Nejste přihlášen/a.
Hurede, vaše otázka mě přivedla mnoho let zpět. Tady je má zkušenost: Otec mých dětí, tenkrát 3 a 9 let, si je např. vzal na neděli, jak přikázal soud. Že půjdou do ZOO. Vrátilily se navečer hladné, špinavé. Tatínek potkal u bufetu známé a starší musela hlídat malou téměř celý den. Dostaly tyčinky a žlutou sodovku, tatínek pil pivo a povídal si s kamarády. Po několika klidných víkendech strávených okopáváním zahrádky, velice podobný scénář, zakončený btramborami na loupačku se solí a mlíkem. Starší se zatala, že k tatínkovi už nikdy nepůjde. Pro klid v rodině, bála jsem se, že budu muset zase k soudu a to znamenalo nespavost a průjmy a špatně od žaludku, jsem holky za strašného řevu oblíkla a vypravila. Vypravili se na šachtu, kde tatínek potkal známé a na holky zapomněl. Opravdu si myslíte, že by děti měly mít nějakou povinnost? A že já jsem byla tou, která je popichovala a proti otci štvala? Ne. Vůbec! Odvezla mě rychlá se záchvatem žlučníku do špitálu. K dětem přijeli mí rodiče. Ale já si uvědomila, že se může stát cokoliv a děti by musely jít k největšímu nepříteli na světě, kdybych mu tu roli já přidělila a nasazovala na něj? Takže jsem bojovala s ním, ale před dětni spíše mlčela. Sblížily se s otcem, až když už byly dospělé a měly své rodiny. Když si uvědomily, že mohou, kdykoliv, zašveholit "Čau" a odejít. Naštěstí si tohle uvědomil i on. Když byly malé, byly bezmocné. Tím povídáním jsem chtěla říci, že úctu a respekt si musíte získat vy sám. A také je můžete získat tím, že připravíte zajímavý program. Jestli to podceníte, ztratíte všechno. I práva, která vám zaručuje zákon.Zákon vám nezajistí lásku, obdiv a respekt.
Tak toho pindíka jste asi do bývalky strčil vy, nebo si myslíte, že počala z ducha svatého? Že se s vámi nechtějí vidět, není žádná výmluva. Buď nesouložte nebo se starejte tak, aby se vídat chtěli (a matku z toho vynechte). Ostatně otec, který přemýšlí nad tím, jak by mohl vycucnout ze svých dětí (které si sám nadělal) nějaký prachy, protože on je strašnej chudáček, že jim musí posílat peníze, asi nestojí za moc - takže se nedivím, že se s vámi vídat nechtějí. A matka si může říkat cokoli.
Vyčůránkové jako vy, kteří nejsou schopini nést následky svého jednání.
Zbytečně se rozčilujete. To, že některé dámy klofnou bohatého ňoumu a na alimentech se pak plánovitě živí spolu s dítkem..To je známý fakt a jen hlupák to nepřipustí. Tahle taktika je už profláklá. Máme tu rovnoprávnost pohlaví, tak si to užívejme a věřím tomu, že právě s tímhle souvisí i tento problém. Řešení je vcelku jednoduché. Já to řeším po svém - hledat, najít si tu pravou ženu a lásku mimo kouty EU, kde existuje přirozený života řád - patriarchát a máte po starostech, život jako kdysi...Ale zase se od vás očekává například to, že jste schopen svoji ženu uživit (přestože může a často taky pracuje nejen doma), to jen například. Takže nic pro nemakačenky :D
Propánajáná, proč jste tak jedovatej? Asi vím, co chcete. Něco za něco. Ale tak to nefunguje. Vinna rozvodu je nedělitelná, vždy na tom mají podíl oba partneři. Vaše děti se vás neprosily, aby přišly na svět. Bylo to vaše rouhodnutí.
Záleží na vás, zda si vybudujete vzdah s dětmi nebo ne. Zda to bude letos, za rok nebo za 10 let je ve hvězdách. Děti musí žít a vy musíte přispívat na ně. Abych vás uklidnila. Pokud se ve stáří o vás nebudou zajímat, pomáhat ( budete-li to potřebovat), budete mít jasný důvod k vydědění.
