Nejste přihlášen/a.
Dobry vecer, mam vztah s klukem skoro 3 roky. Samozrejme to bylo zezacatku krasne a postupne se objevil stereotyp. Docela me to mrzelo, pritel na me mnohdy nemel cas nebo byl vecne protivny. Najednou se zmenil, ale to jsem si uvedomila ze uz ho nemiluji. Bojuje o me, ale rozesla jsem se s nim - uz to nebylo ono. Byl tak smutny, ze jsem se k nemu vratila ze to zkusime. Moc si rozumim s jeho rodinou a nechcu o to prijit, proto je odeme hnusne ze jsem s nim hlavne kvuli nim. Nevim, co delat je na me ted tak hodnej, ale neumim se prinutit to citit znovu stejne. O mych citech vi, ale zrejme mu to nevadi. Je porad smutny, rozejit se nechce a opravdu se snazi... a kdyz uz jsem se s nim chtela rozejit podruhe, tak to s nim bylo k nevydrzeni a ta zoufalost byla hrozna... Urcite me budete kritizovat, ale neni to nic prijemneho byt v me situaci. Dekuju vsem za odpovedi.
Dobrý den, toto zavání citovým vydíráním a může to pokračovat (po skutečném rozchodu) až pronásledováním. Je to Váš život, tak buďte důsledná a přísná sama k sobě. Nejste ve vztahu spokojená, tak ho musíte rázně a důsledně ukončit. Zdravím!
- jestli ho nemilujete, tak to stejně nevydrží a nemůžete za to. Jinak by to byl vztah ze soucitu - a to nevím, jestli se dá vydržet. Všechno, co můžete dělat je, pořádně si rozmyslet, jestli to z Vaší strany není ukvapenost, nebo jenom chvilková nespokojenost - takový rozchod "na zkoušku" - ale moc tomu nevěřím.
Buď zkuste ještě počkat (co to udělá..), nebo to skončete. Budoucnost tady moc nevidím.
Nikdo Vás kritizovat nebude , píšete ,, uvedomila ze uz ho nemiluji.",
je fakt že lásce se nedá poručit a trápit se k vůli tomu taktéž ne .Rozchody patří k dnešní době a tím zase máte možnost najít novou lásku .
Proč se trápit když to nefunguje?
Že si rozumíte s jeho rodinnou je normální , moje bývalá taktéž vychází dobře s mými rodiči a já vycházím dobře a stýkám se jejimi rodiči , holt život přinese různá poznání .
Rezimé - nemusíte se ho držet (mého názoru ) ale pokud ho nemilujete tak jedině rozchod.
Čím dříve, tím lépe. Zůstávat s ním jen kvůli výhodám, které vám z toho plynou (jeho rodina), to sama cítíte, že není tak úplně v pořádku, že? Pak se nemůžete cítit dobře ani vy. A zůstávat spolu ze soucitu, to už vůbec nemá smysl. Nemáte děti, nejste k sobě svázaní ničím. Nenechte se ničím vydírat a svazovat.
Než dlouhé a bolestné umírání, plné naděje, je lépe radikální řez. Když se kácí les, lítají třísky. Tříletou známost nelze jen tak shodit ze schodů a prásknout dveřmi. Bude vás to bolet oba. Dokud se z toho nedostanete, což trvá nejméně půl roku, ale většinou déle, tak žádné volání, návštěvy, žádné "Musím ti vrátit knihy, co jsem si od tebe půjčil" nebo "Ještě jsem ti zapomněla dát ten dárek, co jsem ti slíbila".
Pokud máte možnost odcestovat, využijte ji. Nečekejte též na nový vztah, kdy byste vytloukala jen klín klínem, ani z toho nic dobrého nevzejde.
Čím dřív přítel ztratí naději, že vás může získat zpět, tím dřív si může najít nějakou jinou dívku. Ani on v tomhle smutném vztahu jistě není štastný. O vás ani nemluvím...
Když viděl, že to vyšlo jednou, bude Vás vydírat. Bude si myslet, že vás umluví podruhé, potřetí...
Pokud k němu nic necítíte a nerozumíte si, udělala bych radikální řez. Žádné dlouhé rozhovory, domluvy, prostě si nerozumíme, láska se kamsi vytratila, nemá cenu, abychom spolu byli dál. Tečka. Nepřipustit jeho argumenty, vyměnit si třeba číslo mobilu, aby nevolal. Pokud zase podlehnete, bude to čím dál obtížnější se z toho dostat. A on bude naopak ´čím dál pevnější v kramflecích, že to stejně slepíte zase dohromady.
Je pěkné, že máte ráda jeho rodinu, ale na tu neberte zřetel, s rodinou žít stejně nebudete. Nakonec, pokud jste oba rozumní, s rodinou můžete v budoucnu udržovat občasné styky, i když s jejím členem už nebudete. Ale to by nebyla právě dobrá rada, chodit mu pak na oči, když byste se rozešli. Třeba by si myslel, že vše začne znovu...Jaga.
Již přítele nemilujete. A udržovat vztah jen ze soucitu je pěkná hloupost. Tím ubližujete sobě a hlavně také jemu. Je vidět, že on si z toho nic nedělá, že k němu nic necítíte. Hlavně, že on je spokojený. S jeho rodinou byste stejně jednou nežila. Nebudou tady věčně. Udělal bych co nejdříve konec. Protože čím více to budete protahovat, tím mu dáváte naději, že to bude zase dobré. Na jeho smutné oči a jeho snahu si Vás udržet, nedejte ! On si chce jen prosadit svoje. Na Vás se neohlíží. Jen Vás citově vydírá. Povolila jste jednou, podruhé, ví, že povolíte i potřetí, až Vám bude brečet na rameni. Jednejte podle sebe. Svých citů. Vztah bez lásky nemá budoucnost.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.