Nejste přihlášen/a.
Moc ráda čtu psychologické knihy o všem možném. Už tak dvacet let, vlastně od puberty. A z každé si dělám výpisky, které mi moc pomáhají, když se cítím mizerně. Děláte to taky tak někdo nebo je to jakási moje "úchylka"? Nejsem divná?
Kdysi jsem to dělal taky. Dělal jsem to ale tak že jsem si označil co chci opsat a pak to přepsal do PC. Bylo to časově náročné a už to nedělám. Větščinu věcí co přečtu stejně časem zapomenu at už mám poznámky nebo ne.
A není právě pro tu naši zapomětlivost lepší si tvořit právě ty deníky? To mě rozčiluje, že ta naše pamět tak skvělé myšlenky vypouští. Když si je z tlusté knihy "vycucnu", tak pak je mám zase rychle po ruce. Některé knihy mě zlobí, že jsou příliš tlusté, ale sem tam jsou skutečně fenomenální myšlenky - dalo by se je podtrhávat. Ale když mám knihy půjčené z knihovny, tak tam si podtrhávat nesmím. Tak zbývá jen si je vypsat. Znám některé vynikající řečníky, kteří si také vedou deníky (třeba na PC) a tak mají z čeho čerpat inspiraci na konkrétní témata.
U některých knih mám jenom vertikální čáru nebo zarážky na kraji. Neopisuju to ani nepodtrhávám. Případně udělám znaménko + jako že to je hodně dobrý. Jinak ale upřednostním formát html, kde si občas zvýrazním některý text z internetu barevně apod. Deníky na inspiraci mohou být dobré, ale na řeč moc obsáhlé.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.