Vztah, když odezní zamilovanost

Po zamilovanosti přijde, řekl bych, respekt, tolerance, souznění, možná zvyk a tak nějak něco jiného. Jsme s manželkou 21 let, přesto jsou chvíle, kdy se k sobě chováme jako tenkrát. No a samozřejmě, občas přijde mrak. Asi je důležité, aby oba chtěli počkat, až se zase vyjasní.

Dobrý den. Být zamilovaný je něco jiného, než milovat někoho. Počáteční poblouznění ustoupí něčemu mnohem vážnějšímu _ opravdové lásce. Tzn. berete člověka takový, jaký je. Snášíte s ním dobré i zlé. Důvěřujete mu, tolerujete ho, respektujete ho, cítíte k němu úctu, jste vstřícný. Jste dva snášíte spolu radosti, řešíte starosti. Pracujete na vztahu, aby byl pohodový, funkční po všech stránkách. Neurážíte se, neponižujete se. Prostě jste pár a opravdoví partneři do nepohody. Rozumíte si, jeden na druhého se můžete ve všem spolehnout...Je v tom zamilovanost, úcta i láska. Nejdelší vztah u mne - 28 let.

Každej to má jinak. Univerzální rady a pravidla tady na to nefungují. Zamilovanost většinou odezní a zůstane vděčnost a tolerance.

Myslím, že soužití dvou lidí je hlavně o toleranci. Zamilovanost a milování je krásný. Každej si to musí prožít. A další vztah se musí budovat a učit se ho budovat aby dlouho vydržel. Poslouchat co říká ten druhý. Mraky či mráčky přijdou a zase odejdou. Jsem v tom až po uši už jedentřicet let. Zatím můj nejdelší vztah . Je to na dlouhý povídání. Učíme se celej život a kdo nechce nebo neumí, má prostě smůlu.

Dneska máme devítileté výročí. A co je po zamilovanosti? Až po ní začíná ta pravá láska. Zamilovanost, to jsou jenom poplašené hormony, láska je věc "rozumu" a o to je myslím cennější.