Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Konec dvouleteho vztahu?

Od: soody odpovědí: 9 změna:
Zdravím, potřebuji poradit, citim se na dně a chci vyřešit náš problém ve vztahu. Jsme s přítelkyní(19) 2 roky. (mne je 18) Teď jdeme do maturitního ročníku a mame svoje plány do budoucna. Ja chci studovat v Londyne sport, přítelkyně divadlo v Brně. Nevime tedy co chcem, vime jen že to přijde, ten rozchod. Ale ja si myslim, ze bychom se meli ridit okamžikem ve kterém žijeme. Ale ten pocit, vy byste ho vydrželi? Navic co kdyz se jednomu z nas nepostesti a nedostane se kam chce. Řekla mi, ze si přeje náš vztah vést víc kamaradsky. Nemyslela rozchod, ale abychom na sebe nebyli tak zafioxvany. Vše bylo skvělý dokavad neprijela o vikendu z tabora kde byla lektorkou na divadelnim táboře. Od te doby je změněná, upřímně mi řekla že to neni žádným klukem, ale přeje si vic se věnovat svým zalibam. Je mozne ze potřebuje po dvou letech najit nějaké oživení na jeji straně ve vztahu? Myslíte ze tomu mame dat čas? Nebo je vhodnější ukončit vztah? Děkuji za pomoc.

 

 

9 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

sebod*

2x

Soody. K Tvému věku rozchody patří. Poznali jste se velice mladí a za dva roky jste vyspěli. I Vaše představy o životě se změnily. Jestli jsi schopen přejít do roviny kamarádství, udělej to. Jestli ne, rozejděte se úplně. Ale tak, abyste se kdykoliv mohli sejít.

 

anonym*

1x

Moc dobře to znám, Povím vám svůl příběh.

Měl jsem přítelkyni. Poznali jsme se na střední, bylo nám spolu dobře, ona byla inteligentní, opravdu moc chytrá, učila se na samé jedničky a měla v životě jasně naplánovanou cestu, ale po 4 letech nám to skončilo. Bylo to tenkrát pro oba těžké, ale bohužel každý měl jiné životní plány a každý měl jiné životní priority. Hodně dlouhou dobu jsem truchlil, měl problémy na vysoké školy kvůli tomu, protože jsem se neučil a tak podobně.Už je to skoro 4 roky po rozchodu a já se dozvěděl zajímavou věc. Po mně si našla nějakého muže, který nemá dokončené ani základní vzdělání, pracuje ve fabrice, holduje alkoholu a ona žije už od dětství se starým dědou na poště v domě. Vůbec není tím pádem zajištěná, nemá žádné úspory, ani auto, nic. A teď se jim narodilo dítě. Takže je na mateřské, on nějak vydělává a myslím si, že časem ji dojde, že je úplně jiné úrovně než její partner, který je každý den v lihu a hospodě.

Takže teď po letech vidím, jak se dokáže člověk negativně změnit a dělat hlouposti a jsem rád, že už s ní nejsem. Mám společensky poměrně hodně prestižní zaměstnání, dělám, co mě baví a vážím si každého dne, který žiju. Aktuálně jsem nějakou dobu bez přítelkyně, ale vůbec mi to nevadí. Vezměte si z toho, co potřebujete, ale já vám radím: Rozejděte se, zapomeňte na sebe, abyste se pak netrápili pocity, co asi teď zrovna s kým kde dělá, měl také čistou hlavu, své zájmy a svůj život jaký chcete. A časem třeba uvidíte jako, že je dobře, že jste utekl.

P.S.: Tenkrát jsem byl tak na dně z toho rozchodu, že mi pomohlo poraďte.cz, kde jsem ještě v tu dobu byl zde uznávaným čestným členem.

Hlavu vzhůru, život jde dál - Pro jedno kvítí slunce nesvítí!

 

ben®

0x

Dobrý den, Vaše přítelkyně uvažuje více realisticky a méně citově (což je u ženy poměrně zajímavé). Pokud budete své plány realizovat, tak stejně k rozvolnění vztahu dojde, ale to neznamená, že nemůžete zůstat ve styku (asi už jen občasném a kamarádském). Myslím, že Vaše přítelkyně v tom má jasno a Vy to budete vstřebávat postupně (až Vám to dojde). Zdravím!


doplněno 25.08.16 10:02:

soody - pokud je to první láska, tak ta ve Vás zůstane do konce života, ale život půjde a jde dál.

