Nejste přihlášen/a.
Již delší dobu, mám problém s jedním takovým hlupákem. Bydlím na vesnici, přistěhovali jsme se sem. No a řekněme, že jako většina zde podobných lidích co jezdí za práci pryč do města, vydělává peníze, neopíjí se do němoty nejsme moc populární a máme rozebře i s obecním úřadem, bydleli jsem už na 3 adresách , štěhovali jsem se kvůli práci, tam jsme nikdy podobné problémy neměly.
Nevím jak to vzešlo, každopádně oficiální varianta je asi tak, že jsme s autem po ulici kde je 50 jeli 50 ... většina věcí co jsem si vyslechl při snaze o smír šla zkrátka mimo moji rovinu chápání - a to i argument že "tady platí jiná pravidla".
Vždy když jedu autem já nebo manželka tak se vždy tak divně dívá- to zní paranoidně- ale už to opravdu je zvláštní.
Jednou jsem ho viděl se na ulici motat kolem našich auta, jednou jsem jedno auto našel s velkým hřebíkem v kole, neříkám že ho tam píchnul, ale v servise říkali, že je dost zvláštní aby někde na silnici byl takhle velký hřebík co stojí a takhle se zapíchnul do kola- více jsem to neřešil.
Předvčera když jsem dojel domu, došel ke mě k autu, začal mi tykat a každé druhé slovo bylo sprosté, jen jsem mu řekl, a´t na mě není agrasivní a požádal ho aby odešel, na čež mi bylo odvětěno, že může být kde chce a at si na sebe dáváme pozor, že to říká víc lidí ve vsi - řekl jsem mu at ustoupí, že stojí v cestě a rozjel jsem se a zase odjel.
Potom jsem zavolal policii s tím, že mám strach o majetek a že mi někdo nepřímo vyhrožoval- ti mi řekli že to je přestupek a že to můžu nahlásit na stanici PČR a potom to bude řešit přestupková komise obce - a teď narážíme na to co nechci - scházet se s někým s obce a řešit s nimi něco v čem jsem postaven znevýhodněně.
Jak to tedy je? Jak byste to řešili vy?
Jak se říká, nejhorší bývá srážka s blbcem.
Máš to holt těžký. Máma pije.Tatka pije a ničí tím mamku. Důchodci zírají do oken. Teď navíc tě sleduje celá vesnice a soused si dovolil tě oslovit. Řešit na kompetentních místech nic nechceš, návštěvu psychiatra taky zřejmě zamítneš. Tak snad jedině se odstěhovat na samotu u lesa, ale i ta zvěř už se dneska chová neomaleně.
A já to z toho zmateného textu pochopila tak, že právě oni, pisatel a jeho rodina, jsou tzv. náplava a na rozdíl od starousedlíků nepijí a jezdí za prací, čímž popouzejí okolí. A místné obecní zastupitelé drží se svým původním obyvatelstvem, tudíž přistěhovalec nic na obci nezmůže. Chápu to dobře? Kurňa, když chci radu, tak se snažím o srozumitelnost!
Ládine, vědět to, co víš Ty, odpověděla bych úplně stejně. Jaga.
A co se týká hřebíku v kole, může se stál ledacos. Můj případ: horké léto, jela jsem ze služební cesty, domů už jen asi 10 km, zastavila jsem u pěkného rybníka, že se vykoupu. Zajela jsem předkem auta do vysoké trávy.
Po vykoupání odjíždím. Otevřeným okýnkem jsem pořád slyšela něco pleskat. Při přidání plynu to pleskalo rychleji. Zastavím, prohlížím kola. Žádné nebylo prázdné. Ale v levém předním byl zapíchnutý starý psí obojek, tím bodcem a ten kožený opasek pleskal při jízdě. Kdybych byla chlap, uvažovala bych rozumně a s obojkem dojela domů. Protože to drželo. Jenže jsem holt ženská. Tak jsem obojek silou vytrhla. Šlo to těžce. Pak to udělalo pššššššš - a já stála na silnici s prázdným levým předním kolem.
A taky by mě nikdy nenapadlo, že mohu napíchnout starý psí obojek. Dneska už to vím - nevytahovat! Naštěstí jsem už nikdy tuto poučku nepotřebovala.
