Nejste přihlášen/a.
Tak tohle ti tedy opravdu nezávidím.
Jseš kamaráde ve slepé uličce. Tady neexistuje žádné dobré řešení, pouze několik špatných. Ještě o něco hůř je na tom tvoje kolegyně. Pokud má nějaké děti a nebude je chtít zklamat a zároveň se nedokáže rozejít s tebou, mohla by za pár let zkončit na psychiatrickém oddělení. Já už se v tom takhle plácám 8 let.
Díky za ledovou sprchu.
Nechápu ovšem, proč mi naznačuješ, že jsi něco víc než já jen proto , že dokážeš narozdíl odemě zachovat věrnost. Takhle bych se já mohl směle pustit do nějakého kuřáka, nebo alkoholika, protože to mi nic neříká. Navíc bych tu rád připoměl, že s nevěrou měl problémy i (nejen) náš prezident, takže to asi nebude otázka vzdělání. Tím ovšem nechci říct že jsem nějak mimořádně inteligentní.
To, že jsem nevyzrálý jedinec si plně uvedomuji, ale ve svých pětačtyřiceti letech už snad ani nemá smysl to měnit. Nikdy jsem necítil potřebu žít rodinným životem, ale když ta moje otěhotněla, tak jsem pokládal za správné se oženit. Už jsem to proti své vůli vydržel dvacet let, a můj jediný"vedlejšák"zatím neměl na můj rodinný život vliv. Dáš mi také nějakou dobrou radu.
Škoda, že si mé vyjádření vykládáš jako mou namyšlenost... radu ti nedám - nelíbí se ti ani názor, proč tedy chceš radu...?
Pokud jsem se tě nějak dotkl, omlouvám se - svá slova však zpět nevezmu. Zdravím tě.
Nevím, jak jinak si mám vysvětlit slova, že mi odpovíš na mé úrovni a at si to přeberu jestli na to mám, ale už to neřeším a omluvu přijímám.
Jsi ochoten alespoň připustit, že někteří lidé mají sklony k nadváze, někteří ke kazivosti zubů, někteří k alkoholismu a někteří se snáz zamilují?
To myslíš vážně, že se ti každé tři hodiny hlásí? Takhle intenzivní vztah se tedy asi nedá vydržet příliš dlouho.
Já se snažím respektovat její právo na soukromí, i to , že její přítel má prostě přede mnou přednost. Takže po práci, o víkendu a během dovolené jí kontaktuji jen minimálně. Pokud jsem někdy v krizi, což je dost často, tak to jí neobtěžuju nikdy."Užívám"si to sám a potom to s ní proberu osobně. Zhruba jednou týdně odpoledne ji mám jen pro sebe asi tak na dvě hodiny, no a po zbylý čas v týdnu přemýšlím nad tím jestli mi to stojí za to utrpení které často prožívám. Jsem takovej pes u boudy co se jednou týdně utrhne. Jsem na tom trochu jinak než ty, takže ti těžko můžu radit, ale bejt volnej jako ty, asi bych se pokusil uvědomit si že je na světě ještě spousta jiných žen a že některý jsou volný a některý z těch volných můžou být stejně, nebo ještě víc úžasný, než je ta tvoje.
Že to spolu dva lidi vydrží?
Tento slovní obrat mi moc lákavě nezní. Vydržet se dá bolavý zub, nebo vysoká hotečka, ale vydržet s někým znamená, že to s ním asi není moc příjemné. Nebylo by lepší život spíš prožít, než vydržet?
Delfi, rozhodně strašně ti to přeju a držím palce, užívej si takhle ještě mnoho let, třeba jsi měla kliku. Ale fakt, u někoho jiného to může být jiné - je to v lidech. I statistiky říkaj, že se rozvádí každé 2. manželství.
Pokud jsi vyznavačem adrenalinového sportu, tak si to jistě užíváš. Takhle sportovat ale nikdo moc dlouho nevydrží, takže to s ní buď skončíš a budeš se trápit, nebo jí rozbiješ manželství a budeš se trápit a s tebou pár dalších lidí, anebo to vydržíš tak jak je to nyní a budeš se trápit. Tady se tedy moc možností nenabízí. Asi bych to zkusil vydržet co nejdéle. Časem by se to snad mělo nějak vyvinout.
Přeji pevné nervy.
Tak na tohle tedy musím reagovat.
Pokud jsou Vaše city opravdu tak silné a máte spolu kde bydlet, tak proč do toho nejdete třeba i"přez mrtvoly"? Stejně budete mít výčitky svědomí at už to skončíte nebo do toho půjdete naplno. V druhém případě ovšem máte šanci zažít něco nepopsatelnýho. Chtěl bych hlavně upozornit na to, že tohle rozhodnutí Vás dřív nebo později stejně čeká. Bláhově jsem se domníval že tenhle můj problém časem sám vyšumí ale není tomu tak. Po létech trápení a pochybností to stejně budu (budeme) muset vyřešit a není to o nic níň bolestivé než na začátku.
Přeji pevné nervy a jasnou mysl pro správné rozhodnutí.
Kdo si počká, ten se dočká.
To by sis ovšem během toho čekání nesměl krátit dlouhý čas s jinou.
Myslíš, že ti po téhle epizodě ještě"tatvoje"z práce uvěří, že jsou tvoje city k ní opravdové?
Čauky,
je to jak z červené knihovny. Ale myslím si, že jestli jsou vaše city tak silné, jak píšete, nemá asi cenu nic skrývat a ukázat celému světu vaší lásku:D. Život není zase tak dlouhý a zbytečně se trápit? Když jste tak zamilovaní? A kvůli dětem? Jsou už velcí. Jděte do toho a buďte spolu! Držím vám palečky a ... dejte vědět
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.