Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, poslední dobou jsem nějak líná...Nebo nevím, co to se mnou je. Všechno odkládám, v práci ty nepříjemné problémy, co by se měly řešit, doma práci, dokonce i na cvičení, kam jinak chodím ráda, už jsem dvakrát nebyla protože se mi "nechtělo", jsem pořád otrávená a nakonec mám vztek sama na sebe, protože tu hromadu nesplěných povinností pořád vidím a mám výčitky. Vím, že bych se měla kousnout a jít do toho a všechno to zlikvidovat, ale když vidím, kolik toho před sebou mám, děsí mě to ještě víc..Nikdy jsem líná nebyla, může to být i tím počasím? A jak se mám konečně "zdravě naštvat" a zatočit s tou leností?
Dobrý den,
v první řadě - nic si z toho nedělejte! "Když nejde o život, jde o prd" To co Vy nyní prožíváte může být dáno třeba také tím, že jste ochotná pomáhat i když toho máte sama dost. Ano může to být také počasím. Ale abych Vás uklidnil - nejste sama, pracoval jsem déle jak 5 let v IT oboru a tam je tento přístup naprosto běžný, někdy dokonce jediný možný - řeší se to co na sebe nejvíce upozorňuje a to ostatní jaksi "vyšumí".
Jste jenom člověk. Chybovat i zapomínat je lidské. Dejte si na seznam nejdříve na každý den malý úkol, pak 2, pak 3, pak 3 nahraďte jedním větším atd. - Pomalu, jistě, v klidu.
A nezapomínejte na relaxování!
Pravidelně se dostávám do situací, kdy zůstávám o hodinu až 2 déle v práci, zaseknutý nad nějakým problémem který prostě chci vyřešit než půjdu domů - po 2h si uvědomím, že to nedám - jedu domů. Druhý den ráno to jako zázrakem sfouknu za 5 minut.
Naštvat ne, zasmějte se tomu a pak odkrojte. Je to možná trošku sobecké, ale věřte tomu, že když řeknete: Nestíhám, Zapoměla jsem atd. tak Vám nikdo hlavu neutrhne. Hlavně nelhat sobě ani jiným!
Přeji Vám at to postupně všechno zdárně "vyboucháte"
nc
Jenže nikde není definované, že prokrastinace je choroba.
Také tento symptom je natolik častý, že se k identifikaci problémových případů spíše nehodí. Jinými slovy: dokonce extrémní formy prokrastinace jsou vcelku normální, pokud chceme slovem normální označit něco, co dělá ještě několik milionů dalších lidí.
naprosto souhlasím s prvním názorem, chce to na to jít pozitivně... Když jste naštvaná, že věcí je moc, nebuďte. Vyberte si jen jednu nebo maximálně tolik, kolik víte naprosto přesně, že stihnete a nebudete pak utahaná, a tu/ty udělejte. Stačí jen ty nejdůležitější, které jsou opravdu nutně potřeba, další se opravdu dají odložit bez výčitek svědomí, jsme jenom lidi
Dobrý den. Já se domnívám, že tento stav postihne občas každého z nás. Být neustále ve stejném zápřahu a režimu chce prostě někdy změnu. Odpočinek, relax, rozdělit si činnosti na ty, které jsou nezbytně nutné a které opravdu člověk dělat chce pro radost. A když člověk něco neudělá, nebo nestihne, tak si to nevyčítat. Nejsme roboti, ale jen lidé. Život není jen o umytých oknech, upečeném cukroví, cvičení atd...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.