Nejste přihlášen/a.
Potřebovala bych poradit jelikož jsem se dostala do životní situace a nemůžu najít svůj smysl života.Je mi 22 let a jsem vyučená. Před třemi měsíci jsme se s přítelem přestěhovali do malého městečka a já dosud nemohu najít práci. Už i na uklizečku chtějí životopis.Od mala jsem měla děsně malé sebevědomí,spíše bych řekla žádné. Nikam jsme nejezdili protože nebyly peníze, nic si nekupovali, se sestrou jsme spíše znali exekuce, časté stěhování, žádné kamarádi, táta na mě nadělal dluhy a já to ted musím splácet. Jednou mi řekl, že mě má stejně jen pro to, že na mě chodí přídavky a má ze mě nějaké peníze. Mamce jsem jednou řekla, že když jsem byla na učnáku ve třetáku a rozhodovala se zda jít dále na nástavbu tak mi řekla, že at dám pokoj, že má jiné starosti než že přemýšlet nad tím zda chci jít dál nebo ne.Dál jsem pak nešla protože jsem peníze na školu neměla a doprošovat se rodičů o peníze na to jsem neměla.Po škole jsem dělala co se namanulo akorát ted je problém něco sehnat.Naopak můj přítel je pravý opak mně. Má vysokou, má pěkně placenou práci na to, že právě vyšel ze školy, sebevědomí a ctižádostivý i co se týče rodinného zázemí tak ho vždy měl, mohl si lecos dovolit, jezdili do zahraničí, měl podporu rodičů až bych řekla, že někdy trochu rozmazlený.Ted mu kámoš nabídl další práci, že by dělal oblastního ředitele, což já mám na jednu stranu radost ale na druhou stranu si říkám, že já bych byla ráda i za tu uklizečku.Moc mi nedovolí někam chodit většinou musíme všude spolu. Nedávno mi řekl, že budou mít v práci nějakou oslavu, já to brala. Za tři dny když jsem se dověděla že spolužáci ze základky mají slučák řekl mi, že nikam nepůjdu. Kolikrát mi veme klíče od bytu zamkne a má je někde u sebe.Čte mi sms, emaily. Přitom dáááááááááávno si s nikým nepíšu.Já ho mám ráda je na něj spolehnutí což je pro mě nejduležitější ale tohle mě hodně mrzí. Já v 22 letech nemám žádnou kámošku popravdě už ani mi to nepříjde protože jsem po těch 5 letech na to zvyklá.Ráda bych se někdy někomu vypovídala ale nejde to.Jednou jsem mu řekla, že bych chtěla navštívit psychologa a on mi na to řekl, že to jsou idioti a nikam nepůjdu.Hrozně mě baví pomáhat a naslouchat lidem, miluju zvířata a přírodu ale v této oblasti v našem městě nic není. Dala jsem si od září přihlášku na dálkovou nástavbu zahradnickou a až by to vyšlo chtěla bych jít dál a být architektkou. Vím, že jestli se to podaří, že výjdu někdy ve třiceti ale za to mi to stojí.Čtyři roky tenhle obor chci tak snad to výjde.
Přeji ti, at ti vyjde škola a to co by sis přála. A přeju ti at ti dojde, že tvůj přítel tě má jenom jako pejska, kterého může všude ukazovat. Dokážeš si představit, že by jsi chtěla takto žít několik let? Já ne. Myslím že nejsi hloupá holka a dokážeš sesebou něco udělat. Peníze nejsou vše.
Jste nejlepší kandidátka na to stát se obětí domácího násilí. To jeho chování se bude jenom stupňovat. Takže si o tom s nim promluvte, že to přeci není normální. Vy mu taky nezakazujete, kam nebude chodit, a zkuste se ho zeptat, jak by se mu líbilo, kdyby jste ho vy zamkla a vzala si klíče. Asi by se mu to moc nelíbilo, že? Je potřeba se k partnerovi chovat tak, aby nám to nevadilo, kdyby on se stejným způsobem choval k nám - a to teď platí pro něj. Takže jak by se mu líbilo, kdybyste se takhle chovala vy k němu? Pokud to nebude akceptovat, tak doporučuji s nim co nejdříve rozejít. Než bude pozdě. K čemu vám jednou budou jeho peníze, když si je stejně nejspíš nebudete moci užít? Nejspíš to bude on, kdo bude rozhodovat, za co peníze utratíte ... Takže hodně sil a zdravý rozum ...
přikláním se ke všem přispívajícím v této debatě.pokud se Váš přítel již teď chová jak popisujete,nemá to budoucnost.Může se stát,že si jednou postavíte hlavu a pak to není daleko od domácího násilí.Pak již bude pozdě a následky si ponesete celý život...Dle mě je na čase odejít z tohoto vztahu a zapomenout...
