Nejste přihlášen/a.
Je nějaká vaše hranice, kde si už dovolíte někým opovrhovat, dávat mu najevo, jak je slabý, nevyzrálý, nevzdělaný a tak dále?
Co lidi vede k takovému opovržení nebo vymyzení se vůči někomu a to i přesto, že neznají vůbec okolnosti o celé situaci, do které se opovržený člověk dostal?
Stalo se mi to a pěkně mě to mrzí od člověka, se kterým jsem měl dobré vztahy. Nečekal jsem to, ale došlo na dojmy místo argumentů. Nemam potřebu se před někým hájit, ale mrzí mě, jakým způsobem se toto vymezení vůči mě stalo. Nikomu nevnucuju svůj příběh, ale když se zeptá, řeknu mu konkrétní věci, ze kterých se dostávám a konečně začínám žít svůj život.
Zdravím. Řekla bych, že opovrhování se dopouštějí slaboši. Oni nepotřebují znát okolnosti, je zajímá nejvíc vlastní osoba. A navíc takový slaboch si je vědom fůry vlastních nedostatků, které zakrývá. A pokud se objeví někdo, kdo v něčem není příliš dobrý, okamžitě to použijí => zveličí => zviditelní, a čím víc dotyčného poníží, čím víc jím dokáže opovrhovat, tím výš a líp si pak sám připadá. Pokud to udělá v kolektivu, je to navíc hajzl. (Kamarád a přítel člověku poradí, pomůže, podrží ho). Pokud se vám od někoho dostalo takového opovržení, měl byste si uvědomit, že on vás tím vlastně pochválil, on vám tím na sebe vykecal, že si sám připadá hluboko pod vámi, a konečně přišla příležitost se vám (za své vlastní nedostatky) pomstít. Ida
Míra opovržení je závislá na inteligenci. Opovrhuji docela snadno člověkem, který je inteligentní a přes zjevná a ve společnosti známá a uznávaná fakta daný problém nevidí, nebo nechce vidět.
Naopak těžko budu ve stejné věci opovrhovat člověkem jehož intelekt na to nestačí, nebo se mu rokama snížil /nestíhá moderní vymoženosti/.
Příklad prvního tvrzení. Ing. který uznává současného prezidenta je podle mě vůl, neboď má dostatek inteligence, aby poznal co je zač. Proto jím mohu opovrhovat.
Příklad druhý: Nebudu opovrhovat babičkou, protože neumí poslat SMS.
@klepadlo - kde si už dovolíte někým opovrhovat, dávat mu najevo, jak je slabý, nevyzrálý, nevzdělaný
Mezi "opovrhovat" a "dávat najevo" je rozdíl. V prvním případě se dotyčný o mém názoru vůbec nemusí dozvědět, ve druhém ony "argumenty" např. nepovažuje za důležité, nechce slyšet, nebo by třeba musel překročit svůj stín, což může pro někoho být téměř nemožné.
Opovrhovat můžete kdykoliv kýmkoliv, není na to žádný předpis, žádná norma. Je to pouze vaše věc. Je to také pouze váš problém a ne problém toho, kým opotvrhujete. Jestli v sobě chcete živit takové negativní emoce,tak vám to nikdo nemůže zakázat, máte svoji svobodnou vůli.
Pěkný den,
opovrhuji pouze tím,kdo mě nějak zásadněji zranil a zachoval se ke mně hnusně bez pocitu viny. Opovrhuji například svým švagrem a nic se na tom už nezmění,kdyby se dopustil chyby jednou,dvakrát,jsem schopná mu odpustit,ale on cíleně a opakovaně uráží mě a mého partnera. Takže proto jím opovrhuji. Jinak nemám důvod nikým v rodině opovrhovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.