Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Miluji ji

Od: tentvuj* odpovědí: 80 změna:
Je mi 33let, byl jsem 7let ženatý (rozvádím se, neklapalo nám to poslední tři roky). Zamiloval jsem se do kolegyně v práci. Ona mě miluje taky, ale je vdaná, tudíž to nikdo nesmí na nás ani poznat. Její manžel je žárlivý, vidíme se tedy jen v práci. Trvá to už přes rok a mě chybí čím dál víc, hlavně o víkendech. Poradí mi někdo, jak to zvládat
P.S. : její rodina je pro ní moc důležitá

 

 

80 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

piter*
doplnit odpověď

0x
s tim se moc delat neda musis trpet
tentvuj*
21.05.06 22:19

To vím...

 

doplnit odpověď

0x
A co uděláš ty? Vyměníš štěstí její rodiny za svoje? Rozbiješ její manželství aby jsi ji viděl o dva dny v týdnu víc? Opravdu to chceš?
tentvuj*

Nechci rozbít její manželství, chci jen radu, jak to zvládnout. Jak zvládat pocit, že spím sám, do kina sám, na procházku sám, na dovolenou sám... Nepiju,nekouřím,drogy a prášky ne... Je normální, že žárlím na jejího manžela? A co když přijdu já nebo ona o práci... přijdu i o ní...

 

brit*
doplnit odpověď

0x

Tak tohle ti tedy opravdu nezávidím.

Jseš kamaráde ve slepé uličce. Tady neexistuje žádné dobré řešení, pouze několik špatných. Ještě o něco hůř je na tom tvoje kolegyně. Pokud má nějaké děti a nebude je chtít zklamat a zároveň se nedokáže rozejít s tebou, mohla by za pár let zkončit na psychiatrickém oddělení. Já už se v tom takhle plácám 8 let.

tentvuj*

Díky. A jak to zvládáš? Třebas ten pocit, že se o ní dělíš s jiným?

 

doplnit odpověď

0x
Jasně, pavouk má pravdu. Já bych jen ještě dodal, že je lepší zachovat si v paměti váš nynější vztah a po celý zbytek života naň rád vzpomínat, nežli jít po hlavě do něčeho vám již oběma známého a pak do konce života toho kroku litovat... Zde se nedá radit nic - protože každá rada se nakonec projeví jako ta ne úplně ideální - a to at to dopadne jak chce... Hodně štěstí!
tentvuj*

Díky a myslíš tím, že to máme ukončit? Já nedokážu na ní nemyslet a ona se beze mě doma zblázní.
brit*
Ten kdo radí skonči to, tak má pravdu a myslí to s tebou dobře. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že je to prakticky neproveditelné. Původně jsem to bral jen jako flirt s tím, že se na mě ta dotičná časem vykašle (co by si taky počala se ženatým) a já se v pohodě vrátím k rodině. Člověk ovšem míní a pak se to vyvine jinak. Nejenže mě ještě neposlala, někam, ale je to s ní čím dál tím víc skvělé. S manželkou jsem podobné pocity nikdy nezažil. Takže co? Samozřejmě že dost často trpím, ale skončit to? Nikdy!
brit*
Možná bych to i dokázal skončit, kdybych jí neviděl denně v práci, ale takhle se mi to zdá nemožné.
tentvuj*

No a já jsem v kůži tý tvojí. Je to s tou mojí čím dál hezčí, nikdy jsem to takhle nezažil, znám jí moc dobře, ona mě, náš vztáh je úplně o upřímnosti a proto vím, že jí nechci ani ubližovat tím, že bych odešel na druhou stranu republiky, kde bych se ustýskal. Asi bych se měl něčím zaměstnat, když jsem například o víkendy bez ní.
brit*
To klidně vyzkoušej. Práce někdy trochu pomáhá, ale někdy se ani na tu práci nedá soustředit. Pořád akorát přemýšlím co kde a ským dělá. Je to závislost to si plně uvědomuju. No a závislák je kolikrát schopen i všelijakých zoufalých činů. Proto jsem jí už jednou navrhoval konec přezto že si ho vůbec nepřeju.
Podívejte pánové, chlap je od přírody lovec a tak topo čase zkouší znovu a znovu a chce si dokázat, že na to ještě má. Klidně si lovte, pokud jste svobodní.
Svatba s vaší milou polovičkou byla právě proto, že ona byla ta nej. Prostě super holka. Časem však každá zamilovanost skončí a váš vztah bude docela normální. Pak se najde nějaká, která je zase moc super a co teď? Ukončit starý vztah a jít do nového, A za čas zase znovu a znovu? Tohle nelze dělat do nekonečna.
tentvuj*
V pořádku, to chápu, ale i žena se znovu zamiluje, nebo ne?
Na tom, co si myslím já, absolutně nezáleží. Důležité je, jak věc pojednáte vy dva... to za vás nikdo nerozhodne a vy to budete, kdo celou věc s odstupem zhodnotíte. Jak jsem již naznačil - zde si musíte poradit sami - každý rádce by byl později odsouzen...

