Mám naději získat EX zpět?

ahoj.
Loni v listopadu jsem se rozešla se svým expartnerem (on se semnou předtím už rozešel 2x, hádky na denním pořádku, moje psychické problémy, netolerance vůči mé škole, topila jsem se v pesimismu a lítosti, velký strach, že se se mnou partner opět rozejde, jeho kamarádi mě neměli rádi...).
Okamžitě jsem si začala "užívat" života - BEZ PARTNERA, BEZ SEXU, ale zaměřila jsem se na VŠ, začala více chodit na procházky, stákat se s kamarádkami, užívat koníčky. Bývalého stále milovala, přesto si říkala, že to nemá cenu, že tento vztah mě ničí. Teď vím, že to bylo spíše mojí nevyrovnanou povahou a spíše jsem si v životě potřebovala udělat pořádný základ, o který se můžu opřít.
Každopádně ex se mě snažil získat stále zpět - volal, psal básničky, vzkazy jsem měla na autě ... já byla k němu hnusná. Když jsem to nedávno četla, nejraději bych si nafackovala, co vše on vydržel.
Pak jsme se potkali - a já lítala v oblacích lásky. O dva týdny opět jsme se náhodně potkali - a já si již říkala, že to mezi námi má cenu. Bohužel... Měl již čerstvý vztah.
Od toho dne jsme si po dobu cca 2 měsíců denně psali (tedy spíše já jemu TUNY sms), zpočátku se ptal, proč jsem se s ním rozešla, později se to otočilo na omluvy z mé strany, nakonec mi psal, jak je zmatený, že neví co má dělat...
Mezitím jsme jednou zašli na procházku - vše bylo super, přiznal, že jeho vztah na dálku je dost na prd, že jsem se vážně změnila, dokonce nabídl, že mě večer odveze z práce domů (končila jsem v hospodě v 9). Zároveň ale řekl, že nemá v plánu se s dotyčnou rozejít.
Psychicky jsem celou tu dobu byla na dně - srala na vysokou, málem se nechala vyhodit, každej brečela, kašlala i na koníčky, které mu vadili jak řekl. Zkoušela udělat VŠE abych ho získala zpět. I se omluvila jeho kamarádům a rodičům za moje chování (často jsem se chovala jak nenormální hysterka).
Vše vyvrcholilo v červnu - o víkendu byla u něho na návštěvě, v pondělí si tam pozval mě. Dokonce nabídl abych u něj počkala než přestane pršet, dost se mu chvěla ruka když mi něco podával.
Pak napsal, že je zmatený, abych mu dala čas... jako správná ženská jsem psala neustále jak ho miluji, a kecy kecy kecy. Ve čtvrtek odjel za ní. Zhroutila jsem se. V pondělí napsal konečně, že už mi nemůže psát, abych mu taky nepsala, že neví co chce, neví zda je spokojený a at jsem štastná.
Cítila jsem konečně nějakou úlevu a konečně začala taky něco dělat. Občas mu napsala, ale bez odpovědi. Po měsíci mi napsal na narozeniny o tom, jak každý jdeme jinou cestou, že nelituje těch 3 let se mnou a at si narozeniny užiju. Opět jsem mu napsala několik... SMS.Prosila jsem ho at si mě blokuje, at mi napíše že tu dotyčnou miluje a že je spokojený jinak budu psát pořád...
No asi na nátlak i té jeho mi to nakonec napsal (zda to myslel vážně, to nevím) a že i přes to nemá důvod si mě blokovat. Tak jsem to udělala já.
Další měsíc uplynul bez kontaktu, aniž bych ho viděla a na mobil mi přišla SMS - "vše nejlepší k svátku kotě". Odepsala jsem - on taky takže omyl to asi nebyl. Takhle mi říkal celý náš vztah.
Další měsíc nic - napsala jsem jen zprávu, jak se za svoje chování omlouvám a tak. Opověděl po pár dnech, že se také omlouvá za to svoje chování, že mojí omluvu přijímá a odpouští mi, ale že si za to můžu sama.
Nyní bude mít svátek i narozeniny. Přemýšlím, zda mu napsat "vše nejlepší k narozeninám zlato", když mi napsal kotě. Stále ho miluji. Jiný vztah (byt na jednu noc) jsem neměla. Myslím na něho každý den.
Prý mě chtěl požádat o ruku, ale bál, se že ho odmítnu. Často se mnou mluvil o dětech, o společném bydlení...
Jsme si jistá, že pokud bychom se k sobě vrátili, chtěli bych mít jistotu, že to je napořád. Protože já bych to chtěla napořád. S ním.