Nejste přihlášen/a.
Žiju v UK. Začala jsem chodit s cizincem, pokud se to dá nazývat chozením, jsme spolu téměř 5 měsíců. Náš "vztah" má několik problémů - jazyková bariéra, pracovní vytíženost, kulturní rozdíly, můj blížící se návrat do Čech.
Pracuju cca 50 hodin týdně, dva dny volno v různý čas, on pracuje denně prakticky od osmi do osmi. První tři měsíce jsme se vídali zhruba 2x týdně. Většinou po práci - takže program nic moc originálního - večeře, kavárna, klub, koukání na film, povídání si..po každé jsem u něj přespala a ráno opět do práce. Dost vyčerpávající. Bohužel u mě být nemůžeme, bydlím s kamarádkou, což je taky dost omezující, být jen u něj. Nemohu mu napsat, přijď ke mně, protože to prostě nejde. Přišlo mi, že ten vztah nemá vývoj, že je to takové "friends with benefits". Ačkoliv musím říct, že ne pokaždé, co jsme u něj přespala jsme měli sex, někdy jsme jen tak usnuli spolu v náručí.
Dva měsíce před mým odjezdem do Čech jsem se rozhodla vše ukončit. Nezvládla jsem to udělat osobně. Tak jsem zbaběle poslala smsku, že je konec, že mi to mrzí, ale že tohle nemá budoucnost. Napsal mi, že on si rozhodně nemyslí, že by to nemělo smysl, že mě má rád a chce být se mnou, ale že pochopí mé rozhodnutí. (tuhle smsku jsem tady dokonce i řešila)
Samozřejmě jsem vše přehodnotila a dál jsme se vídali, bylo to (a je to) intenzivnější než dřív.
Pro mě je on úžasnej. To jak se o mě stará, v noci aby mi nebyla zima, stále spíme v objetí. S bývalým přítelem jsem se vždy probudila každý na jiné straně postele, ale on si mě "hlídá", vždycky mě přitáhne, líbne do vlasů a spíme dál. Říká věci jako: "miluju ten klub a víš proč? Protože mi dal tebe!" (potkali jsme se v klubu) .., "tvůj ex byl pěknej blb, když tě nechal odejít!" stále mi opakuje jak jsem krásná...snaží se mě zblbout na hezká slůvka?
Snaží se učit česky, jen pár vět, slov, vždycky si zapamatuje něco. Minule jsem řekla jen tak nějakou jednoduchou větu a on mi rozumněl. Až mi to vyděsilo, že si nemůžu jen tak pouštět pusu na špacír.
Zásadní problém je, že mě defakto nezná. Jsem tišší a jiná než normálně, vše způsobeno jazykovou bariérou. Občas bych mu chtěla toho tolik říct, ale nemůžu...taky jsem často ledová královna. Asi před týdnem ráno jsme šli do práce, každý jinam a jel nám autobus, tak každý pospíchal na ten svůj a ani jsme se nerozloučili, ještě než sem dosedla na sedačku v busu, přišla mi smska, že se omlouvá, že mi nedal ani pusu a že se nerozloučil a že mi přeje hezký den. Nejsem na takové výlevy zvyklá. Ani jsem mu neodpověděla. Nepíšu první a zásadně mi nejdou citové výlevy -chybíš mi, potřebuju tě, těším se na tebe. Neříkám to ani v češtině, natož v angličtině. Stane se mi, že mu občas neodpovím několik hodin, ale třeba i den.
Převčírem jsme byli večer v klubu a sváděla ho tam nějaká blondýna, když šel koupit pití. Celkem kvalitně jí odpálkoval, ale já strašlivě žárlila, ze srandy jsem říkala, že jí půjdu jednu ubalit. Strašně se smál, divil se, že žárlím, ale řekl mi, at si uvědomím, že je jen můj, že nemusím žárlit. V pondělí jsem mu také řekla, že na onci dubna odjíždím a zatím neplánuji návrat. Bavili jsme se o tom i dřív, o tom, že by za mnou přijel, teď jen řekl, že chápe, že chci dokončit školu, ale že to není na furt, že nemusím být smutná. Nic víc. Trošku mi to zarazilo.
Mé kamarádky mu nevěří, tvrdí, že má někoho jiného a že je to jen o sexu. Vím, že je můj zápisek dlouhý, ale potřebovala jsem nastínit náš vztah, kdyby někdo měl chut projevit svůj názor a poradit mi...druhá otázka, musím odjet do Čech, má smysl se v tom vůbec pitvat a vytvářet si srdcebol?