No popravdě, podle vašeho písemného projevu si nejsem tak úplně jistá, kdo je ve vsi hlupák. Něco tak kostrbatého a s hrubkama by nenapsal ani školák. Sáhněte si do svědomí, někdy i 50km/h, i když je tam ta rychlost oficiálně povolena, může být příliš. Bydlím v takové ulici, kde i když je 50 je to rychlost nepřiměřená. Protože kdykoliv může vyběhnout dítě, kočka... Takže ano, pro usedlíky mohou platit jiná pravidla a je vhodné se jim přizpůsobit.
No. Za prvé. Budhisti povídají, že všechno co člověka potkává, vychází z něho. Nejsem si jistý jestli opravdu úplně všechno, ale každopádně to platí pro chování vašeho okolí k vám. Buďte si jistý, že jestli považujete lidi za pitomce, pak je to na vás vidět. A lidi vám to vrací.
Za druhé. Na dědině opravdu platí jiná pravidla. Zvláště v dopravě. Babky jezdí na kole v protisměru, starý děda pajdá po prostředku ulice, ženské vášnivě diskutují na silnici před obchodem, děcka na bruslích a na skejtech jezdí úplně všude, kluci kopou do balónu na křižovatce, starosta jede na motorce v trenkách, pantoflích, bez brýlí a bez přilby atd. Takto vypadá jejich svět. Na dědině se prostě nepospíchá. Vy jejich zvyklosti nerespektujete, jsou úplně mimo vaši rovinu chápání, hádáte se, stěžujete si, stavíte se proti nim a pak se divíte.
A za třetí. Jestli jste ještě k tomu z velkého města nebo rovnou pražák, tak se nedivte už vůbec.
Vy se z jejich společnosti vylučujete sám. Máte přesně to, čemu se říká nízké sociální IQ.
Tak. A k vašemu závěrečnému dotazu co s tím. Vezměte souseda do hospody, sedněte si mezi všechny ty ostatní vesnické páprdy, vylijte do nich pár piv a podebatujte s nimi nad všemi špatnostmi světa. Hned se na vás budou dívat jinak.
Tak jste to slysel, podle mistnich myslitelu je dulezitejsi vas pisemny projev, na tom jedinem zalezi. Ze vam nekdo nadava, mozna vyhrozuje je ten nejmejsi problem. Snad vam mistni elita pomohla.
Kasli na zamindrakovany lidi, ktery si stanovujou svoje pravidla na vsi a chteji poucovat nove prichozi. Co muzes delat je nevsimat si jich a delat si v ramci slusnosti co uznas za vhodne. Ono je to casem prejde. Pokud by me nekdo rekl, abych si na sebe daval pozor, razne bych se zeptal co tim myslel a pokud by si pokracovat svoji, tak uz bych na nem klecel a zeptal se ho jeste jednou. Vsadte se, ze uz by se v zivote nezeptal a dal by pokoj.
Zdravím, doporučoval bych parkovat na chráněném/oploceném místě, případné slovní/fyzické obtěžování dokumentovat, nejlépe videozáznamem, a následně opět řešit s policií a né s nějakým lojzou na OÚ.
Co jde o tu rychlost v obci, tak jak psali kolegové, tak existují i jiná pravidla, která nemusí být ve sbírce zákonů. Říká se jim lidská slušnost a ohleduplnost k okolí.
Kdyby se všichni řídili těmi nepsanými pravidly, nebyly by potřeba ty psané a mnohdy nedomyšlené.
Opravdu si myslíte, že je nutné, aby se okolí přizpůsobilo novému jedinci? Bývá to tak, že nový jedinec by se měl přizpůsobit okolí a jeho zažitým pravidlům. Pokud toho není schopen, se zlou se logicky potáže. Obzvláště, je-li přesvědčen, že jsou všichni okolo hlupí lidé.
Znám jednu takovou obec, kde jste náplava, proto vás pomlouvají a hážou vám klacky pod nohy, at se snažíte pro obec angažovat. Hrozná mentalita! Jestli to není typicky české?