 

nensy*
doplnit odpověď

0x
tentvuj-Podle mě raději to ukončit je to velice bolestivé ale tady je rodina, ona stejně dá přednost své rodině.Tady je háček ona má rodinu kterou nechce opustit,tady je jen zamilovanost,vím je to velice bolestivé ale to nevede k ničemu jesli budeš na ni tlačit tak ti odejde, podle mě raději ukončit.SO.
tentvuj*
Netlačím na ní, oba jsme dospělý, víme jak to chodí, zamilovanost po čase většinou vyprchá, za chvíli to budou dva roky a zamilovanost ještě pořád sílí čím dál víc, asi i tím, že jsme si tak vzácní a nemůžeme být spolu. A nebo, že by jsme našli, co jsme hledali? Ano, má rodinu, už to tak je a tak to i bude, ale pokud ukončíme vztah, odnesem to oba dva a dost krutě. Navíc se vídáme v práci denně.
Zakázané ovoce nejvíc chutná... Jeho mistrná chut pomine současně se zrušením zákazu... Stane se všedností a po určité době zákonitě přijde hledání jiného zakázaného ovoce...
Přesně tak, Strejc to perfektně vyjádřil. Nelze donekonečna hledat další a další ovoce. Anebo jde, ale pak se nijak nevázat a nedělat bolest druhým. To je dosti obtížné. Nemusíte se rozcházet, stejně by vám to v práci nebylo co platné. Chodit kolem sebe a nevšímat si. Můžete být i víc než jež kamarádi ale jen v práci. Váše rodiny z toho vynechte.
tentvuj*
Takže mi radíte najít si partnerku jinde a s touto se jen víc než kamarádit? Copak to jde? Milovat jednu a hledat si jinou? Jak jí to asi bude příjemný, když půjdu na rande s jinou? No asi jako když ona jde s manželem na večeři.
No a jak je to příjemný jejímu manželovi že ji v práci obletuješ? Hmm?
Došlo tu asi k malému nedorozumění. Jsi ženatý nebo svobodný?
tentvuj*

V práci jí neobletuju, nemůžu, nesmí o tom nikdo vědět. No a rozvádím se, nežiju už nějaký delší čas s mojí manželkou. Jen jsem chtěl poradit, jak to zvládat, ne jak jí donutit odejít od rodiny, nejsem takovej...
brit*
Zdravím strejce i pavouka a mám dotaz. Vy dva jste si něčím podobným prošli? Podle toho jak kážete morálku tak bych tipoval že ne.
Děkuji za pozdrav. Zde se jedná o názory, nikoliv o rozsudky. Myslím, že i ty se utkáváš se svou, řekněme, nezralostí řešit situace, kterým se po pár letech zasměješ a za svá nynější slova se zastydíš... Ale abych ti tedy odpověděl na tvé úrovni: Opravdu neprošli, jsme asi šikovnější a do situace tvé či tentvuj jsme se nedostali - je to asi tím, že jsme soudní... a máme patřičně seřazeny priority rodinného života. Jinými slovy, mám-li rodinu, mohu si zařádit, ale rodiny se to nesmí ani tknout! Tak si to přeber, máš-li na to... :P
brit*

Díky za ledovou sprchu.

