Láska ve škole/práci nebo jinde?

"Láska" může být odkudkoliv, neřekla bych, že na tom záleží. Životního partnera bych ale asi na stejném pracovišti (pokud bychom spolu museli pracovat) nechtěla. Neříkám, že to nemůže fungovat, to vůbec; nebo že bych s člověkem z práce nešla na schůzku... ale je to prostě o něco rizikovější

Je takové rčení: Co je v domě, není pro mě. A to proto, protože není dobře spolu trávit většinu dne, je dobře mít svůj život a lásku mít jako krásnou součást. Ne aby láska byla životem. A pak, když to nevýjde, budete se stále potkávat, lidi okolo budou mluvit, donášet a to ke klidu nepřispěje ani jednomu.

Jsem pro lásku "odjinud", ne ji celý den vidět ve škole, v práci. Ten partner je pak takový vzácnější, když ho nevidím pořád.

Studovala jsem, můj kluk už měl po vojně, pracoval a aby se snad nenudil, ještě k tomu večerně studoval - 3 x do týdnu. Takže jsme moc času na setkání neměli, snad jen o víkendu, ale to zase měl plno školních povinností /např. složité rysy.../ Takže každé setkání pro nás oba bylo svátkem a dodnes na to moc ráda vzpomínám. Jaga.

Držím se pravidla: "Co je v domě, není pro mě". Je to tak lepší. S partnerkou se nevídáme po celý den a tak si jsme vzácnější. A v případě rozchodu si nepolezeme na oči...