Strejci, nezlobte se, ale jediné "provinění", které z dotazu vyplývá, je, že tazatel jel 50 tam, kde se má jet 50. Vyčítat někomu, že tu padesátku dodržuje, je absurdní, a ti, co to dělají, jsou slušně řečeno ignoranti. Těch sebevědomých, kteří jsou chytřejší, než všichni policajti, jsou plné noviny a soudy se s nimi baví roky. Takže ano, pisatel se střetl s blbcem, měl by se obrnit, být nad věcí a dělat si svoje. Není žádný důvod, proč by se měl přizpůsobovat lidem, kteří nemají nic jiného na práci, než mu otravovat život. Ono je to přestane bavit.
Dobrý den,
mám to také,na zeměkouli a kor v Čechách - běžná záležitost :D:D
odpověď je na ruském foru - Vám pomůže,víc hlav víc ví tak vesele do toho.Můžete si vybrat.
výstrřih:
Sousedi holota
Judzhin: Zdravím všechny. Pronajal jsem si byt a bez
problému v nem bydlím. Sousedi z vrchních pater vyhazují
odpadky z okna, ty se zasekávají na vetvích stromu pred mými
okny. Nabízí se mi tak krásný výhled do kraje: balícky se
zbytky slanecku a masa (v horku libe voní a kolem se rojí
otravné mouchy), slupky od banánu, melounu, plastové lahve,
cajové pytlíky, zbytky polévky, vajecné skorápky, ponožky,
trenýrky, prezervativy a další. Jsem transurfar zacátecník a už
jsem se naucil nerozcilovat. Chápu, že v živote je vše a všechno
má právo tam být. Presto mi moje milá duše ríká: "...až budu
stát na balkóne, nechci cichat ten pach a videt to smetište, chci
se kochat prírodou a dýchat sveží vzduch ..."
Zpocátku jsem odpadky shazoval dlouhou tycí. Pak jsem
zavolal na domovní správu (rekli mi, že tam žijí alkoholici a že
s nimi mluvit nebudou, protože je to beztak marné). Zavolal
jsem na ekopolicii (rekli mi, že pokutují jen za auta na
trávníku). Pomýšlel jsem na to, že bych spáchal na sousedy
teroristický útok nebo bych skácel stromy. Pak me napadlo, že
je to treba pretrpet a brát to jako zkoušku kyvadel. Poslední
myšlenky se více méne zaobírají prestehováním do jiného bytu.
Chci znát váš názor na duvod vzniklé situace. Jak mám myslet
a postupovat, abych nenarušil rovnováhu a situace se
neopakovala? Dekuji.
Shere: Hruuuza! To byla moje první reakce na tvuj
príspevek. Vydržela mi jen na okamžik, jelikož pak jsem si
uvedomil, že jsme transurfari. První, co me napadlo, je
simoronský rituál dekování Vanjeckovi. Jazykem transurfingu
lze tuto cinnost oznacit za inverzi reality a snížení duležitosti a
také možností vytrhnout se z trychtýre kyvadla. Takže popis
rituálu:
Dekuješ Vanjeckovi za to, že žiješ v daném byte, a za to, že
brání tomu, aby ti bylo ješte hur. Podekuj mu za to, že te
upozornil, že sousedé by mohli ty odpadky házet namísto
stromu prímo tobe do bytu a pít by také nemuseli u sebe, ale
rovnou u tebe v byte, a že by te mohli z bytu rovnou vyhnat,
takže bys šel bydlet na smetište, kde by odpad nebyl na
stromech, nýbrž všude kolem tebe, a ty bys v tom humusu žil.
Také by te kvuli bezdomovectví vyhodili ze zamestnání i tvá
prítelkyne by te nechala, prátelé by se od tebe odvrátili a
dokonce rodice by se za tebe stydeli...
Behem rituálu zapoj svou fantazii, procit novou situaci, na
okamžik se do ní vžij, doved ji až do absurdna, vyzkoušej si
život na smetišti. Jakmile rituál odvedeš a poctive si odbudeš
nekolik minut jako odpad spolecnosti, bude to stacit. Nyní
venuj Vanjeckovi duševní klid v podobe... No, to už je na tvé
fantazii. Daruj mu autorský dárek, neco, co neexistuje ve svete,
ale jen ve tvé fantazii: tancující meloun v lila botkách nebo
smející se pontonový most, zkrátka na co ti stací fantazie.