Zdravím, já vidím velký problém ve Vaší nedůvěřivosti. Vy už po dvou měsících vyhodnotíte zcela racionálně vztah jako neperspektivní, vidíte jen samá negativa, chcete se rozjejít, a jste překvapená, že on to vidí jinak... Spadnete do toho vztahu znovu, užíváte si ho, vidíte a oceňujete vřelé chování Vašeho partnera, ale stejně máte pochybnosti. Nevoláte první, netrpíte citovým výlevy...
A to mu možná vadí, že teď se neozývá, nemluví s Vámi o budoucnosti... Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že Vy máte problém se ve vztahu otevřít, uvolnit, přijímat i dávat...
Možná tento vztah skončí kvůli vzdálenosti a jazykové bariéře, ale pokud se sebou něco neuděláte, budete mít stejné problémy i v dalších vztazích. Jste hrozně pesimistická, nedůvěřivá a neumíte jednat otevřeně (viz rozchod přes SMS) - evidentně nedostatek sebedůvěry. Uvidíte, že když na sobě v těchto oblastech zapracujete, bude se Vám žít mnohem lépe...
Přečetla jsem si tehle příběh a myslím si, že se Váš přítel chová hezky a moc necápu, proč by Vám měl lhát do očí. Třeba kdyby jste věnovala tolik času Vašemu vztahu jako psaním tohohle románu, třeba by to vypadalo jinak.
Ale co bych měla teď dělat..byli jsme dohodnutí a on se mi už dva dny neozval. Byli jsme dohodnutí, že dnes a v pátek půjdeme k němu a já nemohu přece se pozvat sama. Nevím, jestli to prostě není tím, že jsem mu řekla prvně do očí, že skutečně odjíždím. Mám takový nějaký vnitřní pocit, že už ho neuvidím a strašně mě to trápí.
Co říkají kamarádky by Vám mělo být jedno. Ty ho posuzují z jiné strany, než Vy. Řiďte se tím, co cítíte Vy sama. Pokud skutečně chcete odjet, pak si myslím, že nemá smysl se v tom vůbec pitvat a vytvářet si srdcebol...Neprojevil moc lítosti, jen pochopení proto, že musíte odjet. Nepřemlouvá Vás, nejeví zájem užívat si s Vámi každou volnou chvíli, než se rozloučíte..Prostě to berte tak, že toto byl románek, na který Vám zbudou pěkné vzpomínky. Nic víc. Tak to vidím alespoň já. Zájem o Vás i do budoucna, bohužel, neprojevuje. Tedy s Vámi zřejmě nijak nepočítá. Záleží na Vás, co nyní uděláte. Zda se chcete vnucovat do poslední chvíle, kdy tam budete, či to v sobě prostě uzavřít. Ozval by se sám, kdyby chtěl...Věřím, že Vás to trápí. Ale až se vrátíte do Čech, změníte prostředí, stesk pomalu začne odeznívat a myšlenky zaměstnáte něčím, nebo někým, jiným...
Pokud mu psala sms že končí a teď že odjíždí a neplánuje návrat, tak je logické že si myslí že jeho nechce a musí hledat jinou. Taky bych se jí nevnucoval, popřál bych hodně štěstí a odešel bych. Přestože bych jí měl rád a chtěl zůstat s ní... Možná to není ten pravý, ale taky možná je a bude chyba vztah ukončit. To si musí rozmyslet sama...
"chiara", předpokládám, že Váš přítel není rodem Angličan, nebo se mýlím? Pokud je to Angličan ne jen na papíře, tak nevidím problém ve vztahu pokračovat a založit rodinu. Anglie není tak daleko. Mám dceru, která se před více, jak 20 lety provdala za Belgičana, odstěhovala se tam, má belgické občanství a není žádný problém se navštěvovat. Pokud Váš přítel je jiného původu a v Anglii jen studuje, či pracuje, tam bych to odjezdem do Čech ukončila, jiný kontinent a jiná kultura by mohl být jednou problém, ale evropan je evropan, jako i Vy jste evropanka. Je to jen můj názor, který možná jiní nesdílí. - pt
To, co teď napíšu bude i na mě moc "telenovelské", ale jak to momentálně cítím...pokud by mi řekl, vrat se, během 14-ti dní si vyřídím vše v ČR a vrátím se, jsem tady štastná a v ČR svou budoucnost nevidím, pokud by řekl, pojď vezmeme se, udělám to, pokud by chtěl kupu dětí, ač děti jsem nikdy nechtěla mít, jdu do toho a stejně tak kdyby mi řekl, že se chce odstěhovat na Antarktidu a žít tam v iglú neváhám ani vteřinu.
