Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, potřebuji se někomu svěřit. Je mi 48 let, mám ženu a dítě. Ve vztahu nemáme vůbec žádný problém. Žena je krásná, nehádáme se a s dítětem také nejsou problémy. Před rokem jsem začal chodit na večerní kurzy ruštiny, abych si to zopakoval. Docela jsme se tam všichni skamarádili, často zajdeme na pivo. Poznal jsem tam jednu dívku, je jí 19 let. Jako chlap jsem se na ní rád kouknul, protože je nádherná, ale nic víc. Postupem času jsme se začali nějak zbližovat, hodně si spolu rozumíme, je milá a inteligentní. Došlo to až k intimnostem. Dál to hnát nechceme, já svoji ženu miluji a ona mi sama řekla, že má špatné svědomí. Ale je těžké si poručit. Pokaždé, když se vidíme najde se chvilka kdy jsme sami a já s nemůžu udržet. Takové souznění po duševní stránce jsem nezažil. Nevím, co dělat, jsem z toho zoufalý. Jediné východisko vidím přestat chodit na kurz, ale mám tam dobré přátelé a nechce se mi od nich...
Děkuji, že jste si přečetli můj monolog. Potřeboval jsem se vypsat.
Ano, přesně tak. nestojí Vám to za to. Navíc si neuvědomujete, co byste tím způsobil, kdybyste od rodiny odešel. A to byste ublížil nejen své manželce, ale i svému dítěti. Já mám zkušenost, takže vím, o čem mluvím. Ted je mi 16 let, bráchovi skoro 20 a když mi bylo asi 6, bráchovi bylo 9, odešel od nás táta. Na bráchovi se to dost poznamenalo, ale na mně také. Oba jsme se s tátou odcizili, že když si s námi chce povídat nebo o něčem se bavit (nežije s námi od té doby, ale pravidelně jsme se vídali-vídáme), začíná a končí to u toho, co jsme měli k obědu a jak se máme, protože nás nezná. A my s bráchou ani nemáme takovou touhu se s ním vídat a povídat si s ním. Ale co je horší, kvůli tátovi brácha začal brát antidepresiva a jednou byl v psych. léčebně na 2-3 měsíce. Mamka má taky kvůli tomu zdravotní potíže, který se z toho odvinuly.
Ne, nedělejte nic, čeho byste pak musel litovat.
rudy, přečti si to po sobě a uvidíš sám, jak to zní - jako úlet... vzpamatuj se, dokud není pozdě... promiň, ale o "duševním souznění" bych si dovolila pochybovat... spíš ti věřím to okouzlení z toho, jak je "náherná"... jak by sis to představoval dál? to žádnou budoucnost nemá... prostě poblouzenění, zapomeň a buď rád, že to neprasklo... jak by ses vyrovnal s tím, že by žena vzala dítě a opustila tě?
Dobrý den. Doma nemáte žádný problém, všechno tedy klape...Pálí Vás dobré bydlo? Nevím, z čeho jste zoufalý. Z toho, že jste ženatý a máte spokojený vztah? Chápu, že děvče, kterému je 19 let je pro Vás pokušení, ale Vy prostě nejste muž pro ni. Máte ženu, máte dítě...Máte odpovědnost. To si uvědomte a nepodvádějte. Jak by bylo Vám, kdyby se takto chovala Vaše manželka a začala si intimnosti s mladíčkem..? Pokud svoji ženu milujete, hleďte si své rodiny a nezaplétejte se s děvčetem, které má též jistě navíc, než na ženatého zoufalce...Jste svéprávný a jaké to si uděláte, takové to budete mít...Nedovedu si představit, jak se své ženě, kterou milujete a vše mezi vámi klape, díváte do očí a žijete s ní, jakoby nic a přitom se muchlujete někde s jinou...Nesoudím Vás, je to Vaše svědomí a Vy s tím musíte žít a poprat se s tím. Život nás všechny vystavuje různým pokušením, je na každém z nás, jak jim čelíme. Je to můj názor, Vaše je to životní zkouška...
