Nejste přihlášen/a.
Ano, milovala jsem ho, ale neměla jsem ho ráda. Milovat je srdíčko a mít rád, to je rozum. Když rozum uzná, že chybí úcta, kapku obdiv, hrdost na toho druhého, když rozum hlásí, že je všecko špatně a že to vede do průšvihu a jenom k slzám, když se tohle semele a není v souladu s láskou, je to téměř tragedie.
doplněno 15.06.14 09:59:Možná, že by nebylo od věci odlišit lásku od fascinace sexem a zamilovaností.
Před mnoha lety, ale bylo to už za demokratury, jsem četl dotaz pro "manželskou poradnu" nějakého magazínu. Vypadalo to přibližně takto: Pane doktore, mám velký problém se svým manželem. Poraďte, co mám dělat. Manžel se rodině plně věnuje. Nepije, nekouří, z práce jde rovnou domů. Je milý a pozorný. Když přijde domu a zvolá - tak jsem doma, rodino! - cítím, jak ho úplně nenávidím.
Není váš případ něco podobného?
Zdravím. Pokud nejste ve vztahu štastná již nyní, nebudete ani za rok, za dva...Takový vztah je pro Vás ztráta času. Dřív, či později, budete stejně hledat jiný. Ve vztahu by měli být štastni a spokojeni oba dva a měli by na něm i společně pracovat. Snaha na jedné straně nestačí...Rozhodnutí je na Vás.
Nechápu, jak může někdo strašně moc milovat, ale přitom s tou osobou nebýt štastný. Je to jako sníst sám celou husu, kopec knedlíků a zelí k tomu a mít pořád hlad. Nejde mi to do hlavy.
Když jsem "za Husáka" chodila se svým budoucím manželem, hrozně jsem se těšila na sobotu a neděli, až přijede za mnou. V týdnu to nešlo. Já studovala, on chodil do práce a 3 x týdně přitom studoval večerní průmku. Zato o víkendu jsem byla štastná. Od rána jsem si zpívala, bez odmlouvání uklidila, utřela prach, vyluxovala, pomohla s vařením i mladší ségře s matikou, prostě, co jen rodina chtěla, hlavně, že byl víkend, kdy ON přijede. Za mnou!
Takže to hodnotím takhle. Někdo může někoho mít rád. Jako příklad dám stárnoucí celebrity /pan Petr Janda, pan Hapka, pan Menzel, paní Vondráčková .../ a jejich o desítky let mladší protějšky. Ano, mají je rádi, ale mají rádi i jejich popularitu, jejich tučné konto, jejich pohodlné bydlení, jejich rychlé auto...Ale kdyby měli být tito partneři upřímní, nejsou s nimi kvůli lásce. Spíš kvůli bezstarostnému životu.
Ten, kdo doopravdy miluje, MUSÍ být štastný. Proto je ve Vašem vztahu něco nezdravého.
Přes všechno, co nám osud připravil, stále svého muže miluji, doopravdy miluji, ne že ho mám jenom ráda. I přes to, že už oba máme na hlavách stříbro /já zabarvené/. A jsem s ním štastná. Občas sice přijde nějaká ta operace či neduh, ale štěstí je pro nás to, že se z toho zase vyhrabeme a že máme jeden druhého. To je láska a štěstí.
Pokud tohle ve svém vztahu necítíte, nemá cenu trápit jeho, ani sebe. Jaga.
Pokud někoho miluji, tak jsem štastná. Asi nerozlišujete slovo milovat a mít rád. Vy máte přítele strašně ráda, ale nemilujete jej. Takový vztah může fungovat pouze z rozumu, nikoliv z lásky. Já si takový vztah představuji asi po 30ti letém manželství. Pokud jste mladá, svobodná, tak hledejte jiného partnera.
Ono se většinou mladým holkám líbí nebo jsou zamilovaní jako blázen do takových,který pak nestojí za nic.Takový ti frajírkové,sebejistí,všude mají kamarády,jsou zábavní,ukecaní.Je s nima sranda.Ale pak přijdou na to,že právě tihle většinou nestojí za nic a jsou přelétaví jako ptáci.I když říkají že právě on ne.To holt chce vlastní zkušenost.Na radu holka nedá.A pak jim v horším případě zbyde dítě a oči pro pláč.Možná že jste takový případ.Každý si musí hubu nabít sám.Rady nepomáhají
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.