Nejste přihlášen/a.
Ahoj,asi před rokem jsem se seznámil s holkou,je strašně fajn a moc ji miluji,rozumíme si ve všem a jsme si tolik podobní. Ale jak to tak bývá po pár krásných měsících se samozřejmě vyskytl velký problém. Má velmi ráda svoje rodiče a hodně je poslouchá-a to je kámen úrazu,prostě jsem se jim z nějakého nepochopitelného důvodu přestal líbit a všechno co si spolu naplánujem ji zakazují,zkazili nám dovolenou,nemůžeme spolu nikam jet,nemají pro mě už pěkného slova.
A oba jsme v téměř neřešitelné situaci,myslím že mě má ráda ale nechce přijít o svoje rodiče takže nemá odvahu se jim postavit,a zase mě to hrozně ničí že bych rád žil se svojí přítelkyní vlastní život ale prostě nemůžu,šíleně ji miluji a vůbec si neumím představit že bych ji opustil,ale tohle mě prostě strašně ničí,už jsem s nervy úplně na dně,přestal jsem chodit do práce protože na to prostě nemám sílu a propadám se do stále horší deprese a problémů,jak finančních tak psychických. Mám pocit že kdybych přestal být normální a začal být opravdovým haj*lem jakýho ze mě dělají tak by mi bylo mnohem líp,nebo zase mám někdy pocit že všechno to ukončit by bylo asi úplně nejlepší,v životě jsem neměl příliš štěstí a když nějaké přijde musí to někdo kazit
Oba nejsme žádní pubertáci ale dospělí lidé,je nám oběma něco přes 20
Prosím někoho zkušenějšího jak by jste podobnou situaci řešili?
Myslím si, že jste si odpověděl sám
už jsem s nervy úplně na dně,přestal jsem chodit do práce protože na to prostě nemám sílu a propadám se do stále horší deprese a problémů,jak finančních tak psychických
Já bych si také nepředstavovala takové chlapce pro svou dceru. Napřed se dejte do kupy, řádně pracujte a pak běžte přesvědčit rodiče, že jste normální chlap, který má zájem o jejich dceru.
Uško, kradeš mi myšlenky a jsi při psaní rychlejší. Přesně tohle jsem chtěl totiž napsat. Tazatel zaměňuje příčinu za následek. Tahle tazatelova výpověď totiž hodně naznačuje o jeho mentalitě, o jeho přístupu k životu, o jeho ne/zodpovědnosti. Přítelkyně ho asi ráda má, ale na druhé straně jí rozum říká, že rodiče mají v mnohém pravdu. Navíc je na nich zřejmě i existenčně závislá a dát přednost svému příteli, to by byl konec s jakýmikoli vyhlídkami do budoucna.
Uška, fááákt?! Ahááá!
doplněno 26.07.15 16:51:Já si dám větší pozor na to, co lze vykládat dvojznačně. Ušce jsem dala bod a tím jsem to vzala jako obdiv. Vztekám se, že ze sebe dělám trubku někomu, kdo z toho má plezír.
Zdravím. Možná by Vám pomohlo, kdybyste se na to podíval i ze strany rodičů. Myslí to s dcerou dobře. Je jí 20 let a pokud studuje, pak je prioritou, aby měla vzdělání a v tom jí podporují. Zřejmě ani ona není připravená na to, aby stavěla dům, vdala se a měla svoji rodinu. Vy zřejmě nestudujete a pokud pracujete, vyděláváte tolik, abyste rodinu uživil a nebyli jste závislí na pomoci rodičů? Není to jen o tom, co chcete Vy. Při prvním problému jste v depresích, přestal jste chodit do práce, máte finanční problémy...A to jste sám! Jak byste zvládl postarat se o rodinu? Bojujte za svůj vztah a dokažte, že jste spolehlivý, pracovitý, zodpovědný a schopný postarat se skutečně nejen o sebe, ale i o děvče, které máte rád. V životě budete muset řešit daleko větší problémy a já mám takový dojem, že jste začal příliš tlačit na pilu. Ne každý ve 20ti zvládne vést samostatný život a umí se postarat o rodinu bez pomoci rodičů. A děvče se na toto ještě zřejmě necítí, není připravená vést samostatný život s Vámi, když dá spíše na názor rodičů.
Já bych si myslela, že byste měl k nim zajít a zeptat se proč. Říci, že nejste žáný smrad, že máte práci, nepijete, na dívku jste hodný, protože ji milujete a plánujete společnou buidoucnost. Jen vás trápí, že oni vás neschvalují. Proč? Když budete jednat solidně, bez emocí, jen se snahou o nápravu, určitě vám odpoví. A vy pak na to zareagujete. Jen se nedejte vytočit a nedovolte emocím, aby měly navrch. Neslovíčkařte, neutopte se v obhajování prkotin. Spíš se snažte o pochopení a případnou nápravu. Ukažte se z té nejlepší stránky.
