Nejste přihlášen/a.
Prostě se hecni, dodej si odvahu a zeptej se, co se může stát...NIC!
Hlavně nad tím tolik nepřemýšlej a nedělej z toho tragédii o třech dějstvých.
Musíš to zkrátka jednou překonat, jinak tě to bude provázet do smrti a budeš zaprdnutej.
Jakmile to zlomíš, už to bude lepší a lepší.
Sebeovládání je jen na tobě, až budeš mít pocit, že to na tebe jde, říkej si "hovno, to prostě zvládnu, nemám proč brečet", je hlavně o tom uvědomit si, že není třeba být z dané situace v úzkých, protože o nic nejde a nic strašného to není. Je to taková fráze, ale přesvědčuj se, že jsi chlap, když na to zapomeneš.
Jinak věkem a životními zkušenosti to nejspíš taknějak zmizí samo.
Dobré poledne, jestli máte v rodině dobré vztahy tak bych neviděl problém se svěřit, zeptat, asi bych řekl, že se spíše bojíte odpovědi, ale Vaši rodiče by mněli pochopit, že ,,stárnete´´, k tomu, že jste citlivý, to je asi pravda moje máma to má taky a já vlastně taky, opravdu nemáte žádného kamaráda? Většinou si to kamrádi mezi s sebou říkají, pokud jdete na střední tak by se mohl někdo objevit s kým si sednete a budete kámoši, asi bych vám poradil se připravit na zápornou odpověď od rodičů, ale zase se nebojte toho, že z toho budou dělat nějaké drama, prostě se zeptat ,,mohu jít na diskotéku když slíbím, že nepříjdu opilej, abudu doma třeba do 12
a odpověď může byýt buď ano jdi, ale žádné blbosti
ne nemůžeš jít počkej do 18 bla bla bla
musíte počítat s tím, že odpoví záporně a umět to přijmout
a ted k té zdrobnělině to nevím jak jim to říct mně řikaj Vendo a to se mi líbí a babička Venoušku :D a to se mi líbí, ale od mala mi babi, mamka, i strejda říkali Veno a tak do 12 ti jsem to bral a pak jsem řejkl že se mi to nelíbí at mi takneříkají a máma mi řekla, že je to těžký, že mi tak říká pořád tak jsem to řešil tak, že když mi řekla Veno tak jsem trošku přísnější hlasem řekl neříkej mi Veno a parkrát a pomohlo to ted uz to nerika zkuste neco podobneho
kdyby jste chtěl do podrobna napište sem
Hezký den Václav Klepal
Možná, že mám také strach z něčeho nového. Když by se mi to povedlo poprvé, tak podruhé by to bylo lepší a příště zase a zase. Je jeden člověk s kým bych se rád kamarádil, ale vidím se s ním jednou za týden a nevim jak se s nim skamarádit. Bydlí asi 5 km od mě takže je to možná trochu komplikovaný. Dříve jsem jednoho měl, ale ten se odstěhoval. Jeden kluk ze třídy je docela maniak do her(hlavně střílečky) a i když nic nedělá a sedí doma tak si přes pc skypuje, facebookuje a nevím co, jenže mě to nějak netáhne. Ale díky za odpověď.
Že ti rodiče říkají ve tvém věku Petříčku, z toho si nic nedělej. Pro ně prostě Petříček jsi. Já bych řekla, že jsi takový ten citlivý introvert. Opravdu chceš chodit na diskotéky a zábavy a festivaly? Je to tvoje touha, nebo se chceš jen zařadit mezi ostatní mladé lidi. Protože např. moje děcko na ničem takové nikdy nebylo, jelikož ho to nikdy nebavilo. Ale jestli něco chceš, tak si o to musíš říci, jelikož z očí ti to nikdo nikdy nevyčte. Máš-li na své rodiče nějaký požadavek, tak jim to pověz. Povykládejte si o tom, dokonce možná by stálo za to, si s rodiči promluvit o tom, co jsi napsal zde na poradně. Kde jinde chceš hledat pomoc než u svých nejbližších?
Jak už tu psali, jsi nejspíš introvert. Navíc neprůbojný. Takový hodný, citlivý, tichý kluk, že? A bojíš se něco udělat/říct, aby to nebylo špatně. Tak s tím budeš muset něco udělat jen ty sám. Musíš si uvědomit (ale opravdu, musíš o tom být přesvědčen), že se dostáváš do věku, kdy už musíš občas něco rozhodnout, zařídit apod. A že je často lepší rozhodnout se špatně, než nijak. Jasně, že z toho máš obavy a nervozitu a tak, ale prostě se musíš přemoct. Je potřeba začít se postupně chovat "dospěle" a vyjadřovat a rozumně prosazovat svůj názor. Neboj, rodičům ani nikomu jinému tím neublížíš, ani nikoho nezarmoutíš. Tvé okolí bude naopak nejspíš rádo, když občas použiješ svou "sílu" (nemyslím tu z Hvězdných válek ). Rodiče budou určitě rádi, když budou vidět, že začínáš jednat samostatně a ne jen podle jejich řízení a že tedy mohou doufat, že se jednou nenecháš jen vláčet okolím. Zatím jsi pro ně pořád ten malý Petříček. Sice jím uvnitř nich zůstaneš nejspíš napořád, ale když se ti to nebude líbit, nebudou ti tak říkat. Jak je o to požádat? No normálně: "Jo a chtěl jsem ti říct, neříkej mi už tak. Slyšej to lidi a připadá mi to už takový divný. Říkej mi Petře." Párkrát jim to budeš muset ještě připomenout, ale nakonec to oslovení změní.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.