Odtržená od společnosti

Sice píšeš, že se nechceš litovat, ale v podstatě celý dotaz je jedno velké litování. Jasně že se špatně těžko začíná znovu a znovu, ale buď začneš, nebo se budeš utápět v depresích a špatně skončíš.

Takže pokud jsi bez práce a na Úp, začni se i tam chovat aktivně a unformuj se o možnostech rekvalifikací a už zmíněných motivačních kursů. Tam potkáš spoustu nových známých a lidí, kteří jsou na tom stejně, takže v jednotě je síla. Obejdi pracovní agentury a buď i tam akční a snaž se prodat vše, co umíš.

Na nějaké stesky o tom, že nejsi žádná modelka se vykašli, copak po ulicích chodí jen krasavice? Ono je důležité spíš to, co se nosí v hlavě než na sobě.

Prostě to chce znova nastartovat. A kdyby to nešlo, klidně najdi nějakou pomoc psychologa, od toho tu jsou. Třeba u tebe najde něco, co třeba nevíš, nebo přehlížíš a pomůže ti.

Dobrý den, Leontynko, tři roky praxe jsou tři roky praxe, at už jste je získala v libovolném oboru.

Já bych začala hledáním práce v oblasti obchodu, kde můžete zúročit i své zkušenosti z doby, kdy jste podnikala jako OSVČ.

Musela jste být samostatná, dokázat si sehnat obživu, vyznáte se alespoň trochu v účetnictví, ... To vše by by budoucí zaměstnavatel mohl ocenit.

___ Na rozdíl od předchozích reakcí však radím začít "se prodávat" sama. Zadejte si inzeráty do Annonce (bezplatná registrace, bezplatné inzeráty můžete zadávat opakovaně).

Dále bych doporučila (už placenou) inzerci v regionálním a odborném tisku (odborným tiskem míním tisk zaměřený na oblast, v níž byste chtěla pracovat).

___ Jaké byly Vaše předchozí vztahy s přáteli, kamarády a známými? Zkuste alespoň některé z nich oslovit, některé vztahy se Vám určitě podaří obnovit.

Dále určitě máte nějaké zájmy a koníčky. Zkuste začít navštěvovat místa/kluby, kde se scházejí lidé se stejnými či podobnými zájmy. I když lidi nebudete znát, bude snimi komunikace díky společným zájmům snazší. Časem si mezi nimi jistě najdete nové kamarády a přátele.

___ Jak to vypadá s osamostatněním?

Leontýnko, nevím, kolik let je rodičům a zda ještě chodí do práce. Ale pokud jsou soběstační, nakoupí si, uvaří si, obstarají se, tak je musíte nechat a osamostatnit se a oni to zvládnou, ale pokud to osamostatnění budete odkládat, začnou být na Vás natolik závislí, že si odvyknou starat se sami o sebe. To domácí prostředí na Vás působí tak, že uvažujete tak, jak nám zde píšete. Vy máte střední školu, dokonce nedodělanou VŠ, takže na 100% práci najdete. Uvědomte si, co všechno znáte a umíte a s tím jděte "na trh". Vy se musíte na pohovory dostavit osobně s CV v ruce a nabídnout, co ve Vás je, a to v tom nejlepším světle. Vyberte si nějaké firmy, jděte na Fin. úřad, Měst. úřad, do školy v okolí a všude se zajímejte o zaměstnání, musíte být aktivní. Přehrávejte si v mysli ty návštěvy, kam se půjdete představit, připravte si odpovědi na otázky, které zřejmě dostanete, tak získáte větší jistotu. Tak se do toho hledání dejte, a hlavu nahoru, slunce svítí na nebi. - pt

Zkus motivační kurz od úřadu práce. Lidi to prý nakoplo aby se dostali z letargie

Vykroč z toho kruhu ven.

