Nemůžu najít dlouho zaměstnání

Vítejte v realitě. To, že jste na vlastní oči uviděl, zažil, jak to u nás chodí je zážitek, který má za sebou jen pár set tisíc lidí. Ostatních asi pět miliónů Vám bude do omrzení tvrdit, že je vše v pořádku, stačí se jen snažit...

Žijem v éře placených demonstrantů, placených "diskutérů" na internetových fórech, samozřejmě novinářů, kteří mají jasné zadání, u politiků ani nemluvě. Výsledky jejich snažení jsou už přímo hmatatelné. Většina populace ze střední a vyšší střední třídy, žijící dosud v příjmovém komfortu, kdy si o nezaměstnanosti zatím jen četli, Vám bude samozřejmě "radit" způsobem, který vidíte i tady. Bude kroutit hlavou, nevěřit, myslet si, že je to Vaše chyba, atd.

Já už dnes vím, že není. Je to systémové selhání. To samozřejmě nevylučuje, že mohou existovat lidé, kterým se opravdu nechce ani pracovat, ani učit, ale těch je dnes na ÚP, velmi zasvěceným odhadem, asi 10 až 15 %. Zbytek jsou skutečné oběti současného společenského marasmu.

To, že jste pracovitý nebo vzdělaný ( ba dokonce v oboru o kterém si pražská kavárne přečte na iDnes a v Hospodářských novinách, že je žádaný a jak marně hledají firmy techniky... ) to na věci nic nemění. Ba tím víc to pak člověka mrzí, protože skutečnost, jak už to bývá, je zcela jiná. Ještě jsem nezažil pohovor na kterém by kdokoli ověřoval znalosti uchazečů. A ještě jsem se, ani z doslechu, nedověděl o nikom, komu by práci našel Úřad práce...

Teď k věci. Univerzálni rada neexistuje. Bláboly, která Vám tu někteří napsali ( a ještě napíšou ) Vám k nalezení práce samozřejmě nepomohou. Dokonce i když půjdete s požadavky na plat či místo hodně nízko, tak je možné, že se Vám ani neozvou. Nebo narazíte na nanynku z personálního, která Vás stejně vyřadí už v prvním kole. ( Což je někdy dobře, protože to člověku ušetří nervy, peníze a ponižování na osobním pohovoru, na kterém zásadně nebude nikoho zajímat co umíte, dnešní personalistika je postavena úplně jinak, ty ženské to ani nemají jak zjistit a utopí Vás na otázkách typu "co si o vás myslí vaši přátelé" nebo "jak si plánujete svůj volný čas". )

Většinou není jiné cesty, než :

- zfalšovat CV a dobu na ÚP zkrátit z několika let na několik měsíců.

- tvrdit, že zápočtový list z poslední práce jste nedostal ( což může být i pravda, některé firmy ho opravdu nedávají ).

- zatajit v CV větší zkušenosti i vzdělání, musí to celé vyznívat spíše průměrně

- pokud byl poslední zaměstnavatel psychopatický lotr, mafián a tunelář, který okrádal dělníky, nedodržoval zákoník práce a korumpoval auditory, tak o něm musíte i v tom případě mluvit jako o řediteli, který Vám dal mnoho zkušeností a jste rád, že jste tam mohl být. Personalisté nesnesou pravdu - vždy to považují za pomluvy. Vždy.

- I když se Vám bude chtít brečet, nebo křičet vzteky, tak se usmívejte a odpovídejte pomalu, v jednoduchých větách, nic neupřesňujte, používejte obecné, neurčité formulace. Nebojte se utéct z dementní otázky svojí otázkou a pak třeba položte další. Bude to vypadat, že Vás firma nebo dokonce personalistka osobně zajímá a ona tím příjde o čas, aby Vás škrtila na její straně hřiště.

P.S.

Premiant naší třídy, ze střední školy, kterou jsem dělal, je dnes už asi 5 let bez práce. Měl ke konci školy znalosti většiny předmětů srovnatelné s mnohými učiteli. Nebyl pyšný. Byl to skromný, přemýšlivý pracant. Nikomu nelezl do zadku, nehrbil se. Přesto jednal vždy korektně, slušně. V dnešní době je nezaměstnatelný. Je živým důkazem, že je cosi velmi shnilého ve státě Dánském...

