Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
dnes jsem byla na krvi a tak nějak mi nešla nabrat. Sestra řekla, že mi krev neteče a at přijdu zítra. Mám od malička fobii z náběrů, takže stačí vidět jehlu a jdou na mne mráktoy. Navíc mi nejdou moc vidět žíly a vždycky byl problém nějakou najít. Všude říkají, at je člověk nalačno. Já dnes byla a dostala jsem vynadáno, že nepiju. Ráno jsem opravdu nic nepila. Málem jsem tam omdlela při vpichu, který bohužel nic nenabral. Potom jsem se třásla a bylo mi horko, až když jsem se pořádně napila mi bylo líp. Co mám dělat, aby to zítra bylo v pohodě? Mám hodně pít i večer a pak i ráno? Četla jsem taky, že pumpování rukou nepomáhá. A jinde zase psali, že stačí udělat pár dřepů nebo se nějak ,,zahřát´´ pohybem.
Děkuji všem za rady
Ráno se SMÍ pít. Třeba hořký čaj. Voda podle mně není po ránu do žaludku moc dobrá.
Před odběrem žádné sestře nikdy dopředu neříkejte, nic o problémech s odběry, špatné.neviditelné žíly apod. Zbytečně ji stresujete ještě před odběrem. Ona to vidí i bez Vás.
Přiznejte nevolnost při odběru a požádejte o odběr vleže na lůžku. Nikdy se nedívejte na to, co sestra dělá, jak se připravuje na odběr, na jehlu apod. Koukejte z oken a myslete na něco úplně jiného.
Celý odběr nechte na sestře a nekomentujte ho. Když se tak úplně nedaří, není třeba to sestře vykládat. Pokud to není úplné dřevo, vidí to sama bez Vás.
Tolik pár mých osobních zkušeností.
Mam stejny problem s neviditelnymi zilami, ale moje vnitrni zily jdou perfektne nabodnout, kdyz se to umi a ja nejsem nikdy pasivni ovecka, takze rovnou upozornim, ze neminim byt rozpichana jako narkoman a pokud se netrefi sestra napoprve, tak zadam nekoho zkusenejsiho. Kverulovat se vyplati, nikde nechteji mit z ostudy kabat, takze vsude maji v zaloze nekoho erudovaneho, kdo to zvladne vzdycky
nalačno znamená nenajedený. Nikoliv to, že nesmíte pít čistou vodu (pochopitelně neslazenou).
Celý dnešek bys měl pít, nejen zátra před odběrem. Potřebuješ do sebe dostat hodně tekutin.
A sestra pochopitelně by dokázala odebrat krev i dnes. Kdyby to uměla.
Vřelý souhlas. Zítra, hned po probuzení, vypijte sklenici vody a co půl hodiny polovinu sklenice. Jééééžiši! Co řešíte jeden píchanec?! Navíc takový, který trvá několik vteřin. Není to vůbec nic, čeho byste se měla bát. Jste štvanec sama sobě. Sama sebe dostáváte na hranici hysterie. Přestaňte! O nic nejde! Kruci!
No babko, prý přestaňte se bát . Oni by se asi rádi přestali bát, ale tak nějak sami nemůžou. Stejně jako neporučíte někomu, aby se přestal bát hadů, pavouků, myší, červů, brouků... Co vy, vezmete je do ruky? Ne? Tak krucinál, přestaňte! O nic nejde! Při správném zacházení neublíží.
Mám dva kolegy a ti se pravidelně při odběrech kácí. Tady je na sestře, aby se na to zeptala a pacienta si na odběr položila. A on je taky dost rozdíl v tom, kdo nabírá. Od někoho to vůbec nebolí, od jiného člověk cítí, jak se jehla v žíle pohybuje. Vlastně nechápu, proč místo vpichu takovým lidem neznecitliví lidokainem. Záleží na empatii zdravotníka. Jeden nemá problém a totožný zákrok zvládne bezbolestně za použití anestetika, jiný je řezník a dělá bez umrtvení. Přitom není nic jednoduššího než stříknout sprej a minutku počkat. A rázem by bylo po fóbiích z lékařů. A nějaké řečičky, že se to dá vydržet (nebavíme se jen o doběru). No ano, ono třeba dřív se dala bez anestetik vydžet i amputace končetiny, nic jiného totiž nezbývalo. Ale dnes máme volbu a mnoho zákroků lze dělat bezbolestně, kdyby byla vůle.
