Proslov na svatbě

Zdravím,
fíglů je dost, takže jen několik, které by vám měly stačit
- měl byste aspoň zhruba vědět, o čem chcete a budete mluvit (hlavní téma)
- při mluvení nekoukejte před sebe, ale na účastníky vzadu - nebudete tak nervozní jako když sledujete lidi těsně před sebou, protože u těch vzadu nebudete vnímat drobnosti, u těch vpředu vás jak nezkušeného rozhodí i třeba jen nesouhlasné zavrtění hlavou
- při mluvení si hned na začátku vyberte někoho v davu, na koho se budete dívat - těkání pohledem do posluchačích a sledování jejich reakcí není nic pro začátečníky, protože při tom lze snadno zapomenut i připravenou a zpaměti naučenou řeč
V proslovu k pouze 80 lidem, navíc takovým, kteří neočekávají nějaké rozbory, ale vědí, co asi tak budete říkat, nehledejte vědu. Ono mluvit k 10 lidem je kolikrát náročnější než k 80 nebo třeba 500. Osobně v tomhle obdivuji třeba M. Zemana - mluví z hlavy, dokáže pružně reagovat na dění a na otázky. Přečíst předem připravenou řeč z papíru umí každý blbec (pokud tedy umí číst).

80 hladových krků bude proklínat každou zbytečnou vteřinu - hlavně stručně

Nu a já ještě doplním - jsou různé druhy humoru - vyhněte se větám či příběhům, které můžou někoho ponížit nebo urazit! Pokud tam bude někdo z rodiny přistěhovalec a vy řeknete "hodně dětí, aby nás ti přistěhovalci nepřerodili" - nebude to vhodné.

Také se vyvarujte složitějším tématům. Stručně a jasně, to je hlavní! Nemálo lidí řeklo jen "blahopřeji, mějte se famfárově, a všem dobrou chut."

Zřejmě neni řádný univerzální fígl. Vstát a zařít mluvit. Lépe se bude mluvit samozřejmě člověku, který umí před lidmi vystupovat, než tremistovi, který to dělá poprve.

A proč to třeba hned na začátku proslovu nepřiznat, že jste trémista, a tak se omluvit za kostrbatý proslov Nebo něco podobného?

volila bych proslov krátký - nezkušený řečník si ho může i předem připravit a naučit, jako třeba básničku - nebo jako se herci učí text - a jako herec ho pak umět i zahrát.

Už je to deset let, kdy coby otec nevěsty jsem měl vystoupit a něco říct. Řeknu vám, nic moc, tréma hrozná, vyblekotal jsem jenom poděkování za účast a popřání dobré zábavy. Za pět let se ze mě stal, shodou náhod, recepční a průvodce v jednom. pár zájezdů, výkladů a bylo po trémě.

Měla jsem mluvit na pohřbu. Taky poprvé. Pomohl mi internet, kde byly ukázky.Napsala jsem si podle nich osnovu a pak se člověk rozkecá. Určitě se vzory se dají najít , nejspíš pod Proslov ke svatebčanům.

Tyhle napsané a naučené proslovy jsou nic moc. To chce ujasnit si o čem budete mluvit, ale nebát sei trochu zaimprovizovat. Mělo by to být vtipné a jak říkají ostatní - ne příliš dlouhé.