Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
jsme spolu 9 měsíců, studenti, nebydlíme spolu... Vztah hodně osciloval nahoru a dolů.. Až poslední dobou se to celkem srovnalo. Problém je v tom, že přítel, poté, co se rozešel s bývalou přítelkyní, tak pár dní na to začal chodit se mnou (ti dva předtím měli taky dlouhou pauzu), takže neměl takové to období vlastního klidu, srovnání si spousty věcí v hlavě a skočil do vztahu se mnou.
Každý jsme byli úplně jiný, já si odvykla na to být ve vztahu, tak mi celkem dlouho trvalo dostat se do toho zpět a přítele to taky stálo spoustu nervů. Ale řekla bych, že teď už mám toto období úspěšně za sebou. Bohužel přítel ztratil energii a chut pro vztah a prý si potřebuje teď spoustu věcí urovnat. Nedivím se mu, možná to tak bude lepší, vyčistí si hlavu a pak to může být fajn.
Jen mě trochu uvádí do rozpaků pár věcí: ruší společně, už déle předem domluvené akce (jednak proto, že nejsou peníze a také proto, že "co kdybychom už nebyli spolu, bylo by to divné"). V tom se mu taky nedivím (také měl podobnou zkušenost s přítelkyní, takže to vidí tak, že to je asi lepší zrušit), jen mě tyto komentáře hrozně ubíjí a drásají, doslova.
Dohoda o tom, jak má vypadat pauza ani pořádně neproběhla, spíš taková lehká zmínka o tom, že by bylo dobré postavit základy nejprve dobrého přátelství, abychom mohli být dobrými partnery. Dnes byl první den, co jsme se viděli od oné dohody (4 dny, tak je to celkem čerstvé) a opravdu jsem se snažila být tou "kamarádkou", ale každou chvílí jsem měla čím dál tím větší chut jej alespoň vzít za ruku nebo jej pohladit, protože byl dost unavený a trochu ustaraný, ale pořád jsem se přemlouvala, že to asi není nejlepší nápad, že tohle kamarádky nedělají (tedy dělají, nicméně si říkám, že bych mu asi měla nechat dost prostoru, jemu samotnému a neovlivňovat to mnou).
Tak se tady dnes už poněkolikáté plácám v návalu pláče a nevím, jak to následujících pár týdnů zvládnu. Hrozně se bojím, že to dopadne stejně, jako s jeho bývalou přítelkyní. Pauza na vždy. Ale nechci to srovnávat, protože jsme v jiné situaci. Nicméně, znáte ten zmatek v hlavě, kdy nevíte, co si myslet - Budeme pokračovat, nebo ne? Možná na tomto není co radit, ale moc ráda bych slyšela vaše názory/zkušenosti a prostě jen slyšet, že je spousta dalších lidí, co má tyhle problémy taky (sobecké? sdílená bolest, menší bolest
Děkuji všem, kdo to alespoň dočetli až sem.
Myslím, že se odpověď dá shrnout do krátké věty :
PAUZA ve vztahu, je slušně naznačeno, že se chci rozejít, ale nevím jak to udělat, abych druhému neublížil.
Pauzu z jiného důvodu, si mohou dát manželé po 15 letech manželství, třeba na 14 dní na dovolenou, kdy oba ví, že dokupy to nejde, a zvlášt taky ne, a tak se k sobě zase vrátí. Třeba hlavně kvůli dětem. U mladých lidí tohle nefunguje.
RADA : Jít dál. Pobolí to, ale přebolí ...a třeba bude líp. Najdeš někoho na celý život bez výmluv na PAUZY
bramboro- plně chápu tvé pocity, člověk pátrá co udělal špatně, čeho se měl vyvarovat. Znovu a znovu jde vše hlavou. Věř, že asi přítel má strach z pevného svazku, bojí se ,že přijde o svobodu. Má strach,že by to nezvládal ,to soužití, které by asi mělo následovat, pokud byste spolu zůstali. Chce dát všemu čas, ale nechová se tak poprvé. To je trochu zarážející, je vidět jakmile vztah pokročí, že by měl být intenzivnější -snaží se z toho uniknout. Nech tomu chvíli ... a pak si narovinu promluvte,zda by mělo cenu ve vztahu pokračovat. Takových jako jste vy dva je spousta. Zvlášt píšeš ,že jste studenti, má strach ,že by oboje dobře nezvládal . Nevím neznám ho.Někdy je čas nejlepší lékař.Nebuď smutná a žij svůj život naplno.
Děkuji za ta vlídná slova, ono hrozně těžko zobecňovat, to je pravda, zvlášt když člověka neznáte..
S tím soužitím, tam se ani nehrneme a s chybou jsme si to vyjasnili, není to ve mě, ale v něm (jaká to fráze!), o to horší ta bezmoc je. Já dělala taky nějaké malé kixy, které on díky svému rozpoložení viděla jako velké chyby, ale sám řekl, že to třeba pak uvidí jinak. Kdoví..
Nicméně na té svobodě něco je.
Děkuji
Milá pisatelko (nechce se mi Tě přímo oslovit: Milá bramboro), myslím, že se dovedu vcítit do Tvého zmatku a smutku a je mi to za Tebe líto, ale já osobně absolutně nevěřím na jakoukoliv "vztahovou pauzu". Podle mě něco takového neexistuje - to je jenom srabácky řečeno, že dotyčný končí. Zvláště pokud je to po 9 měs., kdy by fungující partnerský vztah měl být opravdu velmi intenzivní a oboustranně prožívaný. Na Tvém místě bych chtěla slyšet na rovinu, jak si Tvůj přítel onu PAUZU představuje, at se vyjádří, i kdyby mě to mělo bolet. Pořád lepší, at to bolí teď než po třeba dalším půlroce, roce. Z Tvého psaného projevu mám pocit, že jsi velmi inteligentní a empatická, a tak určitě časem pochopíš, co je pro Tebe nejlepší. Já Ti budu držet palce, at máš jasno co nejdříve.
Naprosto souhlasím. Ještě bych dodala, jak bych tu pauzu asi prožívala já (v tom věku), já bych určitě čekala, až pauza skončí.. Takže bych vlastně třeba rok odmítala jiné kamarády, bála bych se promluvit s jiným chlapcem, protože co kdyby náhodou. Takže pláč a smutek by byl prodloužen a odložen o další zabitý rok plný trápení, přijde, nepřijde, zavolá, ta představa,že bych ho viděla a nevěděla na čem jsem, to je strašný. Takhle to bude sice taky bolet, ale budete mít jasno.
brambůrko, píéšeš, že ze začátku jste byli každý jiný. Víš, co? Vy jste každý jiný, ty hledáš normální vztahs normálním klukem, ale s tím nynějším to není to pravé ořechové. Nikdo do něj nevidí, ale skutky a chování vypovídají o mnohém. Myslím si, jako fidonet, že se chce rozejít a neví, jak to udělat, aby ti to neublížilo. Kytka to píše dobře, užívej si svobody a netrap se příliš dlouho. Přeji ti hodného a citlivého kluka, jako jsi ty. PT /stařenka/
Uff, děkuji Nejde o to, že není citlivý, to ne. Není to taková ta pauza, jako chci si užívt s holkama/pít/flákat se apod. je to opravdu o tom vyvětrat si hlavu (a opravdu jsem poznala pár takových nepříjemných typů, takže v tomhle opravdu vím, že to myslí vážně a nejsou za tím, snad, skryté úmysly), ale to si patrně říká každá, on je jiný, my jsme jiní Spíš jsme asi jiní než průměr, ale i my občas děláme průměrné věci.
Děkuji
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.