Nejste přihlášen/a.
Dočetl jsem se, že někdy v historii došlo k monopolizaci výroby peněz. Někteří ekonomové to prý kritizují jako hlavní zdroj problémů. Myslel jsem ale, že mince vždy razil jen panovník / stát. Jak je to tedy?
Pokud vím, tak peníze razí vždy konkrétní národní banka, V ČR je to ČNB. Monopol může spočívat v tom, že stát (národní banka) stanovuje, jaké mince se budou razit, jeké nominální hodnoty budou použity, Dříve byli peníze kryté zlatem a bylo dáno, jakou hodnotu zlata má jaký peníz. Jenže pak se přešlo k náhražkovým kovům a pak možná mohl začít problém.
po vygooglování mi vylezl článek, kde je to docela hezky objasněno
Staty vznikly, jako mafianske struktury (zeshora nadol). Casem se z bitev vyprofilovala vedouci "rodina", se kterou byly ostatni "rody" nuceny uzavrit smlouvy a smir, aby bylo mozne obnovit zdroje = zisky (na dalsi valky). Tento rod bud mel pravo sam razit mince, nebo povoleni udeloval rodine, ktera mela duveru nejvyssiho (krale, cisare, cara, šáha, mogula, atp.). Obvykle to byly rodiny vlastnici doly na drahe kovy, a nebo si panovnicky rod uzurpoval zakonem bohatstvi zpod povrchu Zeme pro sebe (tak tomu je i dnes, kdyz stat vlastni vsechno cenne, co je pod zemi, vcetne napriklad archeologic.nalezu, zkamenelin, a podobne.). A stat - to je vzdycky skupinka nejmocnejsich podnikatelu (nebo slechticu), ktera ridi (kupuje, korumpuje) politiky, a ktera si "vyrabi" zakony tak, aby vyhovovaly jim.
doplněno 08.08.13 14:09:s oblibou rikam, ze zastupitelska demokracie je demokracie, kterou si uzivaji zastupitele, a korumpujici (ne lid). Proto je potreba zastupitelskou demokracii zrusit, a nastolit primou (demo+ kracie = vlada lidu, ne vlada zastupitelu).
Takže je to tedy tak že ještě ve středověku nemusel být na všech mincích jen panovník, ale třeba i nějaký šlechtic?
Ano. například Florencie měla svou měnu, na které nebyl ani šelchtic: Pro hospodářský život středověké Evropy měl dalekosáhlý význam rok 1252, kdy největší obchodní středisko Itálie _ město Florencie _ začalo vydávat svou proslulou minci, zvanou florén, z čistého zlata, o neměnné váze 3,53 g. Podle městského znaku měla na líci lilii a na rubu obraz sv. Jana Křtitele. Tím, že florény byly z drahého ryzího kovu, nepodléhaly znehodnocení jako peníze stříbrné a vyznačovaly se proto téměř neomezenou platností a trvalým uchováním hodnoty. Zlaté florény se tak staly vzorovou a nejstabilnější měnou tehdejší Evropy. To souvisí s tím, že mince nebyly jen zymboly peněz, údajně krytých jakýmsi zlatem (zlatý standard) a později ani to ne, ale přímo obsahovaly zlato.
Jinak pro zajímavost, v současnosti se stále častěji objevují "lokélní peníze", které si vynávaji určité komunity (regiony třeba). které mají omezenou platnost, použitelné jsou jen v tom regionu a jsou používány víceméně na základě dobrovolného souhlasu uživatelů. Zadejte si di googlu heslo "lokální měna".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.