Díky moc,tohle všechno jsem zkoušel,že nejsem žádný smrad dobře ví,jim se asi nelíbí že jsem aktivní,rád cestuji,mám rád i jisté adrenalinové aktivity(v míře). Říkaj že když budeme víc dospělejší tak že nám bránit nebudou,ale já nevím jak víc dospěleji se chovat,co si pod tím představují mě neřekli,myslím že se chovám dospěle dost,vím co chci,vždycky jsem měl práci,nejsem žádný příživnický prasátko,netoužím po žádných bokovkách nebo podobných dobrodružstvích. Kecají nám i do toho kdy máme mít svatbu a děti,prostě strašný psycho,to jsem snad ještě nikdy a nikde neviděl
Místo aby byli rádi že jejich jediná dcera dostala kluka který ji opravdu hluboce miluje,umí se o sebe postarat a není už žádný pubertální fracek tak se jim to nelíbí
Podle mě spíš nejsou připraveni oni na to že jim dcera dospěla,ale je to teda hrozná vlastnost,bránit vlastnímu dítěti ve štěstí. Dokud byl náš vztah spíš kamarádský a ne tolik vážný,tak to bylo v pohodě a docela jsem si i s nimi rozuměl,ale jak jsme začali plánovat dům,rodinu,svatbu a podobný věci tak se úplně proti mě vyšinuli
Víte to je těžké,nevíme co rodičům na Vás vadí.Vzdělání?Minulost?Nebo jiné vlastnosti?Je možné,že nechtějí,aby se dcera odstěhovala a bydlela s vámi.Je již dospělá a mohla by sama vědět co chce.Zda stále poslouchat rodiče,to pak nefunguje nikdy a může být jiný muž třeba pozlacený.Stále by se snažili do jejího vztahu zasahovat.Jediná cesta je,sám si s rodiči promluvit,co jim na Vás vadí.Nemáte ani tušení?To,že jste přestal chodit do práce je ta největší chyba.Dal jste jim další zbran proti Vám.Člověk se musí problémům snažit postavit čelem,né aby se hned sesypal.Takto vypadáte v jejich očích nespolehlivě.Přece takto se problémy neřeší.Jak byste řešil závažný problém,kdybyste byli manželé?Nervově se sesypal a praštil s prací?Nesmíte na slečnu tlačit,aby se přestěhovala.Třeba sama ještě nechce.To,že poslechne rodiče a odmítne i společnou dovolenou,nebo jiné společné chvíle,již o něčem vypovídá.Nikoho do vztahu nutit nemůžete.Myslím si,že slečna o váš vztah moc nestojí.Ještě si promluvte s rodiči,proč ten obrat vůči Vám nastal.A pak se uvidí.Bud si to vysvětlíte a bude to fungovat dál,nebo to ukončete.
Odpověď pro všechny,pokusím se to nějak shrnout. Na rodinu jsme připraveni oba,moje přítelkyně přišla s těmito plány,já ne,ale bez sebemenších výtek jsem s tím souhlasil protože ji mám rád a chci to také.
Pracovali jsme oba,určitě na normální život by to stačilo.nebyli by jsme na nikom závislí
Je to věřící rodina a já jsem taky.
Moje povaha je taková že dokážu vyřešit hodně a nejsem žádný slaboch,ale když přijde podpásovka od lidí kterým jsem hodně věřil tak mě to prostě dostalo totálně do kolen
Jseš ještě mlaďoch, ona také. Nejsi vůbec dospělý, když za podpásovku , která tě srazí na kolena považuješ to, že její rodiče si ještě nepřejí, aby dva mlaďoši měli dítě. Neumíš se postarat o sebe a chceš se starat o rodinu? Co ti brání se o ni ucházet, chodit s ní a počkat si nějaký rok na pravou chvíli na založení rodiny. Máš svůj byt?
Mně nejvíc zaujalo, že jsi kvůli problémům s dívkou přestal chodit do práce. Rozumím, že na Tebe všecko dolehlo asi až moc, ale přestat kvůli tomu chodit do práce je prostě příliš (úspory na tom nemění ani ň !). Tím jsi ukázal, že moc neuneseš. V životě to tak chodí, naoknec jsi to poznamenal sám, že sotva se nám zdá, že se něco daří, tak vlastně zároveň přicházejí i problémy. No a ty musíme (všichni) řešit, nikdo to nemá v životě snadné . Takže by ses měl víc snažit, abys rodiče i dívku přesvědčil, že jsi dobrý, a přitom zároveň přemýšlet, co za tím asi vězí, že se jim nezdáš. Rodiče obvykle chtějí pro své dítě to nejlepší, je pravda, že někdy to neodhadnou, ale když vidíš pochybnosti i u té dívky,možná bude lepší se hluboce zamyslet... a ještě nějaký čas počkat, nic nelámat přes koleno. Čas vyřeší mnohé a vám ve vašem věku neutíká vůbec nic, jen získáváte (oba) zkušenosti. Ale v žádném případě se hroutit a přestat pracovat, to je velká chyba !