 

pohanka*

0x

Souhlas s Benem.

Děvčata jsou vždycky více /psychicky/ vyspělejší, než stejně staří chlapci. U Vás ještě mínus rok.

Za deset let ten rozdíl nebude až tak markantní.

Zatím byste si měl každý budovat svoji budoucnost, ona již k tomu dospěla, Vám to chvíli potrvá.

Najdete si jistě jiné zájmy, náhledy na život, lásky i přátelství.

Pokud byste spolu ještě chodili 2 - 3 roky, tak stejně by byl vztah přechozelý a povětšinou se lidé rozchází, znají se, všechno si už řekli, nic nepřekvapí, nic nového, stereotyp.

Ty dva roky je tak akorát, a nyní půjdete každý svojí cestou. K vašemu věku to patří. Měl by si tím každý projít, je to určitý vklad do budoucnosti, pro další vztahy. Z každého si nesete nějaké zkušenosti.

soody

Děkuji vam za rady, ja se s tím snažím smířit, že asi bude konec, ale porad jsem naivne zamilovan a boli to. Mam tolik zájmů ale nemam ani na jeden chut. Potřeboval bych nějak odreagovat, ale ne všichni maji čas a tak je to těžký. Jeste jednou děkuji všem.
pohanka*

Ano, bolí to, a to je to krásné. Věřte, že i my ostatní jsme si tím prošli. Pokud půjdete po ulici a přestanete lidi vnímat jako cizí bytosti, tak si uvědomíte, že každý má tytéž pocity co Vy.

Má lásku, bolest, starost, někdo mu zemře, většinou to jsou rodiče, prarodiče, někoho vyhodí z práce, někdo ho šikanuje, někomu se daří, vše vychází, někdo vyhraje sportku, někdo spěchá do nemocnice na vyšetření.

To co pocitujeme, tak cítíme strašně silně, a člověk se musí ke všemu postavit i rozumově. Prochází si s takovou situací skoro každý, překonám to, jako jiní, vše časem odezní, nové zážitky a problémy překryjí i tuto dnešní nepohodu, vzbudou vzpomínky. Zkuste se i z toho třeba vypsat, dát bolest na papír, psát takový nějaký deník. Nebo pokecat s kamarádem /snad nějaký bude mít čas/ u piva, svěřit se sestře, tetě a tak.

Jít na bazén, to bude dneska asi nejlepší řešení. Nebo pokud jste v Praze, tak na demonstraci k úřadu vlády. Jste mladý, jde o vaši budoucnost. Kdo jiný. Budou tam pro i proti kancléřce a její politice.

 

ogar

0x
Soody, rozumím ti, vím, jak ti je, ostatně jako každý, kdo ti tu psal. Nejhorší na tom vždy je, že hlava by to i brala,sám tušíš, že se vzdálite, ale holt srdce to přijmout nechce a brání se. Člověk si říká, že i když by přišel jiný vztah, už to nikdy nebude takové. Bude, věřte, a dokonce třeba i silnější. Ale na ty středoškolské lásky se nezapomíná Je před vámi ještě společný rok a odpovědnost (strach ) z maturity vás jistě k sobě víc přitáhne. A kdoví, dřív musel vztah přežít dva roky vojny, a přežil. A to byly k dispozici jen dopisy a fotka Při dnešních možnostech, kdy díky technice můžete být "spolu" kdykoliv... Třeba to nebude tak černé, jak to vypadá

 

figurek*

0x

ale no tak. Neberte věc nijak tragicky a nijak dramaticky váš vztah neukončujte. Docela normálně se od sebe vzdálíte a vztah vyšumí v úplném klidu, tak nějak sám od sebe.

 


0x

Zůstaňte kamarády a pak se uvidí. Třeba potkáte ještě větší lásku zrovna Vy a nebudete litovat, nebo časem si zvyknete, že je jen kamarádka a kdo ví, co bude, až se jednou sejdete? Můžete být pro ni mnohem víc přitažlivý po zkušenostech v cizině na studíích, jako sebevědomý muž, který něco dokázal a dozrál, než 18tileté holátko.

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]