Podle psaní jste inteligentní člověk, máte pěkný a bezchybný písemný projev. Ale inteligentní jste jen do té doby, než začnete přemýšlet - čím? Však Vy víte! Mozek to rozhodně není.
Je milé, že o své ženě dokážete říct, že je krásná. Jistě už spolu nějaký ten rok jste a takové vyznání potěší. Určitě byste neměl rodinu bořit, zvlášt i proto, že máte pěkné soužití a trpěl byste tím Vy, paní i děcko.
Mladice je bez závazků, rozhlíží se, poznává svět. A najednou jí padl zrak na postaršího medáka. Tak si řekla, že to zkusí. Polechtala Vám sebevědomí, že o Vás najednou stojí mladice o 30 let mladší než jste Vy, bez závazků a bez problémů. Dneska jste ještě jura. Ale představte si to za 20 let. Vám bude 70, budete chtít od manželky, at Vám podává papuče, brejle, zuby a bažanta. Jí ovšem bude v té době 40, ráda by se bavila, chodila po zábavách, do kina, divadla a Vy se budete mrzoutit doma a plivat na kočku. Nedopadlo by to dobře. To je nástin toho, kdybyste se rozhodl pro podobné žihadýlko.
Mám jiný nápad. Zkuste svou paní přihlásit do večerního kurzu španělštiny, svahilštiny, nebo třeba islandštiny. Něco se přiučí, vypadne mezi lidi, pozná tam dobré přátele, zajdou občas společně po kurzu do vinárny...a třeba se jí tam nějaký mladý spolužák taky zalíbí. To píšu proto, abyste měl zase chvíli zamotanou hlavu Vy. Jakpak by se Vám líbilo, kdyby se situace podobně vyvíjela u Vaší paní? A když se vzděláváte Vy, proč to nedopřát i jí? Možná, že by to uvítala.
Můj nebožtík táta vždycky říkával, když slyšel o podobných záletech: POTŘEBOVAL BY PRAŠTIT POŘÁDNĚ PO LÉTECH A ONO BY HO TO PŘEŠLO. :D Dodnes sice nevím, kde ta "léta" jsou, ale pár dobře mířených by určitě ty rarachy z Vás vyhnalo. Nemám pravdu? Jaga.
Tak jste se chlape vypsal a co chcete slyšet? Chcete aby Vám Váš vztah ostatní schválili? Když jste zde položil otázku, jistě Vás vnitřně hlodá, že nejednáte správně. Nejde o žádné souznění duší, normálně Vám spadlo srdce do kalhot a to je vše. Záleží na Vás, kolik máte rozumu, ale obyčejně prý kolem padesátky chlapi chytnou druhou mízu a myslím, že Vy jste toho důkazem. Myslíte, že slečna slintá blahem, kdž je s Vámi, no možná Vám to tak přijde, ale za čas ji to pustí. Jenže pokud spálíte v manželství mosty, nebude již cesty zpět. Mějte se. - pt
Jak vám tady píšou ostatní, děláte velkou chybu. Ukončete kurs, přestaňte se se slečnou stýkat. O přátele přece nepřijdete a když ano, tak na prvním místě je vaše dítě a manželka. Zamilovanost za pár měsíců přejde a zbyde realita. Budete pro ni "páprda" a zřejmě vás opustí. A co vám zůstane? Nic. Manželství zničené a na vašem dítěti to může zanechat následky. To by jste chtěl?. Co by za to jiní dali, aby takhle, jak píšerte vy, mohli psát o své manželce, své rodině. Často se stává, že v životě ještě potkáme někoho, s kým bychom si rozumněli, ale to přece nejde kvůli tomu odcházet od rodiny a ubližovat jí. Buďte chytrý a ten vztah ihned ukončete, jak jsem již vpředu psala. Nekomplikujte si život sobě a vaší rodině, která vás má ráda. Neubližujte jim. Nemá to cenu. A té slečně nyní také vlastně ubližujete. Na druhé straně by jste potřeboval dostat od života "za vyučenou", aby vás takovéto roupy příště přešly a vážil si toho, co doma máte.
