Nejste přihlášen/a.
Mě trápí jinačí problém, sny nemám žádné většinou (je to samo o sobě problém)? a také, když se mě vzbudí budík na 7 mám hlad a také si připadám přejetý jak parní válcem, unaven, ztuhlý, dospím to do 10-11h, to už paradoxně takový hlad nemám. ale potřeboval bych nějak poradit, jak být v 7h s chutí vstávát, čiperný a ne nemohoucí jako psáno výše. Chodím spát v 22:30 až 0:30, ale myslím, že ta časnější hodina ulehnutí tomu nepomohla
Nemoc žádnou nemám, u doktora jsem nebyl tak 10 let s ničím, prášky neberu. Snad mě trápí jen rýma delší dobu
Miroslav Hrabica ve své knížce "Co nám tělo říká", píše o rýmě toto: Rýma je pláčem Tvého ducha. A je-li chronická a vytrvalá, přemýšlej, zda si tento vytrvalý pláč nad životem nezpůsobuješ sám lpěním na vlastních vizích a na nedůležitých maličkostech. Když Ti pak nevyjde, co sis pracně naplánoval, jsi rozčarovaný a zdá se ti, že život Ti nedopřává klid ani čas se nadechnout. Ne život, ale Ty sám sebe ničíš. - Tolik citace. Posuďte, zda na Vás sedí.
Zdravím Vás, pěkně jste vše popsala a řešení také zmiňujete.
Musíte o tom mluvit a netočit se dokola v tom samém a dostávat se stále hlouběji.
Na povídání o takovýchto problémech by to měl být buď někdo nejbližší nebo nějaký odborník z oboru psychologie nebo psychiatrie. My laici vám moc nepomůžeme, pokud ty problémy jsou vážné.
Hezky o psychických problémech mluví Marek Vašut v pořadu Diagnóza - deprese.
Kdyby jste vedla naplňující, radostný a bohatý život, tak by většina zlých snů vymizela.
To si myslím.
Zkuste nějaké koníčky/sport, unavit tělo a mysl něčím novým/příjemným.
Být mezi lidmi, popřípadě povídat si po netu. Ale zdravější je osobní kontakt a na čerstvém vzduchu.
A pokud si chcete ve snech užívat romantiku, tak se vrhněte do knih s podobným žánrem a pak to vyjde třeba i ve snu.
Seriozni literatura o snech by vám taky mohla pomoci s tím bojem.
Přeji růžové sny a sluníčko do duše
Já mám denně bláznivé sny, ale nic si z toho nedělám. do snu se promítají knihy, které čtete, filmy které vidíte, vaše psychická situace, dokonce se mi těsně předtím, než se vzbudím se mi zdá, že sedím na wc. Nebo někam jedu a vždy mi něco brání odjet apod. Ráno, pokud si vzpomenu, tak se zasměju, nebo si řeknu škoda, zže to byl sen nebo dobře, že to byl sen, ale rozhodně si nepřipouštím potřebu psychiatra.
Dobrý den
Nejsem odborníkem v této oblasti, přesto mám takový názor , že negativní sny jsou možná jistou "katarzí", at již se to týká čehokoliv, fyz. těla, psychiky, života, nebo i více těchto věcí dohromady. Z tohoto úhlu pohledu bych je nebral jako "negativní" i když takové pocity jistě vzbuzují a snad každý někdy v životě takové sny měl. Jde možná o podvědomou snahu se "vyrovnat" s jistými skutečnostmi. Cestou jak k tomu přistupovat je dle mně "přijmutí" naučit se ty sny "přijímat" nesnažit se je, nebo zpětně myšlenky na ně "potlačit".(spíše myšlenky nechat "plynout" neidentifikovat se s nimi) Většinou totiž to co dokážeme nějakým způsobem "přijmout" tedy "strávit" znamená právě paradoxně "zbavit se toho", zatímco pokud něco "potlačujeme" "bojujeme" proti tomu pak to zkrátka "trvá" nebo dokonce "sílí" anebo dokonce i začne "prolabovat" tam, kde jsme se tím dříve nemuseli zabývat. Prostě s tím "počítejte" snažte se to brát jako "sen" jako proces jímž si "musíte projít" jít do toho prožitku "naplno" snažit se podívat tomu "strachu" do tváře, protože pak většinou "zmizí", není to jistě lehké chce to si říci je to sen, přijmout to jak to je tím si udržet jistý odstup a myslím že to časem zeslábne nebo úplně zmizí a z šedých mraků toho snu vysvitne slunce...Druhou možností pak je, že nás třeba sen nutí "něco změnit v reálném životě", čili pokud víte o něčem kde vás "bota tlačí" a můžete-li udělat změnu...