Nechápu ovšem, proč mi naznačuješ, že jsi něco víc než já jen proto , že dokážeš narozdíl odemě zachovat věrnost. Takhle bych se já mohl směle pustit do nějakého kuřáka, nebo alkoholika, protože to mi nic neříká. Navíc bych tu rád připoměl, že s nevěrou měl problémy i (nejen) náš prezident, takže to asi nebude otázka vzdělání. Tím ovšem nechci říct že jsem nějak mimořádně inteligentní.

To, že jsem nevyzrálý jedinec si plně uvedomuji, ale ve svých pětačtyřiceti letech už snad ani nemá smysl to měnit. Nikdy jsem necítil potřebu žít rodinným životem, ale když ta moje otěhotněla, tak jsem pokládal za správné se oženit. Už jsem to proti své vůli vydržel dvacet let, a můj jediný"vedlejšák"zatím neměl na můj rodinný život vliv. Dáš mi také nějakou dobrou radu.

Škoda, že si mé vyjádření vykládáš jako mou namyšlenost... radu ti nedám - nelíbí se ti ani názor, proč tedy chceš radu...?

Pokud jsem se tě nějak dotkl, omlouvám se - svá slova však zpět nevezmu. Zdravím tě.

brit*

Nevím, jak jinak si mám vysvětlit slova, že mi odpovíš na mé úrovni a at si to přeberu jestli na to mám, ale už to neřeším a omluvu přijímám.

Jsi ochoten alespoň připustit, že někteří lidé mají sklony k nadváze, někteří ke kazivosti zubů, někteří k alkoholismu a někteří se snáz zamilují?

29.05.06 07:26
Ano
brit*

www.novinky.cz/ze/...

Mohl bys to prosím odborně zhodnotit.

31.05.06 07:24
Ne
tentvuj*

Tak pozor pánové, nikde není psáno, že se vám nemůže zhroutit vztah s manželkou a že byste pak s ní byli ze zvyku? Děti si založí svojí rodinu a vy s ní budete doma sami, jak vám bude, když si už nebudete mít co říct? Jenže rodinný život má být takový, lidé se nemají rozvádět, vše se dá vydržet... hahaha, tak to vám nezávidím. Já nebudu do konce života s někým, ke komu už necítím nic jiného, než zvyk... proč bych to dělal? žijeme snad jen jednou, nebo ne? tak proč bych nemohl začít znovu?
nensy*
tentvuj-Tak zlati já ti moc dobře rozumím, ale něco jiného jen se jen vídat a něco jineho je spolu žít, věřím i to se muže stat, že se dva najdou, ale potom museji spolu nést nasledky.Podle mě tady dojde k rozbytí rodiny vše se neutaji tak si to oba musíte pořádně rozmyslet to je opravdu už vážný krok.SO.

 

strong
doplnit odpověď

0x
ahoj mam takovej dotaz ty mas deti? a ona taky? jinak tomuhle se fakt neda moc poradit musite se spolu nejak dohodnout jestli se mate radi a budete spolu nebo zazijete malej romanek u vas v praci a ty se budes trapit ale muzu ti rict jednu vec nechtel bych byt v tvý kuži ,je to jenom na tobe jak se sam rozhodnes tak se mej a držim palce at se rozhodneš jak se rozhodneš
tentvuj*

ahoj, já děti nemám. Ona má dvě děti, už plnoletý, ale zatím bydlí všichni pohromadě. Nejsem ten, kdo chce ničit její"štastné"manželství, záleží přeci na ní, jak chce žít dalších třicet let. Ale jinak všem děkuji za každičkou radu, potřebuji to.
brit*
Dneska jsem o tom přemýšlel a domlouval se s tou mojí z práce, a nakonec z toho vyšlo, že takhle to není v žádném případě idealní stav, ale pořád je to zatím ta nejlepší varianta ze všech ostatních. Ona svobodná s přítelem, já ženatý, dvě děti. Ona nepočítá s tím, že by se někdy vdávala. Pokud bych se pokusil doma o rozvod, nejspíš by se i ona rozešla s tím svým. Tady ovšem pohádka končí a nastává tvrdá realita. Pokud bych doma navrhnul rozvod, reakce manželky, dětí, rodičů a ostatních by nejspíš byli tak razantní, že bych se dostal do daleko většího tlaku, než prožívám nyní. Následkem toho, bych takto řádně vystresovaný začal selhávat jako milenec a tím pádem by už bylo zbytečný se dál scházet s tou kvůli které to vlastně vše začalo. Z toho vyplívá moje rada, buď štastný z toho jak to je, užívej si to dokud to jen půjde, protože bude jistě hůř.
tentvuj*