Můžeš se třeba i napít hořkého čaje ten aspoń má nějaké látky které potlačí hlad na jídlo já jsem dříve pil na lačno jenom čistou vodu a já pak myslel že ani nedojdu na ten odběr krve jak mě bylo špatně.Řekni těm sestrám jestli bys mohl ale já myslím že mohl pít na lačno hořký čaj já to od tetka dělám před odběry a s odběry nemají sestry problém.
Pij i den před odběrem hodně vody.Ráno na lačno můžeš i hořký čaj podle mě aspoň se žaludek uklidní a nebude tak agresivní. Ale raději se jich nedříve zeptej jestli budeš moc i hořký čaj ale neměl by být problém.Jinak kam ti ti píchají nelépe se píchá do loketní jamky.
pití se mi též osvědčilo, ještě se dostavit na odběr rychlou chůzí, aby se rozproudila krev a taktéž cestou ze střediska rázné tempo chůze. Ještě při nevolnostech po odběru posadit v čekárně, předklonit hlavu a tlačit proti rukám - tím se nahrne krev do mozku a předejde se mdlobám.
Ještě by to chtělo se příště lékaře, který vystavuje laboratorní list, zeptat, jak na lačno.
Ono se totiž může někdy jíst netukový rohlík, nebo obyčejný chléb bez semínek potřený marmeládou.
Takhle nám to říkali při odběru krve /dárcovství/.
Potom se neudělá zle od hladu, a vůbec blbej pocit ze stresu a injekční stříkačky. Kolabovali proto i ostřílení chlapi. Nejsou zvyklí nesnídat a také my ženy s úbytkem krve při každoměsíčním krvácení, se vyrovnáváme se snížením krve lépe než muži..
Také my, co jsme zvyklí nesnídat jsme měli výhodu.
Takže doktor by měl říci, jestli ten čaj , nebo alespoň suchý rohlík může být. Záleží, na co byla žádanka vypsána.
Když málo pijete tekutin, zvláště v těchto vedrech, tak se nedivte, že vám neteče moc krev. Je totiž hustá... Dodržujte pitný režim. Před strachem z odběru krve vám poradit nedokážu. Zkuste při tom myslet na něco pěkného a zhluboka dýchat. Na vlastní proceduru odběru krve se nedivejte, odvratte zrak...
Dobrý den, mně pomáhá ráno vypít aspoň tři sklenice vody. Sestru upozorněte, že vám bývá na omdlení - odebere vás vleže. S sebou si vezměte sladké pití (já beru Colu) a něco k jídlu (rohlík). Vstávejte pomalu, prvně sednout, až potom vstát. Pokud vám to dovolí, najezte se přímo tam, ihned po odběru. Pohyb předem bych moc nedoporučila (myslím běh, posilování, kolo,...), může totiž hnout s některými hodnotami. Procházka je ok. Vaše problémy se stresem úplně chápu, je mi zle, jen si vzpomenu, že za měsíc jdu taky. Přeji pevné nervy.
Piknbunyny, jak to dopadlo? Bála jste se moc nebo jste se pochlapila?
Pink, mám vás ráda, přemýšlím nad vašimi názory a postoji, ale musím vám říci, že šílenost je to, co si vy sama, ve své hlavě nastavíte. Chcete příklad?Při první chemoterapii, která znamenala ležet bez pohnutí, ruka přivázaná k desce, aby se jehla v žíle neposunula ani o kousíček, kapačka. Po nějakém čase přišla doktorka s rouškou a rukavicích, s velikou, malinově červenou injekcí, kterou vpravovala pomalu do krve, nějakou dost dlouhou dobu. Celé to trvalo nějaké dvě hodiny? + - tak nějak. Byla jsem mrtvá strachy, chtělo se mi čůrat, zvedal se mi žaludek. Tak tomu se říká šílenost! Tohle mě čekalo ještě 3x. Nastavila jsem si v hlavě, že se na to můžu vys*rat a budu spát. Popracovala jsem na tom a neuvěříte, já jsem opravdu usla a spala tak, že lékařka pak říkala, že mě kontrolovala, jestli jsem neztratila vědomí. Že nemohla uvěřit tomu, že spím. Přežila jsem to a vím že vám nekecám. Pochlapte se! Nejen před odběrem krve.
Dopadlo to dobře, hodně jsem pila, i neslazený čaj, ráno jsem šla pěšky abych se trošku rozpohybovala a sestře jsem řekla, že si musím lenhout a že mi včera u mého PL (poslali mě na odběrové středisko) bylo zle a mám strach z náběrů, Povídaly jsme si, uklidnila mě a po chvilce už bylo hotovo Takže jsem to zvládla a doufám, že dlouho zas nebudu muset tuhle šílenost absolvovat
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.