Hypotéka-byt. Jít do toho?

Tady bude hlavni rozhodnuti na příteli. Bude byt víceméně platit, tudiz si myslím, ze ho bude kupovat na sve jmeno, že?Takže

e i když vam přeji at vam to vyjde, kdyby ne, a neprijde o sve zamestnani, byt bude mit vlastni. Nedejte na okolí ale na nazor pritele.Bydlite s nim a ne s jeho rodinou.Sedněte si k tomu ještě jednou, zda mu nevadí doopravdy, ze budete ještě studovat a vice méně bez prijmu, aby vam to později nevycetl.A ccítit se trapne? To znám i ja, když jsem byla bez práce, manzel mě musel živit,a to jsem už 15 let vdaná

.A nejsem sama, kdo to každý den pocitoval, nebo pocituje, a v mém případe mi to manžel ani nevycital...

Takže za mě hypotéka ano.

Dobrý den, zdá se, že toho řešíte více najednou, než jen bydlení. Jste velmi mladá a nevím, zda toužíte již nyní vlastnit majetek a starat se o něj nebo mít více volnosti.

Nájem zaplatíte a není dluh. Hypotéka je forma zadlužení na léta a tlačíte ji před sebou.

Vztah možná opustíte, ale dluh Vám zůstane. Nevím, ale já bych v tomto věku volil volnost a bez dluhů. Asi jsem Vám moc neporadil. Zdravím!

Přítel je již hotový muž, má ukončené vzdělání, dobré zaměstnání. Jeho rodina to myslím vidí tak, že je nejvyšší čas postarat se o vlastní bydlení a založit rodinu. U Vás je velký věkový rozdíl. Vy budete ještě studovat, zdokonalovat se, nastoupíte do svého prvního zaměstnání /po ukončení školy/ a budete chtít tam vydržet, zdokonalit se, postoupit v kariéře. Příteli zatím bude ubíhat čas. Rodina to vidí asi tak, že budete špatně shánět místo, protože většina zaměstnavatelů si řekne, přijmu ji a děvče za chvíli příjde, že je těhotné. Nevidím štastné rozhodnutí, že máte zájem o první? byt - nabídku, prošla bych více bytů, více nabídek. Tady je vidět, že nemáte ještě žádné zkušenosti. Budete tam bydlet skoro celý život, vyrostou děti. Že je byt nový a hezký není všechno. Chtěla bych si byt vybrat z více nabídek, mít možnost volby. Pokud opravdu chcete s přítelem co nejdříve založit rodinu, tak se ptejte sama sebe, opravdu to tak cítíte? Netlačí Vás do toho právě ty okolnosti, že je přítel již starší a jste spolu již pár let. Váháte a já si myslím, že oprávněně. Je ale pravda, že pokud je přítel stabilní, je vám oporou, máte u něj jistotu, přece jenom se znáte, tak nemusíte po případném rozchodu najít tak kvalitního partnera. Možná, že Váš návrh na přestávku ve vztahu by mohl přinést nový pohled na Váš vztah. Otázka je jestli to partner ustojí. Vy to zvládnete určitě. Další varianta je, at jde přítel do hypotéky sám, s tím, že to bude jeho byt. Vy si žijte tak, jak jste si naplánovala a přítel počká, až se zrealizujete a třeba za 4-5 let budete chtít i Vy založit s ním rodinu. Víte, v tomhle Vám někdo těžko poradí. Těch možností a variant je totiž spousty. Nikdo nevíme, jakými cestičkami osudu se budou naše kroky ubírat, která rozhodnutí se později ukáží ta správná, a která bychom za nějaký čas tak rádi změnili. Ptejte se sebe, svého srdce, je to Váš život, opravdu to tak chci. Pokud to bude Vaše rozhodnutí, tak pro to udělejte co nejvíce můžete a budete spokojená.

Nastudujte si OZ, položte si otázky: na koho byt bude napsaný, kdo bude platit nájem, kdo domácnost, co bude když jeden odejde. Neříkejte si, že hypotéku bude platit přítel, že víc vydělá-je to omyl, i když hypotéku bude platit on, vy budete platit třeba jídlo a tím pádem se také podílíte na splátce hypotéky ale po rozchodu vám nic nezústane. Chcete děti?,kdo bude platit je? Mám pocit, že dřív jsme žili jinak, vzali se mladí, vše měli společné, manžel vydělal 3x víc než já a nikdy neřekl, to je moje, to je tvoje prostě vše bylo a je naše. Dnes slyším od manžela neteře, postavil jsem barák, mám barák...copak ona nemá nic? Moje dcera dala na byt peníze, její nastávajíc si vzal hypo a byt musel být psaný na něj, vzali se a na rekonstrukci a vybavení bytu se podíleli obojí rodiče, on neuměl ušetřit ani halíř, dcera byla naučená šetřit a šetřila na společný účet, pak se stalo co se stalo, jí zbudou dvě krásné děti a 5.5 se u soudu dozví, zda ji nezústaly i dluhy manžela (věřím, že ne). Katko, hypotéka na bydlení, je jediná půjčka co schvaluju ale věřte mi a vše si ošetřete, dnes je to velká láska a zítra tu může být dotaz: přítel se semnou rozešel, nemám nic a on mi brání vzít si i své věci. Jsem sice optimista, může to vyjít ale be právnických ošetření, bych do toho nešla.