Jak si má člověk užívat, když cítí, že milovaná osoba se mu ztrácí, protože nikdy nebude jeho a konec přijde, jen se neví kdy. Začínám být o víkendy nesnesitelnej, žárlím na jejího manžela, který za to ani nemůže. Holt jsme se potkali už pozdě a je jen otázka času, kdy přijde konec a pro oba to bude dost těžké. Pokud dřív nepřijde její manžel rovnou za mnou.
brit*
Dělej co umíš, ale nic lepšího nevymyslíš. To, že žárlíš na jejího manžela příliš nechápu. Měl ji daleko dřív než ty, s tím je třeba se smířit. Nic není zadarmo. Něco chceš, tak musíš něco kvůli tomu vytrpět. Přeji hezký den a pevné nervy.
brit*
Tyhle strachy o konci vtahu mám taky. Když to na mě přijde, jdu za tou mou jedinou a zeptám se jí rovnou jestli už semnou končí. Ona řekne že nikdy a já mám zase pár dní klid. Trochu to zavání citovým vydíráním ale jíné lepší řešení nemám. Jistotu totiž nezískáš nikdy, to je na jednu stranu hrozný ale na druhou i vzrušující. No a pokud to někdy skončí, tak já osobně si konečně oddechnu a budu zase žít čestně a spořádaně.
tentvuj*
Žárlím na to, že on jí může pozvat na večeři, ale já ne.
Na konec vztahu zatím nechci ani pomyslet, nevydržel bych bez kontaktu s ní ani den. Stačí když bych tři hodiny přes den nedostal sms, že je v pořádku a jsem jak na trní.
A jak zvládáš ty například dovolenou?
brit*

To myslíš vážně, že se ti každé tři hodiny hlásí? Takhle intenzivní vztah se tedy asi nedá vydržet příliš dlouho.

Já se snažím respektovat její právo na soukromí, i to , že její přítel má prostě přede mnou přednost. Takže po práci, o víkendu a během dovolené jí kontaktuji jen minimálně. Pokud jsem někdy v krizi, což je dost často, tak to jí neobtěžuju nikdy."Užívám"si to sám a potom to s ní proberu osobně. Zhruba jednou týdně odpoledne ji mám jen pro sebe asi tak na dvě hodiny, no a po zbylý čas v týdnu přemýšlím nad tím jestli mi to stojí za to utrpení které často prožívám. Jsem takovej pes u boudy co se jednou týdně utrhne. Jsem na tom trochu jinak než ty, takže ti těžko můžu radit, ale bejt volnej jako ty, asi bych se pokusil uvědomit si že je na světě ještě spousta jiných žen a že některý jsou volný a některý z těch volných můžou být stejně, nebo ještě víc úžasný, než je ta tvoje.

tentvuj*
Nemusí se mi hlásit Prostě si píšeme.
Já asi nejsem ten, kdo by se o někoho dělil a taky nejsem ten, kdo má dvě...
No a co se týká ostatních"volných"žen, asi je to tak, že nechci hledat jinou, radši budu chvíli sám...
Ale moc díky za rady
delfinek*
Muze mi nekdo vysvetlit, proc se lidi rozvadeji? Copak je opravdu mozne, ze nektere problemy se nedaji fakt vyresit. Je to pravda, ze lide se proste prestanou milovat? Mozna kdyby ses nerozvadel, nebyl bys sam?
Nechci znit nejak neurvale, ale prijde mi to hodne nelogicke...rozvadet se abys byl sam, a pak trpet protoze si sam, a hledat zas nekoho jineho...s kterym se zase za par let rozvedes? Vzdyt zadna zena ani muz nejsou 100 centne perfektni, a u kazdneho bude vzdycky neco, co te po paru letech zacne stvat, ale laska by mela byt o tom, ze to spolu lidi proste vydrzi, ne.. nebo jsem tak naivni?
sam*

Že to spolu dva lidi vydrží?