Vytvor dárek v podobe myšlenkové formy a daruj ho
Vanjeckovi.
Odvedl jsi celý rituál a konec. Zapomen na nej, k životu na
smetišti už není treba se vracet, jednou stacilo. Nyní zapoj
diapozitiv nebo afirmaci. Predstav si, jak jsi ve svém byte
štastný, predstavuj si, jak se kocháš nádherným výhledem,
okna otvíráš dokorán a dýcháš kouzelnou vuni svežího
vzduchu. Hlavne nemysli na to, jak se zbavíš príšerných
sousedu, jelikož tento úkol není tvým problémem.
Solus: Prestehovat se sice mužeš, nicméne problémy, jež ti
ve vedomí zustanou nevyrešené, se budou materializovat i na
jiném míste (to je provereno). Takže proste sniž duležitost a
predstav si, že je to k tvému dobru, že bez toho bys nemohl žít.
Mužeš vybehnout k sousedum a z jejich okna vyhodit ješte i
svuj odpad, predem jim podekovat za výhled z okna a za vune
(myslím to vážne, uvidíš, jak budou reagovat).
Pilot: Rekni mi, prosím, jestli je nekdo nebo neco, co ti
brání v tom, abys už nebyl zacátecníkem, ale proste
transurfarem? Vždyt ted, když se díváš do okna, nevidíš ten
obraz, který jsi nám tu zpameti tak úžasne popsal (mimo jiné,
máš dobré schopnosti vizualizace). Nechceš tento diapozitiv v
léte získat znovu, že ne? Ale urcite ho dostaneš. Tak to
funguje – nechceš ho, avšak dostáváš ho. Sám se zamysli proc.
Samostatne si to odvod z transurfingu.
Shere ti poradil simoronský rituál (mužeš se zároven stát
simoronským zacátecníkem). Víš, že mužeš zkusit zajít k
sousedum s lahví? Je to proste ten prípad, kdy se bez flašky
neobejdeš. Sprátelíte se a oni to kamarádsky budou házet jinam.
Mercury: To s tou lahví je dobrý nápad. I když jestli
nepiješ... U nás taky nekdy lidi vyhazují odpadky z okna.
Akorát nevím, kdo to je. Nad námi je totiž ješte devet poschodí.
Zkus to, preber si to...
Ljelik: Vezmi pro všech devet pater po lahvi a spolecne si
proberte, kdo to u vás hází. Jestli tam nebude legrace, zvolil jsi
málo úcinný zpusob, ovšem ješte je tu pravdepodobnost, že
práve lidé, kterí te svými odpadky obtežují, si budou chodit pro
další láhev nebo o ni budou prosit.
Judzhin: Alkohol nepožívám a popíjet se sousedy
nehodlám – moje duše to nechce... K bezdomovcum se
chovám normálne. V živote jsem si tím taky prirozene prošel
(jsem imigrant), proto na me simoronská vizualizace nemá
silný vliv. Co lze podle vás zmenit v myšlenkách? Ríct duši:
"...vydrž, opracovává se duležitost..."? Nebo se mám
prestehovat do jiného místa, klidne, neutrálne, bez emocí,
proste se prestehovat?
Ljelik: To jsem udelala, když jsem byla v podobné situaci.
Akorát jsem nevymenila jen byt, ale i zemi... vnitrní klid mi
byl dražší. Pred tím jsem mela pocit, že už jsem vyzkoušela
všechny možné metody, jak bych se mohla se vzniklou situací
vyrovnat.
Shere: Zkus svuj svet poverit, aby se o tebe staral, prehrávej
si diapozitiv a sleduj, jak se o tebe svet stará.
Pilot: Ve skutecnosti je realita alkoholiku velmi snadno
ovlivnitelná. Váš svet se s takovým úkolem snadno vyrovná –
jen musíte podat objednávku.