Já vím že to beru příliš,tohle je moje první opravdová láska kdy jsem zamilovaný opravdu až po uši,nikdy před tím jsem nic takovýho nepoznal a tím víc mě mrzí že to není dobrý
Proč se jim nezdám těžko říct,já jsem se vůbec nijak nehroutil,všechno bylo dobrý,vzájemně jsme si všichni rozuměli,ale postupně proti mě bylo pořád něco a něco,ke konci už opravdu neuvěřitelný hádky a výčitky pro úplně každou kravinku. Když jsem byl s přítelkyní u nich,připadal jsem si jak prašivej pes,potom už jsem tam samozřejmě nechodil. Kdyby mě napadl nějaký důvod proč tak to řeším,ale at nad tím přemýšlím jak chci nemůžu na nic přijít
Tak já bych dodala ještě něco, tahle situace, tj. vztah vás dvou je stále relativně nová pro Tebe i pro její rodiče a ne každý dokáže takovou situaci zvládnout klidně, v pohodě, bez "nervování". Takže nervy vlastně prožíváte všichni. Rodičům se možná zdá jejich dcera příliš mladá na založení rodiny, uvědomují si, že když spolu pojedete na dovolenou nebo prostě budete pár dní sami, že by dcera taky mohla otěhotnět, což by ovšem byl přelom zcela zásadní, na který je zřejmě opravdu příliš brzy, jste oba velmi mladí. Takže jejich nervozita stoupá a možná by byli raději, aby jejich dcera ze všeho vycouvala a ještě si nějakou dobu užívala bezstarostného mládí. Takže... další důvod, proč nelámat věc přes koleno, a znovu připomínám práci, ta ti pomůže tyto starosti (které jsou ale úplně normální) překonat a to tím, že se prostě musíš soustředit také na něco jiného, než na řešení vztahu. Klid, všechno má svůj čas a nic se nejí tak horké, jak se uvaří .
Konkrétně tuhle obavu nějak nechápu protože udělat dítě může být otázka pár minut o samotě což se samozřejmě naskytne když třeba jdeme na procházku.
Já si také myslím že nepřipravenost na toto je hlavně z jejich strany,to je podle mě ten důvod,prostě nejsou smíření s tím že jejich dcera už je dospělá a že jim odejde
Ona konkrétně k tomu říká že by se mnou odešla hned,ale že nechce rodiče úplně ztratit,taky je z toho zoufalá,protože jí dali na vybranou,že když odejde už ji nechtějí nikdy vidět,chtěla by aby se to nějak urovnalo ale jak říkám z jejich strany není ani snaha,ti by mě nejradši viděli na šibenici.
Nedokážu se úplně vžít do rodičovské role,ale mě rodiče podporují,říkají že se k sobě hodíme a že by jsme si měli začít užívat společný život plnými doušky a ani já bych nedokázal svému dítěti bránit ve štěstí,každého komu dospěje díte tohle prostě dřív nebo později čeká.
Hm, hm, asi to tak bude, nemohou a zatím asi ani nechtějí se smířit s tím, že dcera je dospělá, samozřejmě stále jejich dítě, ale už dospělá žena. No, možná to tak je, ale to neznamená, že by to měli pochopit a "zlomit" okamžitě ihned, zřejmě to chce trochu času, aby uvěřili, že ty jsi pro ni ten pravý. Takže asi nezbyde, než přidat trpělivosti a pěstovat vztah tak, abyste skutečně byli sehraným párem, před kterým jejím rodičům nezbyde, než "kapitulovat". Nehrot, buď trochu nad věcí, čas pracuje pro vás... a mít rodiče na své straně je jenom dobře.
Nebojte se,že by rodiče více nechtěli svou dceru vidět.To jsou jen výhružky a citové vydírání.Vědí,že dcera poslechne.Byla vždy poslušná,neodporoovala.Kdyby odešla,rodiče budou trucovat a nějaký čas,by měla dcera dveře zavřené.Ale nikdy to není na věky.Každá milující matka po čase ustoupí.Bude chtít své dítě opět vidět a také otec.Je to přece jeho holčička.A kdyby přišly děti-vnoučata,tak dveře otevřou s velkou radostí.Kdyby neotevřeli a zavrhli dceru nadobro,tak ji nemilují,jen chtěji dosáhnout svého a ovládat svou dceru.Nemají důvod ji zavrhnout,jen proto,že miluje chlapce a chtějí spolu žít.Nebo si ji chtějí strčit za sklo a stále oprašovat?