Katko, neberte to ve zlém, ale mne na tom zaráží Vaše mládí. Je Vám 20 let, s přítelem žijete cca 2 roky, ale jste spolu už cca 3 ½ roku, tedy od Vašich cca 16,5 let. To mi přijde hrozně brzy se takhle uvázat.

Je logické, že se ve svém věku chcete dále vzdělávat a zdokonalovat ve zvoleném oboru. Jste ve věku, kdy se Vaše názory ještě budou vyvíjet i měnit.

Já bych radila si moc dobře takový závazek rozmyslet. Pokud Vám vztah nevyjde (přeji samozřejmě opak), dluh ve formě hypotéky by Vám pravděpodobně zůstal ...

Na lehkou váhu bych nebrala ani postoj rodiny Vašeho přítele. Žít sice budete s ním, ale jeho rodina na něj bude mít vliv také.

Nájem i půjčku musíš platit, to ti nikdo neodpustí, měsíčně to vyjde skoro stejně i když záleží na konkréní situlaci, takže bych se dívala co bude třeba za 10 let, půjčka třeba bude splacená nebo aspon trochu splacená a budete mít byt, když budeš platit nájem, tak za 10 let nebudeš mít nic, jen budeš platit nájem až do smrti

Hypotéka má spoustu výhod. Investujete do svého, nevyhazujete peníze oknem. Splácení úvěru vás chrání před prováděním hloupostí, člověk s vysokým finančním závazkem si dá sakra pozor, aby do něčeho nespadl. A především se blíží den D. Toho dne jednak přestanete splácet, druhak vám definitivně "spadne do klína" majetek v řádu milionů. Občan žijící v nájmu nic podobného očekávat nemůže, spíše mu bytný oznámí, že od příštího měsíce nájem zvyšuje a nájemník má i nadále holou zadel.

Mě čeká den D za tři a půl roku. Samozřejmě se nemohu dočkat už teď.

Zdravím,

Být ve 20 rozhodnutá se zdokonalovat ve svým oboru na tom nevidím nic špatnýho, spíš naopak a že nemáte VŠ, není všem dnům konec přece.

Dál se zeptám nebo vlastně vy byste si měla odpovědět tyhle otázky.

Jakým způsobem teď platíte nájem? Napůl nebo přítel, když hodně vydělá, platí větší část? A jakým způsobem byste se skládali na splátku hypotéky? Stejným poměrem? A konečně, jak by bylo zapsané vlastnictví bytu na katastru? Oba dva byste měli ideální polovinu, nebo v jiném poměru a nebo by to přítel koupil celé a vy byste tam byla defacto jako host a přispívala na jeho hypotéku? Protože nejste manželé a byt by nebyl ve společném vlastnicví manželů, tedy

V případě ideální poloviny (nebo jiného spluvlastnictví) a vašeho rozchodu, byt byste museli nejspíše prodat, leda že by jeden od druhé koupil druhou polovinu. (část toho druhého)

No a jinak, dát o 1500 víc než na nájem, není to sice moc a ani málo pro vás jako pro studentku, ale nevidím to jako to hlavní, jestli jo nebo ne. A vámi pronajatý byt bych z důvodu plísně vyměnil za jiný, což by v Praze neměl být problém, co nejdříve!

Tak hodně zdaru a chladnou mysl při rozhodování!

Milá Katko, rozmyslete si ještě jeden fakt, který tady zatím nebyl zmíněn. Radím vám z vlastní zkušenosti. Píšete, že budete dojíždět cca 3O min. Není to sice mnoho, ale zvažte fakt, kolik času a peněz/neustálé dosti značné zdražování dopravy/ vás to bude stát za 1O, 2O, 3O let neustálého pendlování mezi bydlištěm a cestou do Prahy. Když jsme to nedávno počítali, došli jsme k názoru, že raději dražší byt ve městě než neustálé celoživotní dojíždění. To je můj názor a prosím, zamyslete se i nad tímto faktem.