Judzhin: Jednu dobu jsem pracoval ve Frankfurtu nad
Mohanem. Presun do Nemecka by hodne problému vyrešil...
Stehování mi nevychází... Rozum ríká duši: "Prijmi smetište,
muže být i hur." A duše odpovídá: "Poznala jsem, jak je mi
dobre tam, kde smetí není... a nemíním na smetište
pristupovat." A duši jsem se naucil poslouchat... ví nejlépe, co
chce.
Arnika: Predevším si musíš uvedomit, že sousedi jsou
loutkami v rukou nejakého kyvadla. Co mužeš udelat s
kyvadlem, to víš. Až ho prestaneš prikrmovat, leccos se
vyjasní.
Ljelik: Po mnoha variantách jsem uslyšela hlas: "Ustup,
chovej se k nim neutrálne, hledej jiné cesty, kde oni nejsou."
Pro me to byl zvláštní kopanec, abych zacala jednat, jinak bych
sotva zkoušela neco menit. Zkusila jsem si prehrávat
nejruznejší varianty vcetne Nemecka... Nicméne pak jsem se
pohroužila do tvurcí práce a proste jsem na to zapomnela...
Jakmile jsem situaci rozvolnila a pristoupila k ní ponekud
neutrálneji, i nabídky se hrnuly... a prišla i výzva.
MaD_DoG: Nejprve jsi mel zajít k sousedum a rešit
problém s nimi. Poslouchej se: "Shazoval jsem je dlouhou tycí,
šel jsem na policii, nerozciloval jsem se..." To jsi chlap? V
koho nás transurfing mení, jestliže se bojíme dát sousedum
najevo nevoli? Za chvíli ti budou srát na hlavu a ty "se nebudeš
rozcilovat."
Ptáš se, co máš delat? Reknu ti, co máš delat. Jen si nejsem
jistý, jestli to dokážeš zvládnout tak, jak je potreba. Vezmi si
tutéž dlouhou tycku (nebo lépe kladívko) a jdi rozbít pár hlav.
Proste jen tak, bez zbytecných hovoru. Zaklepej na dvere, a
jakmile se otevrou, hned bij po hlave, at tam stojí kdokoli. Na
beton to funguje, ver mi. Nejenže sousedi prestanou vyhazovat
odpadky oknem, ba ješte zacnou vynášet i tvoje. Nemá cenu,
abys je prikrmoval flaškami. Rozmazluješ je a úplne zbytecne.
Lidi totiž dobre rozumí jen jedinému jazyku - jazyku síly, a tak
jim dej na vedomí, že jsi silnejší.
Své neprátele nenávid celým svým srdcem,
a jestli ti nekdo dal lepanec na jednu tvár,
rozdrt toho nactiutrhace pres druhou tvár!
Rozdrt mu celý bok,
nebot sebeobrana je zákon nejvyšší!
Ten, kdo nastavuje druhou tvár,
je zbabelé psisko!
Rána za ránu,
vztek za vztek, smrt za smrt!
Oko za oko,
zub za zub ctyrikrát a stokrát!
Stan se pro svého protivníka desem,
a když pujdeš svou cestou,
on získá dostatek zkušeností,
nad kým se má zamyslet,
– tím se prinutíš vážit si sám sebe ve všech ohledech života.
Nasos: Ne, ne a ne! Nemužeš sousedy mlátit vlastníma
rukama! To je hloupost! ... a ješte si na sebe mužeš ušít další
problémy! Jedine cizíma!
Katyava: Zkus provalit kyvadlo! Ríkáš, že tvoje duše
žádá o cistý vzduch? Treba to není duše, ale rozum? Nekolik let
jsem žila pred staveništem celého komplexu. Nebudu popisovat
puvaby takového života. Transurfing jsem tehdy neznala.
Proste jsem vysilovala. Potom jsem se na to vykašlala a prestala
jsem si toho všímat. V živote je prece mnoho všelijakých
zajímavejších vecí než stavenište (binec za oknem). Nyní se
stehujeme na nové místo (koupili jsme tam byt) – pred
lesoparkem v tichém prostredí. Pokud se ti kyvadlo nedarí
utlumit, proste ho nech provalit.
