemůžeme vnucovat něco, o čem si myslíme, že potřebuje. Pak už je to vtírání se svou představou pomoci. Nechejme lidi být štastnými podle jejich představ!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.