Rudy jestli máš funkční rodinu, tak se na to v*ser. Ještě doplnim, že dnešní mladý milenky jsou dost nebezpečný klidně budou vydírat tebe, rodinu a manželku. Je to šilený úlet 20 a 50let za 5 let budeš mile vzpomínat nebo pokud budeš pokračovat naplno se projeví ten věkový rozdíl a dopadne to katastrofálně a nakonec skončíš jako bohém pod mostem. Normální realita dneška.
Všichni to napsali lepěji (:D) než já. Občas tady použiju větu: Co je v domě, není pro mě! Vy jste živoucí důkaz pravdivosti tohoto rčení. Buď se rozejdete s ní, současně však budete muset obětovat přátele, bezva partu, vzdělání, príma činnost. Anebo s ní budete laškovat a bourat za sebou to, co jste si tak pracně budoval celý dosavadní život. Dobré bydlo fakt pálí, že? Jen pro nával adrenalinu při dráždění hada bosou nohou Víte proč muži mají na konci penisu dírku? Protože tamtudy zásobují mozek kyslíkem.
Já Vám to můžu popsat z opačné strany.Když mi bylo 2O,tak jsem se taky zakoukala do takového staršího pána,jako jste Vy.Byl inteligentní,pozorný,zábavný ,no prostě jiný než moji vrstevníci.Po čase jsme však šli každý svou cestou.Asi za dalších dvacet let jsme se díky mé profesi setkali.Dívala jsem se na něho,zavzpomínala/bylo vidět,že i on/,ale vduchu mi běželo"Bože měla bych doma takového dědečka".
doplněno 28.03.13 09:46:Jině ovšem bylo to,že byl rozvedený.Jen jsem chtěla popsat,jak Vás uvidí po dvaceti letech.
Já vím, máte pravdu, ale po roce už ani nevnímá, že je hezká, spíš to, co mi říká. Máme stejné názory, smysl pro humor atd... Vím, že rodina je nejdůležitější na světě a od té doby co jsem ženatý jsem si jiné ani nevšiml, až do ted'...
Nezlobte se na mě, budu trošku zlá, ale myslím, že upřímnost potřebujete víc, než zacházení v rukavičkách: Ne, nevíte, že je rodina nejdůležitější na světě. Kdybydste to věděl, poslední rok se chováte jinak. Představte si, co by se stalo, kdyby se to žena a dítě dozvěděli. To by vám za to stálo? Odpovězte si upřímně. Děláte totiž vše pro to, abyste nevratně zničil svou ůnejdůležitější" rodinu, zrazujete ženu, zrazujete dítě.
(A i té vaší slečince berete šanci na to najít si někoho, kdo bude jen její, jen tak mimochodem... s kým by mohla budovat vztah s budoucností.)
A k tomu, že vnímáte jen humor a podobně - víte, to jsou řeči. On první rok, dva, tři vztahu jsou idylka skoro vždycky. Vše je nové, zábavné, problémy se ještě neukážou, máme růžové brýle a tak si ani nevšimneme věcí, které by nám vadily. To není souznění, to je pobláznění. Je to lidské, ale není to tak hodnotné, jak se vám zdá.
Pokud ovšem myslíte, že vaše souznění duší je něco skutečného, mimořádného, trvalého a nenahraditelného, tak prosím... sbalte si kufr, řekněte vše manželce, jděte za slečnou (a nedivte se, až uvidíte dítě jednou za 14 dní, manželku už nikdy a slečna se na vás za rok vykašle).
Podvádíte sebe, ženu, dítě i tu holku. Zachovejte se jako chlap.
Moc všem děkuji za názory. Vážně jsem potřeboval vědět, jak to vidí ostatní a nikomu ve svém okolí jsem se svěřit nemohl.
