Jsem k ničemu, nevidím svou budoucnost

Jo, to mám stejně. Taky nic nedokážu, připadám si, jako mimozemštan. Všichni po mně vyžadují chování dospělého člověka, ale já se cítím vnitřně, emočně atd. tak na 12 let. U ničeho nevydržím, nemám žádnou motivaci. Chtěla bych to změnit, ale nikdy se k tomu nedostanu nebo to nedotáhnu do konce, protože vlastně - proč bych to dělala, vždyt to bude stejně všem jedno. A kvůli sobě na to mám zase moc malé sebevědomí. Jak mě k tomu někdo nedonutí, tak to prostě neudělám. Nějakou práci jsem měla, ale vždycky mě to znervózňovalo, bylo to na mě příliš mnoho zodpovědnosti, kterou nesnesu (vím, že jsem levá a vím, že to podělám a ještě z toho bude mít někdo jiný problémy).

Takže jedinou útěchou ti asi bude to, že v tom nejsi sám :/

A říct si "jo, to zvládnu, musím to vidět pozitivně" jsem už zkoušela mnohokrát a vždycky to skončilo fiaskem. Mezi přáteli jsem považovaná za "smíška", co umí každého povzbudit, protože jsem prý "nezávislá" a nědlám si s ničím hlavu. Ve skutečnosti je to proto, že jsem ještě děcko a mám touhy a přání dítěte. Nezajímá mě práce, budoucnost, rodina. Chci jít na kolotoče a do Zoo... takto přemýšlím a je to na nic.

Myslím, že lidi jako my můžou akorát doufat, že k tomu stádiu dospělosti jednou přecijen dojdou. Sice později, ale přece.

Urči si cíle a za těma si jdi. Udělej si střední školu, výuční list, buď někým.

kolik ti je?urcite si udelej stredni skolu.proc myslis,ze si blbej?protoze ti to rikaj rodice nebo tomu tak opravdu je?urcite si najdi praci a odstehuj se od mamy,kdyz rikas,ze detstvi bylo zly a rodice,tak i asi tvoje mama je taky spatna...a musis si verit a lidi to z tebe vyciti,ze si v poho a najednou vse pujde snaz.urcite nemysli na to spatne.ale jen na to,ceho bys chtel dosahnout.neresit minulost...vim o cem mluvim.moje detstvi upe katastrofa...kdybys byl pobliz me,nevim odkad si.tak bych ti pomohla

Vy už si předem hledáte důvody, proč nic nejde a proč nic nezměnit. Všechno jde, když se chce. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Problémy jsou od toho, aby se řešily. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Když to nezvládnete sám, tak Vám v tom pomůže odborník (spíše by to chtělo psychiatra) a terapie. Ale musíte sám chtít. Pořádně se na sebe naštvat a pomalu od základů začít na sobě pracovat. Odrazit se ode dna, nelitovat se a nebrat si špatnou minulost jako štít pro výmluvy a sebelítost. Vůbec netvrdím, že je to jednochuché, ale poprat se s tím je jediná možnost. Motivaci hledejte v tom, postavit se na své vlastní nohy. Nenechat se živit matkou. Postarat se sám o sebe atd. abyste to třeba právě své mámě mohl jednou oplatit v dobrém, až bude potřebovat, abyste se o ní postaral zase Vy...Všechno je to jen ve Vaší hlavě a postoji k životu. Jen Vy to můžete změnit. Jinak i zde platí - jaké si to děláte, takové to máte. Chcete -li člověk něco změnit, musí začít vždy u sebe. Jste svéprávný, takže začněte pomalu, krok po kroku a úspěchy se dostaví. Je dobře, že si problémy uvědomujete, připouštíte...Tak s nimi začněte pořádně i něco dělat. Nelitujte se, nelámejte nad sebou hůl a nic nevzdávejte předem...Když budete chtít, dokážete věci změnit. Nikdo jiný to za Vás neudělá a nikdy není pozdě...Pro začátek - nehledejte na všem jen samá negativa. Přeji hodně štěstí a odhodlání.

Jaký chceš mít život je tvé rozhodnutí , buď něco dělej a nevymýšlej výmluvy a nepřemýšlej nad tím nebo nic nedělej dál skuhrej a říkej si jaký si chudáček. Znám lidi co by o sobě mohli po právu říct že jsou chudáci protože jim dal život na frak a stejně to neřeknou a nevymlouvají se ale raději se snaží něco změnit. Ty nemáš důvod se litovat protože všechno kvůli čemu se lituješ je jen a pouze tvoje vinna a je na tobě zdali to změníš nebo ne .

dělej nějaké řemeslo,dnes sehnat řemeslníky je problém. Nebo kominíka. Dělej nějakej sport a najdi si kamarády co jej dělají také. Nebo turistiku po česku. Dělej nebo si najdi něco, co tě baví.

Můžeš k tomu nic nedělání přidat tohle. Meditovat na jednu mantru a bejt vegetarián. Kup si tuhle jednu knihu a po čase začni chodit mezi lidi, kteří společně meditují na stejnou mantru. databazeknih.cz/... --- tohle může být tvá budoucnost.

Dobrý večer,

podle toho, co píšete, to vypadá na depresi, chtělo by to zajít za psychiatrem a zkusit to s ním probrat. Nebo zkusit si najít práci někde v zahraničí a začít nový život. bylo by to určitě ze začátku těžké, ale v relativně krátkém čase poznáte sám sebe s své možnosti. Pokud chcete dálkově dodělat sš, nebo učňák, také je to možnost, i když, dle mého názoru je tato možnost na dlouhé lokte - učňák dejme tomu 3 roky, sš pak 4-5 let a musíte zvážit, zda takovou dobu můžete ještě čekat a bydlet u matky, jak píšete,nebo chcete změnu co nejdřív.

Vím jaké to je ,ale sám si fakt nepomůžeš , co radit fakt nevím , tak se s tím momentálně peru ,ale já mam všechno , rodinu ,peníze, práci , auto , byt ,ale nic mě nebaví . Dal jsem se na školu ,ale to je ještě horší , vůbec si nevěřím a už nyní vím , že školu nedodělám .

Mám kamaráda, který byl na tom stejně jako ty. Pral se s tím neúměrně dlouho - 3 roky. Dnes když se vidíme, se můžeme společně už jen smát, jako byl dřív moula ) Klidně bych se ti rozepsal, kdyby jsi měl zájem.