Tento slovní obrat mi moc lákavě nezní. Vydržet se dá bolavý zub, nebo vysoká hotečka, ale vydržet s někým znamená, že to s ním asi není moc příjemné. Nebylo by lepší život spíš prožít, než vydržet?

delfinek*
ne, myslim si, ze obcas je vztah opravdu o"vydrzeni". Nemuzes mit stoprocentni stesti, to je jenom v krasnych romanech. Ja zivot prozivam i kdyz se obcas malem pozabijime. Jenze my chceme aby to fungovalo, pak jsou takovi, kterym jde porad jenom o to furt neco prozivat.
Delfi, myslím, že jsi holka, a vždycky mi říkali, že holky jsou daleko radikálnější ... a na to"vydržení"musíte být (vždycky) dva. A život mě odnaučil myslet si, že ten druhý chce taky to, co já. A o vydržení to opravdu není! Asi jsi ještě mladá ... a njivní ... -nemáš dostatek vlstních špatných zkušeností, vůbec ti je nepřeju, ale až přijdou, tak ti držím palce... Když ta zamilovanost pomine, tak si jsou (navzájem) ti dva schopni vyčítat i"nos mezi očima", a o tom jsou ty rozvody. Nejhorší je na tom to, že ta překrásná, éterická, hodná, milovaná bytost, se (po svatbě) během několika let změní na semetriku, nesnesitelnou, nesnášenlivou ježibabu. A než by se stále jen hádali, to je opravdu lepší řešení ten rozvod. Syn taky nademnou kroutil hlavou ... a říkal jak sis mohl tu moji mámu vzít?!? ... Tak jsem jen řek, že v jeho letech jsem byl taky převědčenej!, že <mě se to nestane>! a že jsem zvědavej na něj, jak si vybere ... a že mu to připomemu!
delfinek*
Sandokane,
ja znam kolem sebe mnoho dvojic, ktere jsou spolu del nez ja a muj muz, a musim rict, ze se k sobe chovaji moc hezky. Ani on ani ona se nezmenili v nejake obludy nebo neco takoveho. My jsme s muzem spolu ctyri roky, a prijde mi, ze se mame radi cim dal tim vic. Muj muz vzdycky rika, ze je to vic nez laska, ze me ma v zilach jako krev...
Asi jsem naivni a romanticka, ale myslim, ze je lepsi myslet na budoucnost ve vztahu jako na neco hezkeho nez na peklo...
ahoj

Delfi, rozhodně strašně ti to přeju a držím palce, užívej si takhle ještě mnoho let, třeba jsi měla kliku. Ale fakt, u někoho jiného to může být jiné - je to v lidech. I statistiky říkaj, že se rozvádí každé 2. manželství.

000777
Vypadá to, že Delfi měla větší štěstí ve výběru partnera než ty Sandokane. Ale to ještě nemusí nic znamenat. Zrovna včera přišel kamarád, jehož manželství se zdálo být již šestnáct let štastné a spokojené, s tím, že manželka mu navrhla rozvod, protože už s ním nechce žít dál. Přitom spolu dosud vycházeli skvěle. No a potom se v tom vyznejte.
Jj Džejmsi, ... přesně o tom jsem mluvil a to jsem měl taky na mysli. A jen bych doplnil, že pro toho kamaráda to teprve všechno začíná.

 

ehud*
doplnit odpověď

0x
Nevěra je krásná věc,ale když se na ni příjde tak je to svinstvo.Mysli na to že vše jednou vyprchá.A pokud máš děti,tak si užívej a hlavně neblbni.Co je to láska...

 

nenynka*
doplnit odpověď

0x
teď budeš sám a tak tě to k ní ještě více láká..Pokud se neovládáš a začíná to být takové jdi od ní...a nebo se spokoj s tím být ten druhý..protože ona tě na jiné místo nepustí -takhle jí to vyhovuje!

 

000777
doplnit odpověď

0x

Pokud jsi vyznavačem adrenalinového sportu, tak si to jistě užíváš. Takhle sportovat ale nikdo moc dlouho nevydrží, takže to s ní buď skončíš a budeš se trápit, nebo jí rozbiješ manželství a budeš se trápit a s tebou pár dalších lidí, anebo to vydržíš tak jak je to nyní a budeš se trápit. Tady se tedy moc možností nenabízí. Asi bych to zkusil vydržet co nejdéle. Časem by se to snad mělo nějak vyvinout.