V neděli jsem ho zkontaktovala první, napsala, že mi chybí, není to sice můj šálek kávy, ale udělala jsem to...
Můj problém je, že po 5 letech vztahu se se mnou rozešel kluk, ve chvíli, kdy jsme měli složený nábytek u našich v garáži a měli se stěhovat do společného bytu. Dýchala bych tenkrát pro ten vztah a od té doby nevěžím, nedokážu důvěřovat nikomu a ničemu. Už jsou to dva roky a za tu dobu je tenhle chlap první, kterého jsem k sobě pustila i po psychické stránce.
K tomu si přijdu tak omezená, tím, že nemluvím, tak jak bych chtěla a nemůžu říkat to, co bych chtěla! Ale ve chvíli kdy on se mi neozve dva dny, začínám být nedůvěřivá a myslím si, jak jsem blbá husička a jak mi má na háku. Když jsme spolu, tak jsem si jím jistá, tím jak se chová.
Nelze mít vztah bez důvěry, takže buď to risknete, nebo se sama připravíte o chlapa, co Vám skládá lichotky, možná by pro Vás i dýchal apod. Ono každý sám svého štěstí strůjce... a jazykovou bariéru vidím jako poslední překážku. Nezlobte se, ale za pět měsíců jste v řeči nijak nepokročila? Ani kvůli člověku, který Vás má rád a kterého máte ráda Vy? To Vám na vztahu asi moc nezáleží, pokud tomu neobětujete intenzivní výuku jazyka (bez urážky).
A když se ozve po těch dvou dnech, píše aspoň něco pěkného? Dva dny je na zamilovaného člověka docela dost...
doplněno 04.04.13 19:55:Ono, popravdě, pokud třeba on nevidí žádnou velkou odezvu, po čase se přestane snažit... nebo má prostě moc práce, nějaký problém apod. Proč mu prostě nenapíšete, kde se fláká?
doplněno 04.04.13 20:30:Nezlobte se, ale nevíte, co se stalo. Může mít zdravotní problémy, problémy v rodině, práci, v horších případech měl třeba bouračku, ono variant, proč nepíše, je mnoho. Já bych nečekala, až Vám možné štěstí proklouzne mezi prsty a napsala mu sama.
Intenzivní výuku jazyka prostě do svých dní nevtřepu, ani kvůli deseti milovaným lidem, makám pět dní v kuse buď 12:00-24:00, v lepším případě 11:00-23:00 a pokud připočtu cestu a spánek, jednoduše tam intenzivní kurz nedám, pokud neobětuju spánek. Samozřejmě, že zlepšení tam je, on tvrdí, že velké, to jen tak na okraj, snažím se sama hledat si věci, ale není nad lektora...
Tak dlouho bez kontaktu - dnes dva dny - jsme byli někdy v prvních měsíc, teď ne...poslední dobou si píšeme téměř denně a samozřejmě hezký věci, že mě potřebuje vidět, že mu chybím...
Dnes mi je jako kdyby mi vydlabali vnitřnosti, nevím, co se děje...v pondělí večer plno plánů, jak budeme tenhle týden spolu..středa, pátek a najednou ticho a ignorace. Je mi smutno!
Nevidí odezvu, já myslím, že se nějakým způsobem chovám a že nejsem s ním úplně ledová královna, i podle toho že žárlím a tak... nechci ho stíhat jak stíhačka, on vymyslel plány na středu a pátek a najednou dělá mrtvýho brouka? Jáho k ničemu nenutila, tak čekám iniciativitu od něj...i když to čekání mi zabíjí!
chiaro, já myslím, že tohle je jeho reakce na to, že vy jste ten vztah chtěla ukončit - opravdu už s vámi zřejmě nepočítá, snaží se vyrovnat s tím, že o něj zřejmě nestojíte tolik jako on o vás - jestli je to jinak, musíte si s ním o tom promluvit a vysvětlit mu to... podle mého názoru mezi vámi není jazyková bariéra, vaše bariéra je psychická - vždyt říct mu např. "promiň mi to, miluju tě a chci s tebou být, ten rozchod jsem nemyslela doopravdy" - to byste zvládla, ne? myslím jazykově...
Tak od toho mého ukončovacího procesu uplynulo už spoustu času, já mám teď dovolenou a on plánoval společné aktivity, já jen nadšeně přikyvovala. V úterý ráno se ještě normálně rozloučíme a teď nic? V češtině bych mu nejvíc napsala, jestli ještě žije nebo co se děje...ale tady, takhle..nevím...v neděli jsem mu už psala sama od sebe, samé slinty jak mi chybí a jak se na něj těším...snažím se se změnit, ale nejde to, tak rychle...tyhle výlevy jsou mi proti srsti..
