Nejste přihlášen/a.
Zdravím,mám porblém...
Je mi 15 let a mám problémy se spaním..dost se za to stydím,ale nemohu si pomoct.Mám svůj pokoj,ale dělá mi problém usnout,respektive se bojím usnout.Často ,když zavřu oči nenechám je dlouho zavřené a hned je musím zas otevřít a zkontrolovat okolí.Taky dost často mívám sny,naštěstí,to nejsou žádné noční můry,ale skoro každý den se mi něco zdá. Jednou jsem dokonce zažila i spánkovou paralýzu,ale to je v celku normální,když se to stane jednou,takže na to bych moc nedala,ale často se probouzím v noci ..v různé hodiny,i když nepotřebuji na záchod,prostě samovolě.Což je poté pak ještě horší to usínaní a kolikrát se mi nepovede usnout vůbec,nebo až za dvě hodiny.Proto už sem několikrát musela jít spát do pokoje svého sourozence,jelikož,když spím s někým,spí se mi o dost lépe a usnu hned.Na horory nějak zvlášt nekoukám,ale stejně nedokážu spát klidně ..co s tím?..
Ja mam s nespavosti celkem dost velke zkusenosti ale jsem uz o dost starsi nez ty. Nespavost by jsi urcite nemela podcenovat, dokaze poradne zamavat se zdravim. Co bych ti poradil - zkus na netu vyhledat "spankova hygiena". Najdes tam nekolik doporuceni a to je zaklad, ktery by jsi mohla zacit dodrzovat. Zkus treba snizit teplotu v pokoji (na noc vypnout topeni, vecer vyvetrat), vzit si tenci deku, nepouzivat vecer mobily. Me tez pomuze vlazna az studena sprcha pred spanim. Vecer moc nejist, chodit spat ve stejnou dobu atd.
To jak se ti bude spat neni otazka jenom co delas vecer, ale promita se cely den. Takze pravidelna fyzicka aktivita. Snazit se mit v zivote vyresene vztahy s lidmi. Jednoduche reseni, pokud to neni nejaky fyzicky problem, neni. A u kazdeho ty duvody jsou jine. Kazdemu z nas se v hlave honi neco jineho.
Vzhledem k tvemu veku by bylo fajn, pokud by o tvem problemu vedeli i rodice.
Pravděpodobně prožíváš pocity uzkosti a strachu. Napadá mě jediné - šikana?
Jestli je tomu tak, pak neváhej se někomu svěřit, pokud si nevíš rady. At je to fyzická šikana v realu, nebo kyberšikana na internetu. Nebo dokonce vydírání - fotky na fejsu a podobně...
Další možnost je, že nemáš dobrý prospěch a nevíš co bude dál s Tvojí budoucností. Ale i učební obor je dobrá práce, pokud ji máš ráda. Zkrátka potřebuješ něco vyřešit a pokud se rodiče nerozvádějí a doma není dusno, dá se vyřešit všechno. Máš rozumné rodiče? Mohou Ti pomoci víc, než si myslíš.
Nikdo mě díky bohu nešikanuje.Ani se školou tak problémy nemám,spíš je to dost stresové období. No rdoiče rozumné..mamku určitě,je skvělá,aleu táty je to trochu probém..
pokudale na to jdu tedy z té psychické strany,měla jem kdysi problémy se sebepoškozováním.nedělala jsem to kvuli lítosti,nebo pozornosti ostatních..vůbec ne...spíše kvůli sobě.A to i trochu pramení do teď.
U mladé generace vznikl problém kvůli internetu. My starší, jsme tohle neznali, přečíst si, konat a pak teprve myslet, měli jsme to opačně, mysleli jsme a pak teprve konali. Tím chci říci, že dnešní generaci pokládám za příliš opečovávanou a soustředěnou příliš na sebe.
Měla jsem já i moji sourozenci takové dětství, že dnešní týnejžri by se řezali ve dne v noci...Tolik stresu hladu, bídy, práce a nemocí v rodiněsi myslím, opravdu nezažiješ. Z čeho tedy je dnešní generace zoufalá? Především z toho, že se o ně příliš pečuje a neučíme je, že i oni mají o něco, o někoho pečovat a to o vztahy v rodině a svoji budoucnost. V životě nejsou jen práva, ale i povinnosti...
Řeknu Ti takový příklad, mým dětem otec zemřel jako malým. Děti viděly jak těžký máme život a neviděly jen sebe, ale celou naši malou rodinu. Když moje dcerka dokončila gymnázium, jeden večer se mě zeptala, že by ráda vystudovala VŠ, ale jestli si to můžeme dovolit a že by se snažila si na oblečení, skripta a podobně si vydělat.
Všechno, co píšu, je naprosto pravdivé, věř mi...A tak ráno ve 4 hodiny vstávala za každého počasí a to i v sobotu, nebot noviny se roznášely i v tento den a lítala s roznášením novin, pak se na metru na Národní na WC převlékla a šla na přednášky na univerzitu. O víkendech si našla práci na pc v jedné firmě, byla tam celé dny a tak šla od ročníku k ročníku...S touhou docílit vyššího vzdělání.
Dnes je dospělá a pracuje na pozici, kde má plat, o kterém lidi sní. Předpokládá to samozřejmě i hodně práce a neustálé vzdělávání včetně znalosti jazyků, zahraniční firmy platí dobře za práci a ona pracovat umí. Koupila si vlastní byt, mně, tedy svoji matku finančně podporuje, jsem invalidní, víš. Peněz moc tedy nemám. Každý den se zajímá, jak žiju a zda něco nepotřebuji. Podobně se chovalo a chová i moje druhé dítě.
