Jak napravit svoji chybu u HOLKY/kamarádky

Myslím si, že jste ji už ztratil tímto svým chováním. Nemůžete druhým říkat, co mají dělat a plést se jim do života. Ale chybama se člověk učí, takže se poučte a již to nikdy nedělejte. Svoji chybu můžete napravit tím, že se omluvíte oběma za své chování. A ponecháte na té dívce, zda s Vámi bude chtít ještě kamarádit a komunikovat.

SMS poslat můžete, že na ní neodpovídá, nevadí. Prostě promluvte s tím chlapcem, pak napište tomu děvčeti, že jste si to s ním vysvětlil a omlouváte se i jí. Dál už je to na ní.

Zdá se mi, že´s to nepochopil. Nebyla to "jen jedna chyba", ale hned několik.

Kamarádství jsi zahodil v okamžiku, kdy ses poprvé "pokusil odradit kluka, který o ni měl zájem".

Chceš-li se dívce i tomu chlapci omluvit, pak osobně (žádný FB nebo SMSky).

Tohle bych považovala za dobrý krok.

Problém je, že vůbec nemáte odhad/náhled a přecházíte z extrému do extrému.

Na jednu stranu jste ochoten "se pro někoho obětovat" a "nemyslet sám na sebe"

na druhou stranu se snažíte "kecat do života jiným" (dívce i chlapci).

Zkuste si představit, že by ta dívka měla zájem o Vás, a Vaše dobrá kamarádka by jí takto domlouvala a pokoušela se případný vztah zhatit dříve, než začal. Jak byste se asi cítil, až byste se o tom dozvěděl? Nepovažoval byste to za podraz a za snahu vstupovat Vám do života a vztahů víc, "než je zdrávo"?

Nesvádějte nic na rodinné "nepřející" prostředí a neohlížejte se na ty, kdo "dělají horší věci". Tohle je Váš problém a Vaše chyba. Nemůžete se dovolávat toho, že jiní dělají horší věci. Je potřeba pochopit, v čem jste chyboval, a začít se chovat tak, aby bylo jasné, že už podobnou chybu neuděláte. Dokud nepochopíte, v čem chyba spočívá (v čem/proč bylo Vaše jednání špatné), nemáte podle mne šanci na odpuštění (netušíte, co/jak napravit) ...

Tak mi řekněte, co mám ještě udělat? Já na nikoho nic nesvádím a neohlížím se, ale copak když někdo něco udělá a skončí před soudem, neřeší a neporovnává se to s ostatními podobnými případy, kolik kdo dostal let atd.

Omluvil jsem se jí přes SMS, a už i osobně když jsme se potkali, působila odměřeně, sice se se mnou chvíli bavila ale pak už ne a na facebooku mi neodepisuje takže to vypadá špatně. I když jsem se upřímně omluvil za všechno.

Já se jen ptám. Pořád si myslím že ve mně je více dobrého než špatného , když to porovnám s lidma okolo sebe, čeho jsou schopni, a přesto si teď připadám jako největší odpad. To že jsem k ní byl pozorný při všech svátcích , narozeninách atd, nikdy bych se na ni nevykašlal a vždy jsem se snažil něco udělat, je najednou , i když moji chybou, ztraceno. Co mám ještě napravovat? Já v tom vidím to, že mám nejspíš tedy špatnou povahu a v dnešní době se více cení ti zlí ukecaní zmrdi kteří i když něco provedou třeba nevěru atd, tak jsou oblíbení a společensky výše postavení , že mají větší šanci se ze všeho vykecat, než já, který sice hodný ale udělal jsem chybu a už jsem najednou ztracený. To je můj názor na tohle.

Nedělejte nic, protože si tím jen přitěžujete. Ona o Vaše omluvy nestojí. Vy se vidíte třeba jinak, než jak Vás vidí ona. Pro ni jste zřejmě podrazák, který neuměl jednat na férovku. I ona má své city a těch jste se zřejmě dotkl hodně. Špatnou povahu mít nemusíte, jen jste se projevil v této záležitosti ne zrovna dobře. Nejste ztracený, poučte se z toho a své chování vůči druhým zlepšete. Abyste nikomu nepodrážel nohy a myslel i na důsledky svého chování. Tuto záležitost už dál neřešte, hlavní aktéři o to nestojí a Vy se tím užíráte úplně zbytečně. Spíše se ze svých chyb opravdu snažte poučit a neopakovat je.

Souhlasím s Kapkou. Nedělej nic a tiše se vytrat z jejich života. Čteš vůbec to, co napíšeš? Víš, co je z toho cítit? Já, já, jenom já. Já jsem ten hodný, já jsem dělal tohle a tohle ... Udělal jsem sice chybičku, ale přece za ni, já hodný, nemusím hned platit. Já z toho tvého projevu cítím jenom to, jaká křivda se ti děje, jak je ti vlastně ubližováno. Že vlastně očekáváš vděčnost za to, co jsi pro ni všechno udělal. Ani náznak respektu nebo citu.