No, když už jsme u toho , děti se neprosily, aby přišly na svět. A prosily se vás o rozvod? Aby žily v neúplné rodině, aby " vymáhaly alimenty" , které děti v nerozvedené rodině vymáhat nemusí a většinou nemusí ani plnit povinnosti,aby je otec a matka živili .
Rozvedl jste se s matkou dětí, máte asi nevyřešené křivdy s matkou dětí, ale házet to budete na děcka ( která jste si udělal s matkou dětí )
No, vyrostla jsem v rodině, nerozvedené, rodiče neměli problémy s tím nás děti živit, i když jsme patřili spíš asi k chudším. Nemusela jsem za to živení vykazovat žádné povinnosti. Na chodu domácnosti jsem se podílela pomocí odpovídající věku. Nikdo mi nepředhazoval , že mě živí, že do mě dáva peníze. Když je vám na obtíž, jak to podle příspěvků vypadá, dát peníze na výživu svých dětí, tak mě prostě napadá, proč jste si je dělal? To jste s jejich výživou nepočítal?
Vy nemáte jen povinnost platit výživné, ale máte i svá práva. Styk s dětmi, podílet se na jejich výchově atd. A děti mají právo na oba své rodiče. Mají právo stýkat se s rodičem, který je nemá ve své péči, mají právo na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. Pokud jsou již děti schopny samostatně se živit a naopak jejich rodiče ne, pak by děti měly přispívat na výživu svým rodičům, pokud to skutečně potřebují. Ale ne vždy má dítě povinnost vyživovat rodiče, viz:
Kdy se výživné rodičům nemusí platit:
Pokud by se domáhal povinné vyživovací povinnosti na svých dětech rodič, který se o ně sám nestaral, když byly nezaopatřené, týral je či dokonce zneužíval, nedomůže se placení výživného ani soudně. Vyživné totiž není možné přiznat, pokud je v rozporu s dobrými mravy. Také rodič, který je nezaměstnaný a práci si aktivně nehledá, nemá na výživné nárok.
Kolik je dětem let? Styk s nimi máte soudně určený? Pokud nejsou zletilé, má matka povinnost je ke styku s Vámi připravit a Vy máte právo s nimi být jak určil soud bez ohledu na to, zda děti chtějí či nechtějí.
Budu asi ošklivý, ale děcka za nic nejspíš nemohou, vlastně si stěžujete na chování matky. Ale tu jste si přece kdysi vyvolil jako partnerku vy, ne?
Ptal jste se, jaké k vám mají "vysouditelné" povinosti. O výživovací jste zájem neprojevil, takže zbývá právo na styk s dětmi. A v tom jak uvádíte je zřejmě překážkou i jejich matka.
Víte, já si to před spoustou let zažil. Povinné schůzky s otcem. Koukali jsme na sebe a neměli si co říct. V něm především zášt k matce. Nic moc.
Asi by bylo vhodné napsat, proč se vlastně ptáte, čeho chcete docílit. Jde vám o to, že vy za svoji povinnost chcete oplátkou jejich povinnosti? Chcete na příští schůzce dětem říci: Vaše povinnost je dělat to a toto a chovat se ke mně takto? Nebo jen máte pocit nespravedlnosti, že jako spousta jiných platíte a nic z toho vlastně nemáte? Nebo chcete říci "Vy mě nectíte, nedostanete alimenty."?
Dobře, tomu rozumím. I mně se to může stát. A teď si představte, že můžete sám libovolně změnit zákony. Co byste tam napsal?
Také nad tím občas přemýšlím. Jednodušší to bylo v dobách, kdy rozvod byl nemyslitelný a žena bez muže a ještě k tomu s dětmi téměř neměla šanci. Tím jak jsou rozvody snadné dochází k mnoha velmi nepříjemným a nespravedlivým situacím.