Jsme lidé. Každý z nás má tu moc změnit svůj život. Jde jen o to se rozhodnout a jít za nějakým cílem. Přestat jen sedět a čekat na smrt. Zkuste si třeba sepsat, co Vám na Vás samotné vadí a zapřemýšlejte o tom, jak to změnit. Píšete třeba "nejsem žádná modelka". Usuzuji, že tedy asi budete tlustá z toho, jak jen sedíte doma, jíte a litujete se. Zkuste to změnit. Zdravé jídlo, pohyb. S tím bude souviset získání optimistického pohledu na svět. Nejste na tom zase tak špatně, mnozí jsou na tom ještě mnohem hůř a snaží se ze všech sil. Také se snažte, buďte aktivní ve všech směrech a není nic, co byste nedokázala když půjdete soustavně za svým cílem. Musíte přemoci lenost a pocity typu "a to je stejně nanic, raději nebudu nic dělat". Až se změníte k lepšímu a naberete trochu optimizmu, najděte si třeba přítele. Začněte přemýšlet o budoucnosti. Prostě si uvědomte, že žijete jen jednou a jaký ten Váš život bude záleží pouze na Vás.

Ahoj, to, že nejste žádná modelka, vůbec nevadí. Myslíte si, že práci dostanou je modelky? Potěší mě, když mě dobře obslouží prodavačka, řeznice, kadeřnice, pedikérka a vůbec nekoukám na její míry či vzhled. Byla to pro mě prostě příjemná paní, která něco umí a rozdává to dál. Jestli budete takhle uvažovat, zůstanete na pracáku sedět už napořád a vysávat ho jako naši "dyškryminovaní", chce to mít trochu sebevědomí a ne sedět u zrcadla a litovat se, že "nejsem modelka". Mé dceři je 36 let. Vystudovala střední pedagogickou školu, ale nikdy to nedělala. Měla pěknou práci v kanceláři velké zahraniční společnosti. Bohužel, šlo to časem do kytek, dcera začala manuálně pracovat stylem: čím dál víc práce, čím dál míň peněz. Tak si letos po 17 letech od maturity našla práci učitelky MŠ. Myslím si, že to bude mít hodně těžké, ředitelce se nelíbí, že nemá praxi, ale je rozhodnuta pro to udělat cokoli a dohnat to. Už se přihlásila na logopedický kurs. A já jí fandím. Takhle na to musíte. Ne se litovat, tvrdit že nic neumíte a že nejste modelka. Ale zakousnout se do toho a naopak dokázat, že něco umíte. Mít snahu se něco nového naučit. Litujete se, koukáte na svět jako kyselý zavináč a mezitím ty bojovnější ženy kolem Vás získávají práci. A na vás nic nezbývá. Proč? Chybu musíte hledat sama v sobě. Tak se do toho dejte, čistě se obléči, přiměřeně upravit, oprášit sebevědomí a uvidíte, že se něco najde. Litovat se - to je ta úplně nejhorší možnost. Tak hodně štěstí. Jaga.

Jerrymungo, mluvíš mi z duše. A to úplně!

Chápu to z cela jiného důvodu odtržení jako takové cítím i když původ je stejný-práce,kvůli které jsem musela strávit několik roků v cizině a když jsem se vrátila do důchodu do tolik vytouženého rodného města nemám zde mimo rodiny nikoho s kým bych cokoliv podnikala.Dnes jsou hody ve městě a já jsem na pc.

Nikdo o mně nestojí smutné zjištění.R.

Dobrý den,

nejprve bych Vám chtěl říci, že nejste odtržená od společnosti, jen si potřebujete zvednout sebevědomí a to neuděláte tak, že budete předem házet flintu do žita. Dělejte totéž, jako každý jiný, kdo hledá práci. Aktivně ji hledejte na netu, odpovídejte na inzeráty, zúčastňujte se pohovorů a uvidíte, že nic není tak hrozné, jak se Vám zdá předem. S aktivitou se Vám sebevědomí vrátí.

David