Tu "negativitu" bych bral jako dobrou zkušenost, vezměte si například, jak se lidi rádi a často dívají např. na "horory" "rádi se bojí" ale zároveň vědí že jsou v "bezpečí" takto možná by nebylo špatné se dívat i na ty sny.
P.S.
Také mívám čas od času "hrůzostrašné sny" kde zažiju strach napětí beznaděj situace "mezní kritické skutečnosti", které většinou v životě málokdy zažijete např. být přímo v epicentru výbuchu bomby (zažil jsem) šlo o tak intenzivní zážitek že jsem při tom vykřikl, setkání se s člověkem ze kterého vyzařovalo "koncentrované šílené zlo" "šílený strach" byt jinak "nic nedělal", stižení "zmatením šílenstvím" kdy se nedokážete bavit s okolím a další a další i takové sny jsem míval a snad i mít budu, neberu je ale jako "negativní skutečnost" po probuzení jsem většinou rád že to mám za sebou z čehož mi plyne jistá radost, navíc zažijete věci které v reálu nemáte možnost prožít bez úhony na zdraví nebo životě, např. být při výbuchu nálože (přímo u ní) jaké jsou pocity člověka jemuž "selže" psychika apod. Jsou to vlastně "úžasné zkušenosti". Ale měl jsem i spoustu pozitivních snů, setkání s podnětnými a velmi příjemnými lidmi s nimiž jsem si velmi rozuměl, vize cizích krásných míst apod., po takových snech "pozitivních" ve vás paradoxně zůstane "pachut smutku" protože víte že se s dotyčnými lidmi nebo místy již v reálu nesetkáte, přátelství nebo partnerství "ze snu" které prožijete jako naprosto úžasné už prostě v reálu "nezažijete" protože i kdyby ten člověk ze sna byl "reálný" a někde žil, což nikdy není vyloučeno prakticky většinou nemáte šanci se setkat...
Mám špatné sny od dětství. Ne každý den, ale často. Dost dlouho si je pamatuji, a takový ošklivý sen mi ovlivní náladu min. na část dne. Nejde o nějaké např. zmatené sny , i ty mohou být nepříjemné, ale o sny drastické. Např. vracím se ve snu domů, v obýváku v kalužích krve leží zmasakrovaná rodina, prohlížím je, obracím, jestli je někdo náhodou ještě na živu, ruce po lokty od krve... Nebo spadne letadlo a kolem domu je plno spálených mrtvol... je úleva se probudit, ale odpočinek ráno člověk necítí. V dětství mě navíc hodně trápily sny, kdy jsem se ocitala v životohrožující situaci s mladšími bratry a měla jen krátký čas pouze na záchranu jednoho z nich. To jsem vždy obrečela, a další dny " obětovanému " bratrovi se snažila svou "vinu " odčinit. V dospělosti tyto sny mívám už jen zřídka naštěstí )
Ahoj, doporučuju nějaký pohyb/námahu v odpoledních hodinách, aby jsi prostě zapadla do postele a během pár minut usnula. Doporučuji taky mít čisté povlečení, vyvětráno v místnosti a taky dlouho neusínat. Pokud neusneš do 15 minut, tak si radši čti nebo něco dělej a potom to zkus znovu. Občas trpím spánkovou paralýzou nebo něčím podobným a to teprve nechceš zažít poprvé je to něco hrozného a potom už se na to dá alespoň trochu zvyknout, že už víš o co jde. Každopádně na to mají určitě vlivy psychické.
Podle nějakého článku, jsou špatné sny způsobeny hlavně jídlem, bohužel se mi nepodařilo článek dohledat, ale myslím, že základ bylo nejíst min. dvě hodiny před spaním. Já si sny po probuzení zapisuju, potom už se mi nikdy nevrátí. Taky je možné je alespoň trochu ovládat, pokud se vám zdají každou noc, můžete to natrénovat, když se před usnutím budete soustředit na nějaký detail, který chcete do snu přidat, nebo prostě jen na to, že ho chcete ovládat, mohlo by to vyjít a při troše tréninku se vám možná podaří přidat to sluníčko .
A nebo můžte začít psát horory inspirované vašimi sny, prodat filmová práva, vidělat miliony a díky nim se zbavit depresí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.