Nejste přihlášen/a.
Hezkou sobotu. Můj brácha už několik let chodí s přítelkyní,není zlá je s ní docela legrace ale moc se s námi nestýkají ač žijeme v jednom domě. Já žiji s rodiči. Myslela jsem, že si takto najdu kamarádku, ale nikam s nimi nemůžu. Veškerých akcí se účastní pouze ona,můj bratr, její sestry a jejich partneři a sourozenci partnerů jejich sester. Je mi to docela líto, že někteří lidé ve stejné příbuzenské linii s nimi vyrazit za zábavou můžou a jen já nemůžu. Když jsou u nás na návštěvě její sestry nesmím za nimi a musím být sama doma. Chovají se jako bych byla nějaká podřadná zrůda a ne člověk jejich věku. Brácha se se mnou už vůbec nebaví, raději vyhledává společnost její rodiny. Veškeré narozeniny a svátky se jezdí slavit pouze k její rodině. Když má narozeniny nebo svátek nějaká naše tetička nebo strýček brácha ani švagrová záhadně nemůžou,jsou unavení,mají práci. Když navrhnu výlet nikdy k němu nedojde.
Ve 29 letech jsem měla už 2 děti a nádavkem i manžela. A s nimi plno starostí i radostí.
V těch letech by ses měla už oprostit od rodiny a ne jim chtít pořád dělat "ocáska". Proč se s nimi chceš bavit? Slavit svátky? Jet na výlet? Ve Tvém věku máš jistě kolegyně v práci, různé kamarádky, tak buď aktivní s nimi. A pokud jsi sama, i tehdy se nechají dělat zajímavé věci - namátkou výlet na kole, na kol. bruslích, zaplavat si v bazénu... K tomu přece nemusíš mít společnost.
Máte asi různé povahy, chování, proto jste si dokonale nesedly. Tím ale nekončí svět. Nevnucuj se za každou cenu, zařiď si program sama a nečekej, až oni budou slavit, že Ty se přidáš. Jsi dospělá, svéprávná, zařiď se samapodle sebe. Připadá mi, že sama se nedokážeš zabavit a jsi závislá na ostatních. To není dobře.
Spíš bych radila, pokud je možnost, seznámit se s nějakým prima partnerem. Roky utíkají, tak abys je nepromarnila. Hodně štěstí. Jaga.
Zdravím Karin. Našla jsem Váš dotaz z r. 2012...Co se za tu dobu u Vás změnilo? Co jste sama pro sebe dokázala od té doby udělat na víc? Co vše jste udělala proto, abyste si našla přátele a změnila svůj styl života? Bratr má svůj život, je jen jeho věc s kým a jak tráví čas...To nezměníte, máte k sobě asi jako sourozenci i hodně daleko...Dokázala jste např. nějak využít Vaši lásku ke zvířatům? Nezkoušela jste třeba najít si přítele, či kamarádku z Vašeho okolí i přes net? Někdy se i touto cestou třeba může zadařit, když má člověk nedostatek příležitostí...Jen nečekat, že se Vás ujme někdo sám od sebe. Třeba byste našla pro začátek někoho na dopisování, kdo je na tom podobně jako Vy. Někoho na společné výlety atd.. Necítila byste se tak sama a odstrkovaná...Zkuste být podnikavější, nevzdávejte to a držte se!
Přikládám odkaz na Vaše dřívější vlákno pro ty, kteří jej třeba nečetli..
Díky za podporu. Pro zvířátka jsem dělala sbírku a výstavu teď na jaře chystám další, pro mláďátka v útulcích (ale musím nejdříve zmáknout účetní uzávěrku a pak už na to bude klid. Na obrázku posílám fotku ze sbírky za 12/2012 a výstavy ve prospěch zvířátek 12/2013. S kamarády je to horší, mají mě za jinou z toho důvodu že jsem ještě neměla partnera, nemám děti. Chodím ráda do společnosti a snažím se navázat kontakt, ale je to vždy jen jednostranné, oni mají svých přátel zřejmě dost a o nové nestojí.
Karin, já si myslím, žebyste se měla zamyslet sama nad sebou a ne nad bratrovou rodinou. Je velmi púravděpodobné, že se nikomu nelíbí váš humor, vaše vystupování a vaše představa zábavy. Oni se nezmění, musíte se změnit vy, jestli s ostatními členy rodiny chcete žít v dobrém i ve zlém, v legraci i ve smutku. Přestaňte obviňovat ostatní a hledejte chybu v sobě a ve svém přístupu k ostatním. Změňte to tak, aby vás měli rádí a byli s vámi rádi! Neřešte to z nikým, nevyčítejte, neobviňujte. Jen se zamyslete a začněte se chovat jinak. Nesnažte se na sebe strhávat pozornost. Poslouchejte ostatní a snažte se je pochopit a rozumět jim. A pak to půjde. Uvidíte.
doplněno 15.03.14 11:46:Kolik máte roků?
Letos mi bude 29. Nemyslím že bych se předváděla, jsem od malička introvert. V dětství jsem měla selektivní mutismus a ač se teď snažím dohnat to co jsem promeškala, jsem pro svoje okolí ještě pořád ta nenormální. O to víc se snažím najít přátele v rodině Snažím se k nim chovat pěkně a pomáhat,když potřebují. Prostě nemají zájem
Děkuji tady moudré Kapce za to, že vložila Tvůj 2 roky starý dotaz. Když jsem jej přečetla a porovnala s tím nynějším, vidím, že jsi neměla za ty 2 roky žádný zájem cokoliv změnit.
V tom prvním naříkáš na sousedy /kteří koukají jako vrahové, když jim neseš koláče / a kamarádku, která Tě opustila. Nyní jsi zaměřila svou pozornost spíš mezi příbuzné a také se Ti nelíbí, že se s Tebou nebaví.
Není to ničí povinností, lidé k sobě tíhnou pomocí sympatií. Nesmíš pořád jen čekat, kdo tě osloví, ale sama se snažit bavit. Ten mutismus je už dávno za Tebou, to bylo v dětství, tak se jím neoháněj a začni sama. Když bude třeba ve vsi zábava,nemusíš litovat, že se pro Tebe nikdo nestavil, trefíš tam sama, pak se zeptáš těch, které znáš, zda si můžeš přisednout k jejich stolu. Určitě Tě nevyženou.
Nečekej ale, že Tě bude někdo bavit a rozveselovat, do toho se musíš pustit sama, zábava je tehdy, když každý něčím trochu přispěje.
Bylo by dobré, kdybys někam odjela, třeba jen na 14 dní, kde bys byla sama, seznamovala se... Co třeba v létě k moři? Při společných večeřích či zábavách se jistě budeš s někým dobře bavit. Domluvíš si třeba s dalšími lidmi výlet na lodi apod. Ale hlavně, aby tam byli mladí lidé, aby to nebyl nějaký zájezd důchodců. Na to byla kdysi dobrá CKM, tam jezdili jen samí mladí.
Jinak ta výstavka byla pěkná, je to záslužná věc a taky Tě to baví. A to je dobře. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.