Duše:
Uf, to jsem rozzurená! Jak jsem bezohledná! Hory, já vás
znicím! More, vypiji te! Zeme, rozdrtím te! Nebe, rozlámu te!
Rozum:
Co je s tebou?
Duše:
Inspiroval me vztek toho snícího. Však posud, jaká síla zní
ve slovech: "Smrt za smrt! Oko za oko, zub za zub ctyrikrát a
stokrát!" Není to totéž jako ono preslazené a infantilní: "Mi-i-ii-
luj bližního svého jako sám sebe."
"Stan se desem pro svého protivníka" – no, jak tohle je
potreba! Jen clovek otevre pusu, už mu jednu vrazíš, a druhou,
a nohou do bricha, a pak hlavou o zed, a o druhou, a ucho mu
natrhnout, a nos zlámat!
Rozum:
Jo, zbláznila ses, tak ted se uklidni!
Duše:
Dobrá, žertuji. Proste se mi líbí všechno, z ceho tryská síla.
Tak to mám ráda: když už neco delat, tak naplno.
Strážce:
Jestliže se rodí nejaký pocit zurivosti, jako napríklad
nenávist ci silná antipatie, duše a rozum se scházejí v jednote.
Jestliže neco nesnášíte, pak z celého srdce. Láska se s takovou
silou setkává zrídka. Co se však pri tom deje? Za aktuální
jednoty duše a rozumuje myšlenkový obraz presne zameren, a
proto se stejne ostre odráží i v duálním zrcadle, tedy v realite.
Jestliže do negativního vztahu vkládáte veškerou svou vnitrní
sílu, dáváte tím zrcadlu jasne najevo, co musí být v odrazu.
Nehraje roli, jestli to tam chcete videt, nebo ne. Hlavní je, že
vytváríte presný myšlenkový obraz.
Duše:
Jak s tím lze bojovat?
Strážce:
Pomocí transurfingu bohužel není možné odstranit všechny
projevy sousedského zpusobu života. Pokud jsou lidé povahou
necistotní a tlustokoží, nijak je nedokážete zmenit. Vrstvy
vašich svetu se protínají v míste spolecného pobytu, jenže s tím
nic nenadeláte. V materiálním svete nelze metafyzickými
metodami rešit zdaleka všechny problémy. Špínu z vrstvy
vlastního sveta se vám nepodarí odstranit, pokud k vám jako
kanalizací tece z cizí vrstvy. Takže nejlepší bude, jestliže
techniku transurfingu využijete k získání jiného bydlení.
Rozum:
Skutecne nelze nic podniknout?
Strážce:
Mužete jedine snížit hlasitost životního stylu sousedu.
Intenzita a objem všeho, co od nich pochází, prímo závisí na
tom, nakolik se vám to nelíbí. Cím více se zlobíte, tím více se
toho na vás snáší. Proto se musíte presvedcit a otravným
sousedum prestat venovat pozornost. Prinutte se nereagovat,
preorientujte pozornost na neco jiného, predstavte si sousedy
jako klauny – zkrátka delejte, co a jak chcete, jen je vytlacte ze
svých myšlenek. Pak se situace prinejmenším nebude
zhoršovat.
Rozum:
Co konkrétne nutí sousedy k aktivite, když jim nedelám
scény, ale jen je tiše nenávidím? Svým zámerem prece nejsem
schopen pusobit na chování lidí?
Strážce:
Síla, jež pusobí na lidi, je kyvadlo. Živí se energií konfliktu
a všelijak usiluje o to, aby energii roznítilo. Kyvadlo cítí vaši
nespokojenost a upíná se na vás jedním provázkem. Druhý
provázek protahuje k objektu vaší nespokojenosti. Jakmile se
rozzlobíte, vaše energie se presunuje ke kyvadlu; to predává
jednu její cást druhé strane, címž ji vyvádí z rovnováhy, takže
zacíná produkovat to, co se vám nelíbí, v ješte vetší míre. Díky
tomu se kyvadlo rozhoupává. Pokud však nereagujete,
provázek se pretrhává, proud energie se prerušuje a kyvadlo se
tlumí.