Přeji pevné nervy.

tentvuj*

Děkuju všem za názory a rady. Podle vás bude tedy nejlepší to s ní ukončit, protože jí nemůžu rozbít manželství, aby se trápili ostatní, na které by to mělo vliv. Máte pravdu, je mi jasné, že moje nikdy nebude a dokud budu s ní, budu se trápit. Když na ní budu tlačit, bude se trápit ona. Když odejdu, budem se trápit oba. Ale ona třeba míň, má přeci skvělýho manžela, který se o ní postará a rodinu, která jí potřebuje. Já jsem vlastně ten špatnej. Nemůžu myslet jen na sebe, ona patří jinam... hm
Pročítám všechna písmenka a taky bych chtěla něco říct...proč myslíš,že se bude trápit ona třeba míň?...přeci kdyby měla tak skvělého manžela,nikdy by nehledala,ne?.ale ona našla tebe...a stalo se co se stalo...možná tělem patří jinam...ale duší určitě ne...
tentvuj*

sépi to mi připomíná platonickou lásku, tělo bez duše a naopak, copak to by někomu stačilo? milovat někoho, koho nikdy mít nebudeš. sedět doma a čekat kdy na mě přijde řada? co dovolená, svátky, vánoce o samotě. a ona bude doma s manželem, který není tak skvělý, ale ... taky se ráda dělíš o partnera?
000777
Docela by mě zajímalo, jak to prožívá ta tvoje. Zdá se mi, že to pro ní musí být ještě těžší než pro tebe. Tobě se po ní stýská, ale jí po tobe asi taky, a navíc ten pocit, že podvádí manžela a děti musí být dost nepříjemný. Nebo že by byli ženy v tomhle citově odolnější?

 

al bunda*
doplnit odpověď

0x

Když chceš mít, co´s nikdy neměl, musíš udělat, co´s nikdy neudělal.

Možná se budou přítomní (někteří) divit, ale já Ti fandím. Jestli chceš, pojď to probrat přes e-mail.

Skvělý den.

 

objektivní
doplnit odpověď

0x
objektivně?...žiješ jen jednou...tak si užij co to dá...neber ohledy a ber,co ti život nabízí.každej má něco - nikdo není dokonalý...život se má užívat a za všechno se platí...ty platíš taky...ona taky...každej platí.i když to nepřizná...
tentvuj*

nezvládám to...
zwiki*
Ahoj cítím se v tvé kůži je to hrozný a nevíš kdy se co může stát,jsi zamilovaný a nemůžež bez ní být a ukončit vztah to nepřipadá v úvahu.Tak jediný řešení je jako na začátku-stýkat se tajně dál a počkat jak vám osud bude přát.Nebude-li pak si určitě najdeš lásku novou...hodně štěstí...

 

marie55*
doplnit odpověď

0x
Rozhodně ti teda tvou situaci nezávidím, ale souhlasím s Al Bundou. Ovšem připrav se i na to, že poneseš následky. Zamyslela bych se velmi vážně nad tím, jak moc je pro ni její rodina důležitá. Jsem-li rozumný dospělý člověk s uspořádanými prioritami a milující svou rodinu, nehledám jinde. Dle mého uvážení a podle toho, co jsem četla, s dospělými dětmi bude nejspíš starší než ty. Není to pro ni pouze rozptýlení? A kde máš tu jistotu, že pokud to dopadne k obrazu tvému a budete spolu, nestane se ti to, co jejímu manželovi? Vím, že s láskou zatemnělým mozkem se těžko takhle uvažuje. Má rada zní : pokus se naprosto objektivně zhodnotit celou situaci. Pokud by i ona měla k tobě tak silné city jako máš ty k ní, pokud by zažívala s manželem rozkol po jakékoliv stránce, šla by za svým štěstím. Tady se trápíš asi jen ty a ona si laská svou ješitnost.
tentvuj*
Děkuji za radu, docela by mě zajímalo, co by na to řekla ona. Zda mě potká to co jejího manžela? Nevím. Zda má ke mě tak silné city jako já k ní? Doufám, že ano. Zda si laská svou ješitnost? Doufám že ne.
Není to jednoduché, ukončit to nelze, až moc ji miluji. Ona bude čekat zda manžel neodejde sám a nebo já se odstěhuju do jinéko kraje.
tajeho
ahoj všem,kdo přispěli...asi už víte kdo jsem,jsem ta,kvůli které vznikla tato diskuze...já jen,že tentvůj už nemiluje tu jeho....nebo možná že ano.já sama nevím...já jen ,že to strašně bolí ...rve mi to srdce...nemám vnitřnosti...jen šílenou bolest,kterou nemůžu dát najevo...a jste jediní,komu to můžu napsat...silné city?jak může pochybovat?jestli on mě miluje moc,tak jaké slovo se hodí pro moje city k němu?opouští mě...ještě to neřekl...ale řekne.jedna velká bolest...šílená a neskutečná bolest...nevím jak to vydržím...vím,že není co dodat...já jen že to nemám komu to řííííct
brit*