No snad jste si ani nemohl myslet, že by vás za to všichni sborově plácali po ramenou. Já jsem celkem skeptická, ale zas tak mizernou představu o společnosti nemám ani já. Ne nadarmo se tomu i nadále říká podvádění.
a já bych do toho šel :D žijeme jen jednou, ne? možná to za rok skončí, a ty budeš 50ti letej opuštěnej chlap, co nadosmrti zůstane sám. možná to neskončí, a za 5-10 let se mladé slečně zalíbí jinej chlápek. možná dáš na rady místních žen a mužů, a ihned vztah s mladicí ukončíš. musíš si sám uvědomit co z toho chceš, aby sis na smrtelné posteli mohl jednou říct "jo,prožil jsem ten život podle svýho jak jsem chtěl", a budeš se zodpovídat pouze sám sobě,a ne těm, kdo ti radili...
au1. Nám tady se nikdo zodpovídat nemusí. Ale jsou přinejmenším dva lidé, kterým bude vysvětlení dlužit - jeho žena a dítě. jestliže si člověk pořídí rodinu, tak už NIDY opakuji NIKDY nemůže žít život jen podle svýho...
Nechcete přestat chodit na kurz, protože tam máte dobré přátele... to je hezká výmluva. Pokud jsou ti přátelé opravdu tak "dobří", jak tvrdíte, jistě nebude problém se s nimi setkávat jinde a za jiných okolností.
Na duševní souznění 19 leté holky a skoropadesátníka nevěřím, to se zdá možná Vám... možná slečna hledá někoho movitějšího, nebo jí chybí mužský vzor.
Jsem zajedno s většinou - přestaňte se ihned vídat a přerušte veškeré kontakty, protože - i když se Vám to možná nezdá - svou ženu už téměř podvádíte (nehodlám zjištovat, co myslíte těmi "intimnostmi". Jistě by se Vám nelíbilo, kdyby Vaše paní byla odvařená z devatenáctiletého klučíka.
No pán nenapsal jak je na tom finančně, ze strany té holky to vidím jako čistou lásku k bankovnímu účtu .Kdyby pán jezdil s tramvaji nebo rozvážel chleba tak by láska nebyla
Nechtěl jsem, aby to znělo jako výmluva. Jen když už si na něco zvyknu, nerad odcházím, v tomhle případě to ale bude nutnost, to vím...
Nevím, proč by věkový rozdíl měl znamenat, že si lidé nemůžou rozumět. Ona má peněz dost, kvůli tomu to nebude.
Rudy, ono to nezní jako výmluva. Ona to výmluva je! Píšete - když už si na něco zvyknu, nerad odcházím...Proč tedy odcházíte z domova od ženy a setkáváte se intimně s 19. letou slečnou? Doma nejste na tu svojí zvyklý? Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody...A to je Váš případ..Jinak už byste se dávno rozhodnul držet se rodiny a udělat vše proto, aby jste se s tím děvčetem již vícekrát nesetkal. Čím víc budete váhat, tím víc se budete vzdalovat své ženě a své rodině...Holt každý svého štěstí strůjcem...To si myslím já.
Už to, že jsi se dokázal svěřit napovídá dost, je vidět, že Tě to trápí, myslím že to zvládneš. Čím rychleji, tím lépe. Ale pozor, ono to je v provopočátcích téměř podobné jako seknout s cigaretou ...
Opravdu si myslíte, že věk není nic, nad čím byste se měl zamyslet? Co takhle děti? Nebude je tak kolem třicátého roku chtít? Vám bude kolik? Není problém udělat si svá vnoučata, ale budete bez sebe štěstím? Nebo si myslíte, že se mladá jen spokojí s péčí o staříka? Neblázněte! :D Bude doma s vámi mastit kanastu, když je tolik činností, které dělají život zajímavým. Pro mladé. Vyzkoušejte! Vezměte mladou, přijeďte do Ostravy a obejděte Stodolní. Jak dlouho se z toho budete vzpamatovávat?!:D
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.