1. Žena muže odkopne, ten jen platí a nic z toho nemá. Vhorším případě dokonce žena má nového partnera a vy se musíte dívat na novou rodinku, kterou dotujete.
2. I ženy ale občas doplatí na to, že si naopak mažel najde mladší a ony jsou odkvetlé nepotřebné odhozeny. Sice už pak neplatí alimenty, ale vzhledem k jejich nižší uplatnitelnosti ve vyšším věku na trhu práce taky nic moc.
3. Chlapa přestane rodina bavit, odejede, alimenty neplatí a chová se tak, aby neměl oficiální příjem. Ženská se dostane s dětmi do velmi nepříjemné finanční nouze, z které není cesta ven.
A našly by se další případy. Myslím, že když nad tím budete přemýšlet a vymýšlet věci, jako že se bude zohleďnovat třeba z čí viny byl rozvod a jestli třeba už má dotyčná nového partnera, stejně nic spravedlivého, co by vyřešilo všechny možné situace nevymyslíte. (Snad jedině, že by automaticky všechny děti převzal stát ) Problém vznikl na počátku a nyní už pravděpodobně nezadržitelně probíhá rozpad klasické rodiny. Plození dětí a vzniklé právní vztahy do tohoto současného systému zdánlivě svobodné volby už prostě vůbec nezapadají.
uff..nic z toho nemáte?
a vám nestačí, že podporujete své děti (vaši krev, vaše následníky) - byt jen finančně?
Jsou záležitosti, které nevynutíte ! jen mrkněte na křestanské desatero - je to více jak 2000 let a "skutek utek" - a lidé se dál zabíjejí, dál kardou, lžou , nemají v úctě své rodiče...
a právě množství dalších zákonů, kterými se snaží stát vynutit dodržování těchto základních etickcý hodnot svědčí o morálním úpadku společnosti..
a je to jen důkaz, že zákony se láska a úcta vynutit nedá...!
Chce to trpělivost a pokoru - třeba si přiznat že i vy na tonhle stavu máte svůj podíl..a věřit s nadějí , že děti si kvám cestu časem najdou
To je zajímavá otázka. Chápu, jak to myslíte. Záleží, jak jste silný v kramflecích /psychicky/.
Máte vyměřeny platit alimenty.
Máte určené dny a hodiny /čas/, kdy budete s dětmi.
Platíte poctivě peníze. Potom byste měl jako protihodnotu dostat možnost využít soudně přiznaný čas k vytváření nějakého pouta se svými dětmi.
Myslím, že děti jsou již větší, protože píšete, že se stále domáhají svých práv.
Děti by měly být k rodičům slušné, přívětivé, ctít je, nedělat jim naschvály, neutrhávat se na ně, projevovat opravdový zájem. V případě Vaší nemoci a nemohoucnosti Vám podat pomocnou ruku.
Otázka je, k čemu byly vychovávány od matky, co jim vtiskla do dušičky.
Proč jste se rozvedli? Měl jste snad Vy větší vinu na rozchodu, nebo to byla větší vina manželky? Manželky se totiž přes děti mstí svému manželovi, který je opustil, anebo jen proto, že si myslí, že si tenkrát ony samy vybraly špatně. Duše žen je velmi složitá a ani ony samy nevědí, proč se tak chovají.
Vy svým dětem můžete předat něco, co Vás nezruinuje. Cit, lásku, pozornost, vstřícnost, trpělivost, ochotu, přímost, férové jednání, sportovního ducha, dobrý příklad, pracovitost, obětavost, lásku k vlasti, umíte vyřezávat, pracovat s nějakým materiálem, hrát na hudební nástroj, tancovat, pokud umíte vařit, naučte je svému kuchařskému umění, není nic lepšího, než najít vztahy se ztraceným dítětem přes práci.