Tak na tohle tedy musím reagovat.

Pokud jsou Vaše city opravdu tak silné a máte spolu kde bydlet, tak proč do toho nejdete třeba i"přez mrtvoly"? Stejně budete mít výčitky svědomí at už to skončíte nebo do toho půjdete naplno. V druhém případě ovšem máte šanci zažít něco nepopsatelnýho. Chtěl bych hlavně upozornit na to, že tohle rozhodnutí Vás dřív nebo později stejně čeká. Bláhově jsem se domníval že tenhle můj problém časem sám vyšumí ale není tomu tak. Po létech trápení a pochybností to stejně budu (budeme) muset vyřešit a není to o nic níň bolestivé než na začátku.

Přeji pevné nervy a jasnou mysl pro správné rozhodnutí.

al bunda*

Pro"tajeho":

Platí, co jsem řekl nicku"tentvuj". Jestli to chcete probrat, cinkněte mi na mejl.

Po kliknutí na můj nick se otevře formulář a pak postupujte podle návodu.

Skvělý den.

 

tentvuj*
doplnit odpověď

Ahoj všichni, asi Vám už došlo, že jsem"tumoji"opustil, ano, poslední dva týdny se u nás dost změnilo. Došlo mi, že nikdy nebude moje, proto jsem se rozhodl na ní zapomenout a našel jsem si kamarádku, s kterou jsem trávil volné odpoledne nebo soboty, ty volna, kdy s toumojí jsem být nemohl. Nakonec jsem tumojí čtyři dny neviděl a ani žádná SMS. Skoro dva roky jsme si psali SMS průměrně jednou za dvě hodinky, takže to byl pro oba šok, žádná zpráva o tom druhým. Ale stalo se něco zvláštního, čtvrtý den bez ní jsem se zhroutil, současné kamarádce jsem musel říci, že pořád miluji tumojí, srdce si o ní řeklo... Já jí nedokážu opustit, miluji ji víc než svůj život, bez ní nepřežiju už ani minutu...
brit*

Kdo si počká, ten se dočká.

To by sis ovšem během toho čekání nesměl krátit dlouhý čas s jinou.

Myslíš, že ti po téhle epizodě ještě"tatvoje"z práce uvěří, že jsou tvoje city k ní opravdové?

azurka*

Čauky,

je to jak z červené knihovny. Ale myslím si, že jestli jsou vaše city tak silné, jak píšete, nemá asi cenu nic skrývat a ukázat celému světu vaší lásku:D. Život není zase tak dlouhý a zbytečně se trápit? Když jste tak zamilovaní? A kvůli dětem? Jsou už velcí. Jděte do toho a buďte spolu! Držím vám palečky a ... dejte vědět

brit*

Azurka má naprostou pravdu.

Po letech váhání to nakonec udělám taky tak. Jinak bych se totiž nikdy nedozvěděl, jestli se máme opravdu tak rádi, nebo se nám to jenom zdálo.

Přeji krásný den a žádné problémy s láskou.

