Jsem bezradná

@olcca - Nikdy si neodpustím že tam jde kvůli mě protože ji sama nezvládám.
Ne - nejde tam kvůli vám.

A nenechte příbuzenstvo, aby ve vás ještě podporovalo pocit viny, že nezvládáte péči.

O péči o nemohoucí maminku toho vím hodně, prošly jsme spolu všechny fáze. Až do úplného konce... Podporu z rodiny jsem neměla. Sourozence nemám, děti daleko, ke konci dcera po porodu, snacha před porodem. Ale z více stran jsem byla nabádaná, abych mysela i na sebe, že bohužel nejobětavější pečovatelé někdy umírají dříve než opečovávaní. Že pud sebezáchovy musí zafungovat.

Nenechte to dojít do fáze, že budete mít pocit, že padáte na hubu. Pokuste se najít i jinou pečovatelku, já našla samostatnou paní. Na postoj svých sester nemyslete. Když vypomohou, bude to fajn, když nevypomohou, neřešte to. To je jejich problém a Vám to ubírá energii. Přijměte i myšlenku, že jsme lidé smrtelní. Jednou to přijde. A pokud už nemocný nevnímá, nepoznává, tak snad ani není nutné ho za každou cenu držet při životě o měsíc či dva déle na hadičkách a podobně.

Domovu důchodců se nebraňte. Určitě bude lepší než LDN. V poslední době mám možnost sledovat několik vrstevnic, které několikrát týdně jezdí za rodiči do pečovatelského domu. Jsou v pohodě, docela odpočaté, vezou svým blízkým domácí buchty a budou jim vyprávět novinky z městského dění. Myslím, že pro obě strany je to víc než přijatelné řešení.

Jako pečující osoba, co už dva roky pečuje o manželovu babičku, bych nikdy nikomu nevyčítala, že se nechce starat a naopak péči každému rozmlouvala. Že to pečující osobu jen ničí, to už víte sama. A nějakého vděku nebo pomoci od okolí se jen těžko dočkáte. A obvykle býváte v nemilosti i u toho, komu ten zadek myjete.

Toto mám za sebou minulý rok. Já naopak tchýni z LDN vytáhla, měsíc se oni starala (koukala tam jen napráškovaná do stropu a čekala na smrt) a myslela jsem, že když ji srovnám cukrovku, nervy, znovu ji rozchodím, že se o ni některá ze dvou dcer postará, když jsou obě v důchodu. Ale kdeže! Neochotně si ji jedna vzala domů a do tří dnů mi ji zhroucená přivezla, že je z ní sama na práškách a tchýně byla s nervama úplně na dně. Brečela a chtěla zpět na LDN! A to měla i manžela. Oni ji tam izolovali samotnou v pokojíku a ona potřebovala permanentně komunikovat, obsluhovat, ošetřovat i hlídat -začátek alzheimera. U nás ležela přímo v obýváku, paráda, neparáda, ale potřebovala to. Všechno, co jsem s ní za měsíc udělala bylo v háji. Hned v autě ji nacpali řízky, protože to je ta pravá láska, žádná dieta, přijela s rozházeným cukrem, psychikou a nikdo se mě už neptal, jestli se o ni můžu dál starat .Ještě mi vyčítaly, že jsem ji z LDN vytáhla! Pak se nějak za našimi zády domluvily a šouply ji zpět na LDN. Přijely s hotovou věcí a at mě prý ani nenapadne ji odtud brát, že už se tam taky nemusí dostat. Tam to bylo lepší než na té první a pak se dostala do domova důchodců, kde si ještě užila skoro rok slušného života. Denně jsme za ní chodili, ale starat jsem se oí ní nemohla, protože mám své rodiče, za kterými jsem musela jezdit a ti to těžce nesli, že na ně bych čas neměla. No a letos se to opakovalo s mou mámou. Posloužila jsem jí do předposledního dne, v nemocnici druhý den zemřela. Rozhodl tak otec, že už to nedává, byl absolutně vyčerpaný, nevyspalý a vyřízený, i když jsme na ni byli dva, dokonce někdy musel pomoci i můj muž. Nic si nevyčítejte! To samotný člověk nemůže dlouhodobě zvládnout, spíš oddělá sebe a to snad není účelem. Ve dvou se to dá, ale i tak je to velký nápor. (Celé noci jsme byli vzhůru, tchýně nás pořád volala, mamka zase vykřikovala a sténala bolestí.) Je to na svědomí Vašich sester, pokud Vám odmítnou pomoci, nevztahujte to na sebe. Udělala jste, co bylo ve Vašich silách. Nechte ji v odborné péči a co nejvíce ji navštěvujte, tak zní moje rada, nebo se Vám ještě rozpadne man želství. Je to velký zápřah a pomineme-li Vaše zdraví, soukromý život, je to i enormní zátěž na psychiku všech. Hodně síly!