Svoji trpělivost dokážete, že na každou schůzku s dětmi přijdete vždy dobře připraven, tedy, že si připravíte program a i přes jejich snad znechucené obličeje a provokace si v klidu, co jste naplánoval, vyplníte a s úsměvem, upřímně se s nimi rozloučíte a poděkujete za strávený čas. Věřím, že ty děti si za nějaký čas uvědomí svoje chování a budete lépe vycházet.
Nebo možná ne hned, ale třeba, až ony budou dospělé a budou mít svoje děti, tak pochopí, že se vždy nechovaly, tak jak měly. Možná, že pokud nebudete tlačit na pilu, za patnáct let si užijete alespoň svoje vnoučata a věřte, že někdy ta péče o druhou generaci je lepší. Nezavírejte si proto vrátka a když to nefunguje nyní, nepřestávejte být s nimi v kontaktu, žádné naschvály a mějte na paměti, že se všechno může ještě v dobré obrátit.
Nikdy nevíte, kdy budou mladí rádi za vlastního dědečka, ke kterému budou moci mít důvěru. A uteče to jako voda.
Skvělá otázka, sociální povinnost dětí vůči rodičům, neohleduplně - tolik sebevražd nestihne ani Švédsko. Opravdu velmi široká debata, bez servítků a určitě na jakékoliv ostří, jen prosím bez zbytečných keců a obezliček. Nebojte se a pište!
Jen obnovím původní otázku, : Zkráceně, placení dítěti výživné a později opačný gard, že by se dítě mělo starat o rodiče.
Samozřejmě, že mají, vyplývá to ze zákona o rodině.
Ale v našich zemích se to bohužel nevyužívá. Jen matky vysávají peníze ze svých dárců spermií.
Odpověděli vám, na pravidelný styk s dětmi máte právo a pokud to není naplněno můžete se o něj soudit. Ale asi i vám je jasné, že jestli děti "násilím" uvidíte jednou za 14 dní, nebo vůbec, je celkem jedno, protože jejich výchovu stejně neovlivníte. Také existuje střídavá péče, ale to musí být vůle na obou stranách.
Maji proti vam povinnosti, ktere jste naposal. Tedy ctit vas a vyzivovat, kdyz nebudete moci. Tu uctu tezko asi vysoudite, ale vyzivu na stari vysoudit muzete. Nejsem pravnik, ale mam zato, ze k soudu muze dojit, az to bude z vasi strany potrebne. Pokud by se vam toto povedlo, budete nejspis prvni. Ikdyz az k soudu dojde, tak kdovi jestli uz nebude neco podobneho probehle.
Nezlobte se na mě, ale když jsem si přečetl vaše odpovědi, tak mám dojem, že jste chladný a ješitný člověk, pro kterýho mají peníze daleko větší hodnotu než vlastní děti. Pro vás jsou vaši potomci asi jenom špatná investice, kterou je potřeba vysoudit zpátky. Pokud jste zplodil děti, tak je vaší povinností se o ně po dobu než se postaví na vlastní nohy starat stejně jako jejich matka (maximální délku stanoví zákon). Píšete, že budete mít malý důchod, tak asi ty vaše alimenty nebudou ani půlka toho, co musí dědet dát vaše bývalá manželka. Povinností dětí je postarat se o starý a nemohoucí rodiče - tam kde dají rodiče dětem lásku, tam to problém nebývá. Dokázal bych po rozvodu nenávidět matku svých dětí, ale nikdy bych nemohl nenávidět svoje děti jako vy.
Děti mají právo na alimenty, vy máte povinnost je platit.
Vy máte právo na styk s dětmi, ony mají povinnost se s vámi stýkat.
Vy máte právo, aby se o vás ve stáří postaraly, ony mají povinnost to udělat.
Něco mi ale říká, že možnost stýkat se s dětmi pro vás není dostatečnou "odměnou".
Krom toho alimenty nejsou založeny na jakémsi jakože spravedlivém rozdělení práv a povinností. Jsou založeny na tom, že když si uděláte dítě, tak se o něj musíte postarat, ne ho nechat jako hračku, která vás přestala bavit.