Hodně štěstí
Váš přítel vás dost omezuje. Nejspíš využívá vašeho sníženého sebevědomí (po přečtení vašeho příběhu se nedivím, že si moc nevěříte). Uvědomuje si, že má víc, co se týče vzdělání, podpory rodiny, než vy a proto má nejspíš pocit, že si s vámi může dělat co chce. Ale to mu přece nedává právo vás omezovat - nikam nepouštět, kontrolovat maily a telefon, pohrdání vašimi rozhodnutími (jít za psychologem).
Chválím vaše odhodlání si doplnit vzdělání, o to víc, že vaše cesta k němu je trnitější, než těch, kteří jsou na škole s podporou rodičů a o to víc si budete vážit dosažených úspěchů, pak se vám zvedne sebevědomí.
Dokáže se váš přítel vyrovnat s tím, že budete úspěšná ve studiu i v práci, že se na škole určitě najdete kamarádky? Zamyslete se nad tím, vy ho znáte, já ne, ale myslím si, že pokud neskousnul to, že máte třídní sraz, těžko skousne to, že se osamostatňujete. Úspěšně se mu podařilo vás izolovat od ostatních lidí a držet vaše sebevědomí na nule a tím, že prosazujete své zájmy, je jeho snaha v ohrožení. Troufám si ale říct, že takové jednání není normální. Partner může své chování změnit, ale většinou to bývá tak, že se časem změní k horšímu a podle toho, jak jej popisujete buhužel není vyloučeno, že časem přejde i k fyzickému násilí. Kdyby měl přítel opravdu zdravé sebevědomí, jak píšete, byl by si jistější i co se týče vás a neměl by potřebu vám brát klíče či šacovat telefony. Za jeho jednáním vidím spíše patologickou (?) snahu vás ovládat a dokazovat si svoji převahu. Váš vztah by měl ale fungovat na jiných základech, chápající a milující partner by vám měl přát vaše úspěchy a respektovat potřebu stýkat se i s jinými lidmi. Kde je ve vašem vztahu láska, tolerance, úcta k druhému (myslím tím jeho úcta k vám)?
Je snadné poradit: rozejděte se s ním, ale vím, že to není tak jednoduché provést. Pokud není ve vašich možnostech svou situaci sama vyřešit, za tím psychologem rozhodně jděte, nepotřebujete k tomu partnerovo požehnání.
.
Nemáte lehký život, ale přeji vám abyste zvládla udělat krok správným směrem.
doplněno 27.05.09 13:35:Ještě jeden námět k zamyšlení: Nějak jsem nepobrala, v čem je na takového člověka spolehnutí? Snad v tom, že vás zítra bude omezovat ještě víc než dnes.
Pokud dobře počítám, tak jste se vdávala v 17. A pokud mohu usuzovat, tak vás tipuji na "domácí putku". Není to žádná urážka, ale zřejme skutečnost. Takové ženy si vybírají dominantní muže, protože je ze začátku fascinují. A naopak. Neumím si představit, co by váš manžel dělal s dominantní ženou. Zřejmě by byl jeden z nich po smrti. Podle mě vám chybí pevná vůle a něco dokázat. Myslím si, že zpočátku nebyly vaše vztahy tak vyhrocené a kdyby jste chtěla studovat, manžel by vám to jako svatební dar slíbil. Takže co teď? Udělat razantní řez, ale dokážete to? Moc bych vám to přál. Osvobodit se od manžela, najít si zaměstnání, aby jste byla nezávislá a dálkově studovat. Pevnou vůli si můžete vypěstovat buďto sama nebo pod dohledem psychologa nebo psychiatra. Ale budete na to mít? Jako zaměstnání mě pro vás připadá daleko lepší než uklizečka poštovní doručovatelka. Je to sice namahávější, ale více si vyděláte a hlavně příjdete do styku s lidmi. Hlavu vzhůru, co vás nezabije, to vás posílí. Přeji všecho nejepší a je to jen a jen na vás.
doplněno 07.06.09 18:59:Omlouvám se, že jsem vás provdal. Nevím jak jsem mohl tak zkomolit vaši situaci. V podstatě se nic nemění, ba naopak. Můžete se kdykoliv sbalit a odejít. Chce to asertivitu a jasný cíl. tak dotoho!
Vy vůbec nečtete,jen bezhlavě soudíte.
Tazatelka není vdaná ,mluví o příteli.
Radím přehodnotit vzzah,někdy je vskutku lépe být sám.Řiďte se opsvědčeným heslem : Když se "chce",všechno jde
a naopak jdyž se nechce nejde nic.
Studovat lze při zaměstnání,jste bezdětná ,půjde to.Sama jsem taky studovala při práci (odstěhujte se za prací do města) a můžu Vám říct ,že na to strašně ráda vzpomínám.Jděte za svými sny,Nenechte se omezovat,protože život máme jen jeden,jen byste pak litovala.Váš přítel si Vás nezaslouží.Hodně štěstí.
Vím přesně, jak ti pomoci , napiš mi svůj email, na email sirum@centrum.cz, já jej nepoužívám. Je mi 30 a přesně vím , jak se cítíš. Nutné, aby jsi mi zavolala.