A proč Ti to píšu...neměla jsem možnosti jim nějak pomáhat, spíše jsem to byla já, kdo tehdy v jejich letech dospívání potřeboval pomoc. A proto moje děti nemyslely i přes značné stresové situace na sebe, ale na svoji rodinu, na mě.
Takže mnoho péče dnes o mladé není dobře. Mladí lidé nemají reálné starosti a uplně běžné věci pokládají za stresové, to je skládá a hroutí se, neví si rady se životem. Mohu Ti říci jedno - život mě naučil, pokud máš zdraví, máš všechno. A je velké sobectví se nesmyslně řezat, ačkoliv se mi nic závažného neděje, jen nevím, co bych už dělala, aby mě všichni litovali..Tak na to pohlížím z hlediska životních zkušeností já.
Zamyslela ses někdy nad tím, co starostí a práce má Tvoje matka a snažila ses jí pomoci, měla jsi o ni starost, nebo jen o sebe? Jsi zdravá, máš nohy, ruce...jiní jsou na tom mnohem hůř a přesto nepřidělávají rodičům stres a starosti, že se nesmyslně řežou, protože už neví, jak by na sebe upozornili, jak by byli IN.
Opravdové starosti lidé takhle neřeší, řeší je tak, že se k nim postaví čelem a ne vydíráním rodiny. Zkus o tom přemýšlet, co Ti píšu, že myslet na druhé znamená mít radost ze života...A pokud se Ti nic závažného neděje, není důvod k nespavosti - vypni večer internet i televizi, vezmi si papírovou knížku, chvíli čti a do týdne budeš spát jak miminko...Pokud to vypínáš až v hluboké noci, to bych nespala i já...a že se spánkem rozhodně problémy nemám.
Obdivuji vás..stejně tak i vaše děti.Nebyla jsem sice u toho,ale dokážu si představit,jakéto muselo být.
Každopádně já Si svého zdraví vážím,ještě víc si vážím svých blízkých.Naše mamka pro nás dělá první poslední a já jsem ji za to nehorázně vděčná a snažím se jí pomáhat jak jen to jde. Co se týče toho sebepoškozování,to už je starší záležitost,i když problémy,kvůli kterým jsem to dělala stále přetrvávají,už ale nemám potřebu se řezat. Nějak jsem si zvykla.
Nebyl ten život tak těžký, protože člověk jinou volbu neměl. Chtěla jsem Ti svým pravdivým vyprávěním říci, že bys měla snít, co všechno dokážeš, protože máš život před sebou a mnoho možností...
Dmes bohužel mnoho mladých lidí je v podstatě nedospělých, mně kdysi bylo dcery neskutečně líto, co všechno musela udělat, aby mohla vystudovat a začít pracovat v práci, kde postupovala, což jí umožnilo mít větší plat a koupit si byt například. Plnila si sny jen proto, že brzy dospěla, a jako dospělá se chovala.
Víš co mám na mysli, každý večer zavři oči a přemýšlej, jak bys chtěla změnit svůj život a co pro to hlavně musíš udělat..Věř mi, že pokud budeš taková, cílevědomá, tak nakonec budeš i štastná. A usínání by Ti nemělo dělat problém už ani ted, ani později. Snít je krásné, kdo to umí, lehčeji se mu žije.
Pěkný den,
zkuste jacobsonovu svalovou relaxaci nebo autogenní trénink. Jacobsonova relaxace vypadá tak,že střídavě zatínáte a uvolňujete všechny svaly na těle,včetně těch obličejových. Tělo se pak uvolní a lépe se usíná. Autogenní trénink je více o představivosti a ne každému musí sednout. Ale dá se stáhnout všude na internetu,pustíte do sluchátek a zkoušíte. Také je dobré zkusit kozlík lékařský,meduňku nebo bylinné čaje na spaní. Pokud by nic nezabíralo,není ostudou svěřit se praktickému lékaři,který doporučí další postup.
Někdy pomůže změnit místo spánku, přestěhovat postel do lepší zóny.
Taky je dobré je dát si večer tabletku hořčíku. Někde je ho v půdě, potažmo ve vodě, málo. Obecně mít ve stravé dost hořčíku a B vitaminů.
Taky do denního režimu zařadit pohyb na čerstvém vzduchu. Když se zdravě unavíš, lépe se spí.
A máš v pořádku štítnou žlázu? Její zvýšená činnost nabuzuje organismus.
Proč nespíš se sourozencem pořád? To by Ti pomohlo? Přes den byste měli vlastní pokoje, přes noc ne.
Ano,pomohlo.Ale rozhodně nechci je nějak omezovat ve stylu,že jeich velká starší sestra spí s maldším sourozencem,protože se bojí. Hlavně já se chci naučit usínat s pocitem bezpečí a uvolnění ,i bez mých sourozenců.
Snad by jim to nevadilo, ne? Není to, že by ses bála, prostě máš dočasný problém. Spi s nimi třeba pár dní a budeš spát celou noc, tělo si zvykne na nerušený dlouhý spánek a pak to zkus ve svém pokoji a nemysli na to, že jsi sama. Třeba Ti zvyk spát celou noc vydrží.
Používám čaj spánek nervy. Poprvé jsem se napila a šla na procházku se psem. nedoufala jsem, že mi to pomůže. Jsem jednak omezená depresí a taky mi dřív nic nepomáhalo. Moje paní doktorka mi nechce žádné léky na nespavost předepisovat, že jsou návykové. Tentokrát jsem usnula ještě na procházce a pes mě musel táhnout domů.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.