Zdravím! Když si myslíš, že je v tobě víc dobrého, proč si připadáš jako odpad? Nemůžeš tu situaci posuzovat jen ze svého pohledu, ale i z jejího. Prostě jsou lidé, kteří umí odpustit, a jsou lidé, co to neumí. A i když odpustí, ztracenou důvěru to nevrátí. A ztráta důvěry nepřidá žádnému vztahu. S tím nic nenaděláš. Jak se říká - co nemůžeme změnit, tím se nemáme trápit. Ale třeba se to ještě časem vystříbří. Dej jí čas. A to co píše Kapka, pod to se můžu jenom podepsat.

Všichni mi tu píšou že nemám dělat nic, tak jo no asi jsem udělal vážně strašnou věc která napravit nejde ani když to chci napravit.

Proč si tak připadám? Protože znám daleko větší svině kteří procházejí v pohodě dál, a já když něco provedu tak je vše dobré pryč a vlastně jsem skončil a nemůžu dělat nic , proto takhle píšu.

Meleš pořád dokola jeden argument a pitváš se v tom, že ti bylo ukřivděno, protože jsi jenom jednou (!) šlápl vedle a to docela malinko, vždyt ostatní jsou takové svině a všechno jim projde... Nedokážeš si vůbec připustit, jak se asi cítí tvoje kamarádka. Zuřivě se snažíš omluvit a domníváš se, že tím se přece musí všechno napravit, jenom kdyby ti dala možnost. Nejsi schopen pochopit, že asi k tobě neměla takový vztah, jaký sis vysnil, a pořád máš pocit, že ji ztrácíš (jako kdybys ji snad někdy vlastnil!) a že ji musíš získat zpět. Působí to na mě už docela nepříjemně, ta tvoje umanutost, jako psychická porucha. Podle mě by pro tebe bylo opravdu dobré, kdyby sis promluvil s odborníkem - psychologem, který se specializuje na vztahy. Patrně by ti dokázal srozumitelněji než my všichni dohromady vysvětlit, kde je tvůj problém a jak z toho ven.

Vezmu to na závěr už jen krátce, protože ani nemůžete znát všechny podrobnosti

1. jednou ne, ale to co popisuju v prvním příspěvku jsem udělal celkem 2x , poprvé po Vánocích a podruhé v březnu

2. Připustit si toho dokážu celkem dost, hlavně to že nejsem dokonalý a že dost věcí co dělám je špatně ale snažím se to měnit

3. Zuřivě - nemyslím si, napsal jsem 1x sms a jednou jsem vyslovil omluvu osobně, to bylo vše, podle vás všech je tedy nejspíš lepší, když někdo něco udělá, nedělat nic, a zmizet, OK, třeba právě to je dobrý způsob

4. Každý člověk je nějakým způsobem blázen

A to že ten vztah nebyl takový jak jsem si asi představoval je nejspíš realita, ale nehodlám to tu dále vysvětlovat, to je zbytečné. Já jsem prostě chtěl řešit problém, který jsem způsobil. Proto jsem to i zde napsal jako otázku. Podle většiny lidí je tedy lepší nedělat nic a protože když jsem dělal nic se nezlepšilo, nejspíš i všichni máte pravdu. Pokuď něco někomu provedu příště, i když doufám že už ne ale stát se může cokoliv, nemá smysl se k čemukoliv přiznávat, vždy bude lepší zatloukat, případně to přiznat ale pak rychle utéct a nic dál neřešit, asi takové je moje poučení do budoucna.

Tak vám všem děkuji za předchozí odpovědi.

To jsi nepochopil správně. Tvoje přítelkyně k tobě ztratila důvěru už ti nevěří a nechce už s tebou nic mít. Důvěra je ve vztahu dost zásadní věc, bez té žádný vztah nemůže fungovat. Ty po ní toužíš stále víc, protože je normální že nejvíc chceme právě to co mít nemůžeme. Většinou se ale stává že když to své vytoužené získáme, už si toho nevážíme, ztratíme zájem. To by nejspíš stalo i tobě. Proto ti tady radí nech to být, najdi si jinou.

Omluva až příště něco pokazíš je zcela namístě a jestli nepůjde o zásadní věc, ten kterému se omluvíš ti jistě odpustí.

Jojo já to chápu ale i tak.. a nebyla to přítelkyně ale kamarádka ale i tak, byla pro mě nejlepší a i z toho jak píšu jde možná poznat to, že já zase až tak kamarádů nemám a z holek už vůbec ne, ona byla po dlouhé době někdo koho jsem měl fakt rád, jinak jsou kolem mě skoro všichni falešní atd, a chodí za mnou jen když něco potřebujou, bohužel u člověka který takový nebyl jsem udělal chybu kterou se vše zkazilo tak mi to patří, ale o hledání nějaké náhrady to není...