Nejste přihlášen/a.
Ahoj
JSem uplně šíleně do někoho zamilovaný a mám zároveň veliký strach.
Ta dotyčná osoba snad nemá konkurenci a už jsem si řekl že s nikým jiným bych ani snad vztah mít nemohl.
Známe se teprve chvíli ale já jsem z toho uplně vedle, život má najednou smysl, náplň a konec depresí...
Furt mám pocit že to protějšek takhle necítí protože z druhé strany k sobě cítím spíš neutrální postoj. Styk už byl ale já prostě nevím.
Jestli bych o tohle štěstí přišel tak bych se asi zbláznil protože kromě toho nemám snad nic, kamarádů moc nemám a ty mají své starosti a rodina mě moc čím dál tim víc nemusí.
Je to poprvé s kým mi čas po spolu strávený nepřipadá jako promrhaný a každý den je naprosto krásný a jedinečný. Co je pro mě nepochoptelný že existuje někdo se stejnýma zájmama, to je prostě tak skvělý že se to popsat nedá ale já z toho furt cítím něco jako by to se mnou nemyslela vážně, nevím proč. Jak naznačit že já to myslím opravdu vážně?
Chlap když to myslí vážně,tak to ta žena zaregistruje hned. Chlap to tak má dané od přírody,celkově jeho chování k ženě a tak. Ona už to registruje.Když jí jsi sympatický,tak to bude opětovat. No ale když ne, tak jí ta tvoje zamilovanost k ní půjde na nervy. Ona třeba také hledá partnera a také jako tobě se jí nemusí hned každý líbit. A taky by se z toho nemělo umírat.
Já si myslím, že taková láska je děsivá. Když se stane něčím smyslem života, je jako peřina, která zavalí a dusí. Nedá možnost nádechu a vlastního žití. To není láska, to je utrpení pro oba. Žij plnohodnotný život a svou milovanou do něho pozvi. Dej milovanému křídla, aby mohl létat, zázemí, aby se měl kam vrace a důvod, aby chtěl zůstat.
@zamilovany - Jestli bych o tohle štěstí přišel tak bych se asi zbláznil protože kromě toho nemám snad nic, kamarádů moc nemám a ty mají své starosti a rodina mě moc čím dál tim víc nemusí.
Upřímně - bála bych se vztahu s někým jako vy.
Být pro někoho "jediným smyslem života" je příšerné břemeno samo o sobě - nikdo nemůže být "tak skvělý že se to popsat nedá" neustále a každou odchylku ten druhý nese úkorně. Posléze začne buď vyčítat - "Miluju tě a ty tohle..." nebo vyhrožovat - "Miluju tě a ty tohle!?!", protože partner/ka neplní jeho představy.
Pokud se znáte "teprve chvíli", nic slečně nenaznačujte - tím byste ji taky mohl spolehlivě zapudit. Je to ona, kdo se rozhoduje.
Na toto téma se radí špatně a hlavně taky jsou tu nevyřčené otázky jako například jak spolu jste dlouho? Jak dlouho se znáte? Chodíte spolu, žijete spolu nebo jste jen přátelé? Něco je když jste přátelé a přecházíte postupně do vztahu, něco jiného je zase pokud jste se poznali nedávno. Ani nevíme kolik je tobě ani tvé partnerce?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.