Víš, že se říká, že si člověk volí takového partnera, jakého má rodiče? Ani nevíš, jak moc s tebou cítím. Ale co je nejhorší, pomoci si musíš sama. Nikdo jiný ti nepomůže. Ty sama musíš najít odvahu najít jistotu sama v sobě, postavit se a začít si žít svůj život sama. Takový, jaký si ho uděláš a ne takový, jak ti kdo poručí. Všechno, co bych ti chtěla poradit, sama víš nejlépe, ale ty sama si už dopředu si říkáš, že to nejde. Jde! Jenže se musíš "pochlapit" ty sama! Držím ti palce, at ti život vyjde tak, jak sama chceš
Jsem dvakrát starší než Ty, mám dcery v Tvém věku. Celé moje manželství byl podobný teror jako máš teď Ty. Trpěla jsem já, trpěly moje dcery. Kvůli svému despotickému otci a zbabělé matce (mně) měly zkažené dětství. Až teď, na "stará kolena" jsem našla sílu se z těch "pavučin" vymanit. Jediná rada ode mě - stejná jako od ostatních: seber se a odejdi od něj dokud je čas. Dřív než s ním třeba budeš mít děti. Pak by to bylo o hodně těžší. Jsi mladá, uč se, dokaž něco a měj důvod radovat se ze života. Nedovol, aby Ti život někdo kazil. Měj se ráda, stojíš za to, aby se k Tobě lidé chovali slušně. Nikdo Tě nesmí omezovat, nikomu to nedovol. Přeju Ti hodně síly.
Ostatní se k Tobě vždycky budou chovat tak, jak jim dovolíš a to se řídí tím, jak se bereš Ty sama. Máš, jak říkáš, nízký sebevědomí, kvůli rodinnému zázemí apod.. ale zkus za to převzít odpovědnost. Přestaň přemýšlet nad tím, proč jsi kde jsi a mysli na to, co chceš a hlavně si uvědom, že Ty jsi jediná, kdo s tim může něco dělat. A ne že to nejde.. jestli je problém v penězích, můžeš dělat hostesku, tam po Tobě nikdo životopis chtít nebude a platí celkem dobře. Studuju a přitom se hosteskováním živím naprosto bez problémů, i dost našetřim.
Byla jsem v pětiletym vztahu s huličem, kterej sice chtěl mít pocit, že mě má, ale čím dál od něj jsem byla, tim líp. A já za nim pět let lezla, hysterčila a vnucovala se. Nechala jsem si šlapat po hlavě. Jednoho dne mi došlo, že takhle si svůj život nepředstavuju. Nebylo to jednoduchý a trvalo to, ale sebrala jsem se, rozešla se s nim a udělala jsem si život takovej, aby se mi líbil. Udělej totéž.. přestaň se litovat, zabojuj a budeš štastná už jen z toho pocitu, žes to dokázala. Příteli vysvětli, že seš svéprávná samostatná jednotka a at to s tou péčí tak nepřehání. Pokud to nehodlá respektovat, pryč od něj! To si zaděláváš na celoživotní roli oběti... Seber se a něco s tim udělej! Držim palce... jde to.
Aloha Nochiolo přečetla jsem si Tvou prosbu o radu a snad něco málo ode mne Ti může být ku pomoci. Vše, co zde popisuješ není neobvyklé. Každý kdo se zde narodí má svůj specifický úkol, své poslání. Ty jsi byla postavena do takové rodiny, není třeba ji jakkoli posuzovat, protože je právě tato tvým dobrým místem k jistému pochopení a nalezení sebe samotné. Jsi velice citlivá žena a věřím, že máš v sobě velikou duchovní sílu na zvládnutí této Tvé úlohy a nejen to. Když nám některé věci nevycházejí tak, jak bychom si přáli, je to proto, abychom se skrze tyto překážky něčemu naučili, nabyli moudrosti. Mnoho takových překážek má i původ v nás samotných. Projektujeme sami sebe vně, abychom se skrze druhé lépe poznali. Není moudré překážky zdolávat svévolí, ale naopak dokázat se před nimi zastavit a popřemýšlet, kde se vzaly a jak je překonat. U Tebe jde ovšem o něco jiného. At už si to uvědomuješ či nikoli sloužíš velké věci, jsi tedy povinna se jim postavit a překonat je. Jak jsem psala, v běžných záležitostech se takový postup nedoporučuje, ale u Tebe je to správná cesta. At se děje co se děje, Tvůj duch si bude umět přivolat pomocníky, kteří Ti pomohou a překážky ustoupí. Díky tomu a Tvé skromné a vytrvalé práci vystoupáš vzhůru ve věcech osobní moci a vážnosti. Úspěch, jež Tě čeká bude veliký, protože vše zvládneš v přijatelném časovém období a také proto, že Nebesa Ti přejí. Tedy, jdi hluboko do sebe, poznej samu sebe. Pochop, že nejsi obět. Uznej, že jsi Tvůrcem svého života! Přeji Ti hodně štěstí! Sumaya
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.