Spolužáci 14 vs 15 let

Když ti to vadí, tak se s tím začni chlubit, myslím to vážně. Dobírej si spolužáky, že až oni budou v důchodu, tak ty budeš ještě pracující čipera, že oni už nemají slevy třeba na bazén, lyžování, ale ty jo. Slevy obyčejně jsou do 15ti let. Něco už vymyslíš a pak ti dají pokoj.

Uspěch každé věci je v tom udělat z nevýhody-výhodu ...

Co s tím? Počkat pár měsíců, než ti bude 15. Jenomže, pak zase bude ostatním 16. Vždycky je někdo nejmladší, v rámci jedné třídy to běžně může být rok, a pokud šel někdo do školy později, tak i více.

Důchodci závidí mladým Otoč to proti nim, ono se to vlastně časem otočí samo - tobě bude 49 a jim už 50. POkud s nima držíš krok, tak jsi oproti nim vlastně pořád o rok napřed.

Mají komplexy, tak si to léčí takto..bojí se, že by jsi pro ně mohl být třeba sok v lásce, řeší to tímto..prostě to neřeš a počkej, užívej si to, že ti ještě nebylo tolik..

Vydrž to ještě chvíli, až ti bude pětadvacet, bude ti jedno, že ten s kým se bavíš, je o rok mladší, nebo starší. U nás ve škjole se dokonce rozdělovali i kluci podle měsíců narození a ti lednoví se vytahovali na ty červencové...

Tohle u mne přestalo v devatenácti, když jsem skončil studium, pak už bylo každému jedno, kolik mi zrovna je.

Nedivím se, že je to problém, manžel nastupoval na ZŠ v obě kdy mu ještě nebylo 6, vždy a všude pak byl nejmladší i na vojně, navíc šel do školy jako levák a to se tehdy nenosilo a tak ho aktivní učitelka nutila psát pravou rukou. Dodnes o tom mluví, jak velké trauma ¨bylo být všude nejmladší a ještě přeučený levák.