Takže, co bych měla dělat? Opět ho kontaktovat? Opět s ním chtít mlouvit? Přijde mi to, že dělám ze všeho moc velké drama, že to neplyne plynule, tak jak by mělo...
Co byste chlapi očekávali nebo požadovali v téhle situaci?
Nepotěším Vás: Na toto a podobné téma jsem tu už četla několik dotazů, z nchž mi vyplývá, že tím, kdo mezi vámi staví pomyslnou bariéru, jste Vy.
V jazykové bariéře podle mne nemůže být po 5 měsících problém (kdo chce, domluví se).
Vy už jste se jednou chtěla rozejít, a jak se blíží Váš odjezd, je podle mého názoru situace pro Vašeho přítele těžší a těžší.
Přestože by rád trávil volný čas s Vámi, může mít pocit, že je to zbytečné, protože nakonec stejně odjedete.
To, že se Vám neozává, vnímám jako způsob jeho obrany, třeba se obává, že by situaci nezvládl ...
___ PS: Tuší Váš přítel, že byste si v ČR během 14 dnů vše vyřídila a vrátila se za ním?
doplněno 05.04.13 02:34:Kapko, děkuju za odkaz. Pokoušela jsem se některý z těch dřívějších dotazů najít, ale (zřejmě jsem zadávala špatná klíčová slova) nepovedlo se mi to.
Chiaro, podle mne v sobě máte hodně nejistoty a Váš přítel to samozřejmě cítí. Neví však, z čeho Vaše nejistota plyne.
Podle mne se oba dva bojíte do vztahu vložit více ze sebe - Vy po předchozím zklamání, Váš přítel se pravděpodobně obává, že kvůli Vašemu odjezdu vztah nemá budoucnost.
Záleží-li Vám na příteli (tím si kvůli Vašim dotazům nejsem jista), zkuste nečekat na to, co přítel, ale ozvěte se mu sama.
To, jste napsala zde na Poraďte.cz, by měl vědět především on!
___ K angličtině: Intenzívní kurz nemusí znamenat denní docházku do kurzu. Existují e-learningové kurzy zdarma. Zkuste si najít některý najít. Kurzy se liší obsahem i intenzitou a každému vyhovuje něco jiného.
V Anglii existují kurzy zdarma např. pro pracující cizince - zaměřené na pracovní oblast a na běžný život.
Tak já jsem to chtěla ukončit z toho důvodu, že mě nepřišlo, že by on v tom viděl něco víc a z druhého, že jsem se chtěla vyvarovat srdcebolu. Samozřejmě, že on neví, že se můžu vrátit takhle rychle, chtěla jsem mu to říct, ale ta jeho reakce mě tak zaskočila, že jsem mu nakonec řekla jen, že bych si přála se vrátit. Ale jak rychle to ne...
Asi se Vám nebude líbit to, co nyní napíši, nicméně... Ještě nedávno jste psala, že se s ním plácáte vztahem tři měsíce.. A zase tak moc jste o něho nestála...Dnes píšete, že jste spolu téměř pět měsíců ( no budiž, ten čas někdy hrozně letí...) a jak vám na něm záleží...Vy sama vůbec nevíte, co chcete, neumíte se rozhodnout...Váš vztah ani žádným vztahem není. Prostě spolu trávíte čas, když na Vás má zrovna náladu...Vy máte sama se sebou problémy. Ty byste si měla vyřešit především. Nezlobte se, ale Vy se pořád jen litujete, pořád je Vám hrozně, pořád čekáte, že za Vás někdo problémy bude řešit. Připouštíte si vůbec možnost, že mu můžete lézt na nervy a že chce mít od Vás pokoj a klid? Pochopte, já nechci být zlá, ale z Vašich příspěvků jde vyčíst, že si nedokážete poradit sama se sebou, jednou ho nechcete, pak si zase neumíte život bez něj představit a udělala byste pro něj cokoliv. Co když ale on o to vůbec nestojí? Slova jsou slova a byt by byla hodně sladká, činy jsou důležitější...Že by Vás nějak moc naháněl, se říct nedá. Říká Vám, že s Vámi chce být, plánuje a skutek utek...Možná, že každý tento vztah _ nevztah chápete jinak. Řešíte pořád dokola jedno a totéž a stále se stejným výsledkem. Berte toto, prosím, jen jako můj názor a přeberte si jej dle své potřeby...
Těch založených vláken zde Vámi bylo vícero, zde je odkaz pouze na jedno z nich..:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.