Ale zatím nemáte kam spěchat.Přestante zatím mluvit o společném soužití a vydržte ještě aspon rok.Když ji milujete a ona Vás,tak vydržíte.To není ústupek rodičům.Jen dáte možnost své dívce,aby se v klidu sama rozhodla,co chce a více se poznáte.Ted je pod nátlakem a tápe.A rodičům dáte ještě možnost,aby věděli,že dívku skutečně milujete a dokážete se jednou o rodinu postarat.Může se stát,že třeba za rok to bude stejné a rodiče budou opět vyhrožovat.Pak již záleží,jak se zachová slečna.Bud se rozhodne pro vás a rodiče se po čase smíří.Nebo poslechne rodiče a pak vycouvejte ze vztahu.Nikdy by to nebylo jiné.Rodiče by vždy svou dceru ovládali.
doplněno 27.07.15 08:35:Jen by si měla slečna s rodiči vyjasnit názor na vaše společné aktivity.Ustupovat rodičům i ohledně dovolené,výletů,by bylo už přehnané.Přece nebude trávit dovolenou jen s rodiči.Nebo jen sedět doma za peci.Není to nic špatného a je to normální.Kdyby ani v tomto rodiče neustoupili a slečna se nechá ovládnout,tak pak je jediné řešení se rozejít.Jsme také věřící rodina.Ale je již jiná doba.A trvat na tom,že dívka nesmí nikam s chlapcem,to už je fanatismus.
Víte,ono se může stát,když začnete spolu žít,že to nebude fungovat a třeba po roce se rozejdete.Kam by slečna šla,kdyby se nemohla vrátit domů?Můj syn 5let chodil s dívkou.Pak si sehnali bydlení a začali spolu žít.A to její rodiče nabyli proti.Po 2 letech slečna zjistila,že ještě není připravena na společné soužití a odstěhovala se zpět k rodičům.Ale chtěla nadále udržet tento vztah.Syn to ale ukončil.Také ho to trápilo,přece 7 let je dlouhá doba ve vztahu.A bylo jim o 5let více než vám.Není dobré,když spolu začnou dva žít moc brzo,ale ani,když spolu chodí dlouho,bez toho aby zkusili spolu žít na hromádce.Volte střední cestu.Ještě počkejte,nespěchejte a zkuste to třeba za rok,dva.Nic vám neuteče.Není vám 30let.
Už tu myslím někdo zmínil, že jsi příliš tlačil na pilu. Dokud jste spolu jenom nezávazně chodili, tak to rodiče brali jako normální mladý vztah, který časem přejde. Ovšem vy jste začali plánovat společné soužití a na to zřejmě není dostatečně zralý ani jeden z vás, at už z jakýchkoli důvodů. Proto se rodičům ani nedivím, že změnili svůj postoj.
Vy jste přišel do rodiny na návštěvu a oni se s Vámi začali hádat a vyčítat něco - drobnosti? Musel jste zřejmě reagovat na jejich výpady. Já bych se cítila hrozně špatně, kdyby se ke mně takto chovali a řeknu Vám, okamžitě bych si to rozmyslela tam zůstat.
Ta dívka se Vás nezastala? Jakto, když jsou věřící, tak se hrozně k Vám chovali, když mají milovat bližního svého?
Dítě přebírá chování, které vidí v rodině. Podívejte se, jaká je jejich rodina, jak vypadá a chová se matka. Takovou budete mít potom rodinu a manželku. Neznám ji, tak si to rozmyslete.
Jinak i souhlas s ostatními ohledně vaší psychiky. Ještě nejste dostatečně vyzrálý. Nehrotte to. I když chováte k dívce velký cit, tak se nic nestane, když vše odložíte a zaměříte se na jiné aktivity. Pokud se rozejdete, věřte, že přijde za nějaký čas nová láska.
Založením manželství s tou kterou dívkou, si berete i její příbuzenstvo, ona se od nich neodstřihne a když budou vnoučata, tak ty vztahy by měli být co nejlepší, i když popravdě ty vnoučata mnohdy vztahy vylepší a hroty zaoblí.
Ne prvně to bylo úplně dobrý,rozuměli jsme si,tyhle problémy začali až to mezi náma začalo být opravdu na vážno. Já jsem věřící a snažím se k okolí chovat pěkně,ale někdy mám pocit že kdybych dělal pravý opak byl bych na tom líp.
Když vznikla hádka tak se mě samozřejmě zastala,a hodně tvrdě,ale ví že kdyby odešla tak ji odepíší a už je nikdy neuvidí,proto couvla,přímo jí to řekli do oči že když odejde už ji nechtějí nikdy v životě vidět
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.