 

tentvuj*
doplnit odpověď

0x
Hezký večer všem,
právě jsem pročetl celou diskuzi Váhavé : ano či ne
Je to dost podobné tomu co znám. S tím rozdílem, že já jsem ten její přítel. Moje láska je zrovna na dovolené u moře se svým manželem. A můžu vám říct, že to pro nás oba není moc lehké, ale zvládáme to. Je zde několik názorů:
- užívejte si a nikomu to neříkejte
- každá nevěra se jednou provalí
- odsuzuji nevěru a bourání rodiny
- jděte za svým srdcem
No podle mého je to složitější, protože nikdo neví přesně jak se věci mají, ale i tak je dobré si přečíst pár rad. člověk by měl umět komunikovat a zde se tak děje, nemusí to držet v sobě. Samozřejmě že v našem vztahu došlo k změnám, hlavně k lepšímu a to i díky al bundovi. Tu moji miluji nade vše, do ničeho ji netlačím a snažím se jí neubližovat žádným nátlakem.
Rád sem chodím a jste fajn.
Hezký večer všem.
gdi*
Ahojky,mas pravdu, jednoduse se radi, ale nikdo nevi jak se veci presne maji, je to tak,taky uz nevim kudy kam, chci si jen promluvit s zenou ale je to marne.Drz se pa

 

tentvuj*
doplnit odpověď

0x
Ahoj všem, jsem tu po sedmi měsíci, pročetl jsem si opět vše. Zajímá vás, jak to pokračovalo?
myslím, že to zajímá určitě všechny.
mací
Čtu to celé poprvé a jsem v úžasu. Je to realita nebo sladkobolný román? Přiznávám, že brečim a nemůžu přestat. Nech mě to prosím dočíst a napiš, jak je to s Váma dvěma teď! Hezký večer M.
tajeho
to není román.to je tvrdá realita...a aby toho enbylo málo,tak moje dcera se stala závislou na drogách ...ne díky mému vztahu...problémy byly už dávno předtím...pak v průběhu ..a nyní je bez domova...bez rodiny...musela sem obejít rodinu a říct to všem...už je stavu,kdy účelově lže...dělá dluhy...musím jí zrušit trvalé bydliště,protože nechci vystavovat rodinu nebezpečí exekuce...chodím na skupinu do krizového centra abych to zvládla ...brečíš mací?.věř,že já mnohem víc...doma mě držela ona...podala sem jí pomocnou ruku a čekala až se vzchopí a osamostatní ...teď začnu pracovat na sobě...dám do pořádku papíry a vše potřebné...přítel na mě stále čeká,a já půjdu za ním ...
PS:pokud by chtěl někdo reagovat na závislost mé dcery,nebudu reagovat...kdo tím neprošel,nepochopí...
mací
Tajeho, cítím s Tebou, také mám dospělou dceru a dospívajícího syna. Vím, že každý neúspěch, trápení nebo cokoliv negativního, co se dotýká dětí je pro mámu mnohem, mnohem těžší než pro děti samé. Nebudu reagovat na Tvou dceru, ani nevím jak. Slova útěchy na tohle nejsou. Můžu Ti jen popřát hodně síly a pevné nervy. Když jsem tak včera četla ten Váš "román", asi bych i v téhle situaci hledala náruč u Tentvůj, obzvlášt, když on čeká (a už tak dlouho). Ale to je jen můj pocit z toho, co jsem četla. Když jsem Tentvůj prosila, aby mi napsal jak to s Váma dopadlo, tajně jsem si přála odpověď - žijeme spolu a jsme štastní. Moc Vám to přeju! M.

 

tentvuj*
doplnit odpověď

0x
tamoje už tu napsala co jí zdrželo, ale to napsala hodně zkráceně..., snažil jsem se jí pomáhat s dcerou, zvládat to, rozhodovat se jak jí pomoct, jednu chvíli už jsem věřil v lepší, ale dcera zase odešla a já trpěl, když jsem viděl, jak se tamoje trápí a její dcera na nic nereaguje, ale to se tu nedá popsat... já jsem se zatím rozvedl, a už čtyři měsíce bydlím v pronájmu. Každý večer vytahuji klíč ze zámku a čekám, že tamoje přijde... a já vím že se dočkám. Čeká nás ještě dlouhá cesta...

 

tentvuj*

0x
tak dnes je to přesně rok co mi napsala, že přijde... zajímá vás jak to pokračovalo?
janekkrat*
Jasně že zajímá, pokračuj
yurek*
08.07.07 23:06

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]