Nejste přihlášen/a.
Dneska sem nešla do školy bolelo mě břicho (psychika) táta a máma na mě řvali že na nás můžou přijít policajti atd...socialka no znáte to no prostě pochopili že mi ani nic neni.Jenže oni jaksi netuší že moje soc.fobie se rozrůstá-klepani rukou,nohou,poceni,cervenani,sebevražedný myšlenky,nemoct se podívat lidem do oči, změna hlasu no nechci se tu moc vypisovat prectete si o tom něco na netu a pochopite mě (snad).Prostě jednoduše řečeno strach z lidí. Říkám si proč...proč zrovna já musím Musim mít ten strach.Chtěla sem být herečkou jako když sem tu fobii neměla hrála sem i v divadle.Ale od 4 třídy to začalo.teď sem v 7tř.Taky se moje nemoc projevila na známkách. Nevíte co mám dělat prosím jít k psychiatricce?+ještě že nechodim za školu ale mám chut hodnekrat utect.Ale už simuluju a to znamená že s tím něco musim dělat
Pokud sama vidíš, že pomoc potřebuješ, a že je vážně třeba to řešit, tak jsi na dobré cestě. Teď ještě udělat ten další krok a vážně začít Jestli je pro tebe nepředstavitelné, že bys někam zašla, tak tam zavolej nebo napiš, pro začátek. Jestli máš dojem, že by to rodiče nepochopili, můžeš začít i sama, ale není to moc štastná varianta. Nicméně cokoli je lepší, než se v tom jenom utápět. Ono se totiž klidně může stát, že pomoc bude velice rychlá - někdy už po první návštěvě psychologa člověk notně pookřeje, protože věci jsou v pohybu a řeší se. A někdy holt pomůže až ten pobyt někde. Hlavně to neodkládej, sedmá třída je na vyřešení fajn, ba přímo ideální, to aby ses v té osmé a deváté už mohla soustředit na otázky kolem střední školy, a ne na to, že budeš mít vítr nastoupit do autobusu, aby ses dostala na přijímačky
Zachovej klid, něco přelouskni snaž se trochu nadhledu, mohlo by být hůře. Můj děda ve třech letech sebrali mu skopčáci otce, později popraven, v padesátých letech chodil do základní školy domovní prohlídky 5x6x ročně údajně matka přechovávala diverzanty, když měl jít do učení čech zmetek u koryta nařídil, jedině do zemědělství nebo nikam jinam, pracoval jako pomocný dělník a postupně si při zaměstnání zvyšoval kvalifikaci, vše přežil. Ovšem měl doma psychickou podporu, pokus se otci, neb matce vysvětlit své pocity snad změní názor a pomahači-chrániči nemohou přijít pokud potřebuješ podporu a pochopení, dostat se z depresí
určitě se někomu svěř -- třídnímu, oblíbené učitelce, výchovnému poradci z tvojí školy...máte na škole konzultace s psychologicko-pedagogickou poradnou? Lepší bude spíše psycholog pro děti a dorost než pedag.-psych. poradna
Konzultace s dětským psychiatrem též možná...o tvém problému musí vědět rodiče + nějaký odborník. Skvělá je psychoterapie, což většinou dělá psycholog
Mimochodem, psala jsi tento dotaz poradte.cz/...? Poradce " denita" psal, že se můžeš ozvat, dá ti podrobnější informace
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.