Je mi líto, že pro vás mám špatnou zprávu, ale nevymůžete si povinnost dítěte se s vámi stýkat nijak. Ona totiž není nikým určená jejich povinnost se s vámi stýkat. Soudem dostane matka uloženu povinnost vám dítě v dohodnutou dobu předat a vy ho zase musíte v dohodnutou (případně soudem určenou) vrátit. Pokud toto matka dodržovat nebude, můžete se s ní soudit atd. Ale pokud dítě s vámi chtít jít nebude (at už proto,že ho matka navedla nebo proto, že samo nechce), nemáte žádnou páku, jak ho k tomu donutit. U soudu s tím nepochodíte (matka vám dítě chtěla předat, ono k vám nechce jít a tomu to soud jako neplnoletému rozkázat nemůže). Násilí vám taky nepomůže - to byste měl hned na krku minimálně sociálku.
Když to řeknu hodně lidově - pokud se matce podaří dítě přesvědčit, že jste ten nejhorší z nejhorších a že se vás má třeba bát, tak se můžete jít akorát tak klouzat. Pokud totiž dítě řekne třeba před sociální pracovnicí, že se vás bojí nebo že mu ubližujete (trestáte ho a pod., což ale vůbec nemusí být pravda), máte problém vy - věří se dítěti a ne vám. Pokud to dítě bude ještě navíc holka a maminka bude tvrdit, že se jí dcera po návštěvě u vás svěřila, že ji osaháváte, budete nakonec rád, když vás nezavřou jako pedofila. Věří se dítěti a matce, vy můžete akorát koukat a šoupat nohama. Bohužel, zákony jsou u nás takhle postavené (tím netvrdím, že to někdy u nás bylo lepší nebo že jinde to je lepší).
Psát svoje zkušenosti s bojem o dítě vám nebudu, je to nepřenositelné, ale věřte, že nedovolit si nechat dítě proti sobě mne stálo za těch 14 let, co to trvalo, hodně nervů a aktivity z mé strany. Dnes mohu říct, že to za to stálo, ale zopakovat bych si to nechtěl. A to musím říct, že u nás to ještě byla relativně pohoda - mám známého a tam to jeho ex vymyslela tak, že vždycky před návštěvou otce šla s dětmi k doktorovi, že jsou nemocné. Vždycky když si pro děti přišel, maminka mu mezi dveřmi oznámila, že děti jsou nemocné a že tedy příště. Jen co já vím, tak si takhle pro děti chodil skoro 6 let, co jsem s ním byl ve styku (byl to kolega z práce). Naštěstí to neměl daleko - cca 2km, ale četl jsem o případu, že tatínek si takhle jezdil co 14 dní pro děti asi 250km a dopadal stejně jako ten můj exkolega. Když si stěžoval na soudě (konkrétně ten mlj exkolega), že matka neumožňuje styk s dětmi, maminka vytáhla papír od doktora že děti byly nemocné a bylo vyřešeno - děti byy nemocné, matka nic neporušila a tatínek holt má smůlu.
Soudně. A bylo by dobré, abyste se zamyslel, proč se s vámi nechce stýkat. Určitě to není proto, že jste skvělý člověk, se kterým se vždycky dobře baví. Měl byste udělat něco proto, abyste v ní vzbudil zájem o společně trávený čas. Nějaký jejímu věku přiměřený program. Něco cool, zábavného, něco s čím se třeba i pochlubí před kamarády. Prostě si dát záležet. Soud vám sice určí návštěvy, ale dobrý vztah mezi vámi nezařídí.
Můžete, ale asi budete všem pro smích. Chcete si vztah vynutit násilím a vyhrožujete, do budoucna osnujete pomstychtivé plány. K takovému otci bych taky jezdila, celá pryč.
A ne, nevěštím z křištálové koule, ale z toho, co jste tu napsal a prozradil tak svou povahu. .