Zdravím. Přesně vím, o čem mluvíte. Prožila jsem si to taky. Ale je potřeba si uvědomit, že by se starání nemělo změnit v otročinu, v obětování se a vypuštění duše. Zodpovědně se postarat znamená, že vyberete vhodný domov pro seniory, kde je školený personál, který si ví rady s našimi staříčky. Uvidíte, že maminka mezi svými vrstevníky pookřeje, že uvidí, že leckdo je na tom stejně jako ona, a někdo i hůř. "Pečovatelky" jsou přátelské a vstřícné, a hlavně vědí co a jak. Jen je potřeba vytvořit i podmínky pro přijetí do domova. Pořadníky jsou dlouhé, proto je potřeba podat přihlášku ihned, a hlavně, i když to vypadá neeticky, zařídit příspěvek na péči, a co nejvyšší. Protože, ikdyž vám to nikdo neřekne do očí, výše příspěvku rozhoduje o přijetí. Mamince řeknětě po pravdě, že je domov dobrým a jediným řešením, a vy tam za ní budete pravidelně chodit. Pokud je při zdravém rozumu, jistě by vás nechtěla "zahubit". A pokud není, musíte mít rozum vy. Navíc je tu možnost, že by do toho domova mohli nastoupit oba vaši rodičové a být tam spolu na pokoji. Vzájemně by se podpořili a byli by spokojení. To se velmi osvědčilo. Vysvětlete jim po pravdě, že to je vlastně normální bydlení jako v nájmu, akorát tu otročinu, kterou jim děláte vy sama z posledních sil, jim budou dělat profesionálně a bude jich na to hodně. Nečekejte, až padnete na hubu. Protože pak vám nikdo, než na maminku dojde řada v pořadníku, nepomůže, ani kdybyste ležela vy sama na smrtelné posteli. Úřady u nás velmi pomalu pracují a musíte je do toho nutit. Popřemýšlejte o nástupu obou rodičů na jeden pokoj. A myslete na to, že maminka jde do domova proto, že je stará a nemocná, a že právě proto byly v naší zemi tyto domovy vybudovány a je privilegium se tam dostat. Ida

Jsou situace, které nejdou v domácím prostředí zvládnout, není na místě se trápit výčitkami. Udělejte, co vám zde rádocové radí, kdybyste se rozkrájela, nezajistíte doma pro nemocného vše, co potřebuje a budete se silami na dně. A to nemluvím o tom, že se stejně vždy najde někdo, kdo řekně, že jste nedelala dost. Myslete též na sebe, to není sobecké. Ono vše má své meze.

Jako pečující o plně nemohoucí bližní máte nárok na sociální příspěvek, nezapomeňte! Není zanedbatelný. Takových lidí si velmi vážím, je to řehole. Jako plně nemohoucí maminku do DD nejspíš nevezmou. Švagr je b...c, nic ve zlém.

Nevím, jestli to tady již někdo zmínil, ale víte o tzv. odlehčovacích službách?

Kdy si můžete odpočinout od péče i odjet na dovolenou, či do lázní?

cs.wikipedia.org/...

pro příklad betlem.org/...

Najděte si pro sebe samozřejmě v oblasti, kde bydlíte.