Nechtěla jsem reagovat, ale nějak mi to nedá. Nejdřív musím říci, že váš projev je opravdu poněkud kostrbatý. Nejsem si jistá, jestli to, co nám chcete sdělit, chápu správně. A to je právě to, co mi nesedí.Vy máte problém s jedním individuem. Je proti vám zaujatý, sleduje vás, vyhrožuje vám, myslíte si, že vám škodí na majetku. Bezdůvodně, nebo jen proto, že jste něco (podle něj) provedli. To všechno je mi jasné. Pokud je to takto, tak bych s vámi soucítila, protože takoví blbci zaujatí, choromyslní, opravdu jsou. JENŽE! Zároveň píšete: ...a teď narážíme na to co nechci - scházet se s někým s obce a řešit s nimi něco v čem jsem postaven znevýhodněně... ...nejsme moc populární a máme rozebře i s obecním úřadem... A to je právě to, co mi nesedí. Stavíte se do role oběti, ale už nevysvětlíte, co za tím ostatním je. Jaké rozepře? Z jakého důvodu? Jen proto, že jste "náplava"? Nejsem si jistá. Těžko uvěřit. Doplníte informace? Proč by obec neřešila oprávněné stížnosti? Pokud je dotyčný takový pošuk, měl by s ním nejspíš problém i někdo jiný. Mona.
Ano, každá mince mince má dvě strany, teď jsem psala dotaz, co se sousedem, jehož nevychovaný pes štěká do 11 večer a já musím milostivě počkat, až se ožralý dovalí a vezme psa domů, protože i když máme umělá okna, tak pes hrozně kvičí, to ani není štěkání a nedá se u toho usnout. No a když ještě žila ta jeho manželka a měli předchozího psa, který dělal víceméně totéž, tak ta baba o nás všude vykládala, jak jsme zdegenerovaná rodina, že syn je postižený, protože tchán chlastal, moje mamka, že pajdala, náš kluk / radši nevyleze na zahradu, protože se psa bojí/, ten že je agresívní psychopat a psa neustále dráždí, že jsme jim otrávili psa - jejich syn s nimi jednu dobu bydlel a tak toho svého psa zanedbával, že ten chudák umřel v 6 letech, prý na rakovinu- a teď si představte, že by sem napsal náš soused, že jsem na něho poštvala policajty - jsem s MP domluvená a fakt to udělám. On by byl ten chudáček, co se zdržel s přáteli a já ten magor s debilem, kterému vadí jeho milý pejsek, který občas zaštěká - samozřejmě by se nezmínil, že je to i 6 hodin tahem.
No dle popisu stavu věci s Vaším písemným projevem bych řekl, že v tom tak nevinně nebudete. Máte problémy se sousedy, s obecním úřadem...už to něco svědčí o Vaší povaze. Já bych si nejprve zametl před svým prahem. Neznám Vaší vesnici ani souseda, se kterým máte spory. S čím mohu naprosto souhlasit: nejhorší je srážka s blbcem. Pokud Vás obtěžuje "hloupý" soused, nahlašte ho policii.
Na každou věc se dá dívat ze dvou stran...My se přistěhovali na vesnici kde už jsme měli nějaké jméno, tatka tam kdysi dělal. S lidma na obci (myšleno obecní úřad) vycházíme dobře. Přesto se na nás i po 10 letech dívají pořád jako na přistěhovalce.
Tady se docela dodržuj svátky a třeba o pouti.stavění máje se všichni sejdem v hospodě. Nejde o to se opít ale pokecat , probrat u piva manželky a děcka..Hned po nastěhování jsme s flaškou obešli sousedy. Je dobré zeptat se jak to chodí, za kým zajít když se třeba pokazí auto nebo televize , kdo má doma soustruh, kdo je schopný udělat novou kuchyň... a na druhou stranu co můžu nabídnout já ...
Tím se předejde řečem typu " tu Pavlíkovic ruinu koupil nějaký doktor z Ostravy a je to děsný magor"
Proc ja jsem na tu vesnici vlastne sel:-/
přistěhovali jsme se sem> jako většina zde podobných lidích co jezdí za práci pryč do města> štěhovali jsem se kvůli práci
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.