Hured, objasněte nám prosím, co je dle vás jádro věci. Vy to víte a ostatní podle vás to neví. Dostal jste spoustu odpovědí a reagoval jste na ně kousavě. To, že se vám odpověď nezdá a nelíbí je možné. Přesto je to odpověď. Tak napište, co si představujete za kvalitní odpověď- jádro věci. Ptám se upřímně bez dvojsmyslu a očekávám upřímnou odpověď.
Nehodnotily vás, jez zpočátku nastínily situaci. To vy jste začal být agresivní. Asi si to neuvědomujete, je to váš způsob jednání.
Hured, proč martinaa, osočujete? Vy jí dáváte peníze? A peníze nesmrdí, to přece ví každý. Ale vy tohle rčení používáte místo jedovaté sliny.
vaše děti k tomu dozrají...až poznají jak je těžké si vydělat peníze, najít práci a někoho podporovat !
Buďte trpělivý - oni na to přijdou..i já mám se svým otcem nedobré vztahy,ale na druhou stranu, když mě požádá o pomoc (kácení stromů, oprava auta)- tak mu pomohu ! a on mě zase pomohl, když jsem na tom byl finančně špatně..
.ale sedět s ním u jednoho stolu je (nejen pro mě , ale i pro ostatní) velmi nepříjemné- má urážlivé poznámky, kterými nás ponižuje..)
Promarnil jste 18 let. A je celkem jedno, jestli jste rozvedený 1 rok nebo celých 18 let. Je možné, že bývalá manželka o vás nemluvila pěkně, ale děti intuitivně poznají, jestli je jim s tátou dobře. I s rozvedeným tátou. Pokud je z otce cítit láska a v době puberty dokáže připravit zajímavá setkání, často se stane, že si děti přejí přejít do otcovy péče. V těchto intenzivních vztazích pak pravděpodobně v pozdější době, kdy otec zestárne, děti jsou výdělečně činné a hlavně se vyjasnily všechny křivdy z dávných dob, není potřeba listovat v zákonech. Děti pomohou samy od sebe.
Snad máte ještě šanci získat si úctu a důvěru své už dospělé dcery. Protože bez úcty i důvěry k vám bude i ona jednou hledat kličky v zákonech, jak se povinnosti podporovat vás ve stáří vyhnout.
Je mi po tom houby, ale zatím svým projevem nepůsobíte vstřícně, komunikativně. Zatím myslíte jen na hmotné braní a dávání. Když najdete cestu k dávání lásky, budete na dobré cestě (snad) i pozdější (mírné) péči ze strany své dcery.
[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem z důvodu porušení pravidel poradny. ]
A není trochu chyba ve vás? Kdybyste místo bez souvislosti tak trochu tajemně položené otázky, které účel si díky tomu každý vyložil po svém, třeba trochu přesněji nastínil váš konkrétní příběh, mohla být diskuze smysluplnější.
Sám přece nejlíp víte, že o přímou odpovět na vaši otázku vám nešlo. O odpověď, že jediná přímá zákonná povinnost 18 leté dcery k vám je (bude) ta vyživovací jste nestál. Podle vašich reakcí vám jde zjevně především o to ventilovat svoji frustraci z toho, že platíte a nic za to "nedostáváte".
Nechtěl bych být na místě vaší dcery, která nemůže za to, že jste ji počal a s největší pravděpodobností ani za to, že nežijete s její matkou. To, aby vás dcera uznávala a vídala ráda bylo ve vašich rukách. Vám nyní haraší v hlavě, jak se od ní násilíím něčeho domoci (což snad jako dospělý člověk chápete, že nefunguje), nebo možná jak se tedy zbavit povinnosti platit alimenty. Dočkáme se od vás příště dotazu, jak donutit v 18 letech dceru ukončit studia a vykopat do pracovního procesu, abyste už nemusel dál platit "za nic"?
Odpověď jste dostal několikrát. Na ostatní rádce jste agresivní, napadáte je, zesměšňujete. Neustále se snažíte mít navrch a určovat, kdo co má psát. No milej zlatej, takhle to tady nefuguje, a naštěstí se rádci zastanou kolegy před takovými pitomci.