P.S.S.

Být Vámi, vrátil bych se do Kanady.

viděl bych to tak, že se Vás drží smůla..nic jiného v tom nezhledávám...není u Vás problém věk? Nejste třeba pár let před důchodem?

Do mezery napiště, že jste byl v Kanadě a vrátil se. (A na pohovoru třeba řekněte, že to potřebují rodiče).

Tady je chyba v tom, že jste poslední 3 roky hledal práci, nedělal jste a pouze chodil po ÚP a rekvalifikoval se. Já být někde personalistou tak dám přednost tomu, kdo nechodil na ÚP, ale dělal cokoli, aby nějakou práci měl a vykonával jí, i kdyby měla být jiná, než jste profesí. On každý ví, že když 3 roky neděláte, tak si těžko zvykáte na pracovní návyky, chodit denně do práce, vstávat ráno atd..., čím jste starší, tím je to obtížnější. Být vámi vezmu cokoliv, co je všemu oboru alespon blízké a nečekám zbytečně léta doma na nějaký zázrak, na vysněnou práci co jste měl třeba v Kanadě..

3 roky je opravdu moc. Jděte na brigádu, netrvejte nutně na vašem oboru a vzdělání, jak píšete, že Vás personalista ptal, co jste dělala ty 3 roky a vy nemáte žádnou brigádu, tak to vypadalo, že se práci vyhýbáte. Nebo jste měl mít napsáno péče o staré - nemohoucí příbuzenstvo a mít to jako náhradní doby, které se vám počítají do důchodu. Hledejte i jiné způsoby a ne jenom odpovídat e-mailem. Dojděte osobně, pište klasicky dopis, poptávejte známé, zaregistrujte se u různých agentur, každá brigáda, kterou se budete moci prokázat Vám zvýší šanci. Třeba Credit Czech má v nabídce i administrativní pozice, nevím samozřejmě, odkud jste. Také je dobré dojít do agentur osobně a ne všechno vyřizovat přes počítač. Agentury sice nabízejí hlavně brigády, ale občas se objeví i práce na HPP. Pokud se osvědčíte na brigádě, je možné že si Vás firma sama zařadí do kmenu stálých pracovníků. Stále prohlížejte a používejte i nabídky přes ÚP.

Souhlas s předchozím příspěvkem od milli.

"... zkuste to bez drátů, milý.." (Jára da Cimrman)

Když to nejde po drátech, které vedou pouze k personalistům, kteří analyzují váš líbesbríf s životopisem, vyleštěte si boty, pěkně se oblečte, učísněte vlasy, usmějte se na sebe do zrcadla a vyražte nabídnout své pracovitě ruce a chytrou hlavu osobně. Ne k nějakým personalistům, ale rovnou k šéfům, nebo vedoucím v různých firmách.

Udělejte si seznam nejrůůůůznějších firem ve vašem akčním rádiusu, který jste ochotný používat a jděte osobně

Co napsat do díry v životopisu, to neporadím, nevím.

Ale asi je pravda, že by bylo dobré vzít nějakou brigádu. Stačí jednu, abys nemusel lhát a mohl personalistovi na otázku "co jste dělal poslední 3 roky doma", odpovědět: "Nebyl jsem 3 roky DOMA. Rozšiřoval jsem si kvalifikaci, při tom jsem si hledal vhodnou práci, pro peníze občas nějaká brigáda a tak."

Ale hlavně bych opustil tu snahu jen o THP v technickém oboru. Byl jsi v Kanadě? Tak to umíš dobře anglicky. Nedalo by se to zužitkovat? Dneska kdejakej blbec s angličtinou sežene lepší peníze, než člověk bez angličtiny. A zkusit hledat i něco mimo obor a mimo anglinu.

Souhlasím s tím, že pokud máte pár let do důchodu, je to katastrofa, před lety jsme s manželem (měl 3 roky do důchodu) ,denně psali životopisy, telefonovali a bylo to stejné, jak píšete. A když se ucházel o místo, na které nebyla potřeba vš kvalifikace, tak ho taky nevzali, občas nějaká brigáda a tím to končilo, na štěstí jsem měla práci já, pak utrpěl velký úraz na neposypaném chodníku a dostal plný inv. důchod, což nás asi zachránilo.