Pokud se Vám poradna nelíbí, tak sem jednoduše nelezte! A admine sorry, ale vidíš to sám.
Není třeba, aby Vás člověk znal osobně na to, aby se z Vašich reakcí dalo usoudit, jaký jste asi člověk = negastivistický, nemilující, neštastný, zahleděný jen sám do sebe a nevyrovnán s uražením svého ega. Naprosto souhlasím s těmi odpovědmi, které Vás hodnotí a mohu Vás ujistit, že s takovým přístupem a jednáním by jste neuspěl v žádné poradně, nejen tady. Normálně myslící a chovající se člověk, který skutečně stojí o radu, by nebyl tak jedovatý, ironický, útočný atd. na ty, kteří se mu snaží v dobrém poradit. Další věc je ta, že stále dokola jen kladete svojí otázku a záměrně se vyhýbáte odpovědím na otázky, aby bylo možné pochopit o co jde v celkovém kontextu. Dále Vás vzhledem k věku dětí, minimálně té 18leté dcery, mohu ujistit, že kdyby jste se choval ke svým dětem jinak, a ne tak, jak předvátíte tady, udělaly by si samy svůj názor bez ohledu na matku, a klidně by se s Vámi stýkaly. Takže já se nedivím, že se s Vámi nechtějí stýkat a pokud by jste si to skutečně v jejich věku chtěl vynutit soudně, řekly by Vám tam na plná ústa proč a věřte, že u dospělých dětí by si soud nemyslel pouze, že jsou děti zmanipulované, ale udělal by si obrázek dle jejich výpovědí + Vašich reakcí hlavně o Vás. Proč? Všiml jste si vůbec toho, že jste ani jednou o svých dětech nenapsal nic hezkého, ani to, že je máte rád a mrzí Vás to, že se s Vámi nechtějí stýkat? Víte, jak měla znít Vaše otázka? Co můžete udělat a zlepšit na své straně tak, aby se s Vámi chtěly děti stýkat. Tak by se totiž zeptal milující otec, kterým Vy ovšem nejste.
Vážený autore otázky (tazateli),
jak tady tak čtu celou diskusi a vidím, jak se vztekáte jak vy nad odpověďmi, tak odpovídající na vás, tak mi to prostě nedá a musím vám to napsat.
Kdyby byla vaše otázka položena jasně a kompletně, mohl jste tady spoustě lidí (včetně mě) ušetřit mraky drahocenného času. Pokud budu mluvit konkrétně za sebe - kdybyste hned napoprvé do otázky napsal i údaj, který z vás vypadl až později - totiž že se jedná ne už o dítě, ale o dceru ve věku 18 let - tak jste mi ušetřil minimálně půl hodiny času, protože s tímto údajem (dcera 18 let) by moje odpověď nebyla na mnoho řádků, ale by to věta holá a zněla by "POVINNOST VŮČI VÁM NEMÁ (NEMAJÍ) V SOUČASNÉ DOBĚ ŽÁDNOU".
Také mě to mrzí, že tazatel nás nechal dlouho v nevědomosti, že se jedná již o dospělého potomka. Nerozpisovala bych se tak detailně. Pokud bude dítě studovat, tak platte, ale po 18. roku striktně vyžadovat návštěvy nemůžete.
Někdy člověk platí a nic za to nedostává. Podívejte se z jiné stránky. Máte děti zdravé, učí se dobře, mají perspektivní obor.
Mějte z toho radost, radost z maličkostí. Radujte se z povzdálí. Pokud se dcera vdá, bude mít potomka, dvojnásobná radost. Radujte tiše, že jste nežil nadarmo, že jste zachoval rodovou linii, i když jste nevychovával, tak jste svým dětem trochu platil. Buďte skromný a i na tom málu, co jste mohl ovllivnit, jste se podílel. Víte, že daleko od Vás, ve svém životě, žije Vaše zdravé, šikovné, třeba i hezké dítě, o kterém víte přece jenom nějaké věci. Smiřte se s tím a buďte pokorný, ne každý má takové štěstí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.