Tatínci ochránci a dcery

Dobrý den, řekl bych, že problém je v mužích, kteří se cítí být od pravěku ochránci a vůdci smečky.

A dcera přivádí do rodiny (smečky) nového muže (byt chlapce) - tedy konkurenci k vůdci rodiny a ten to cítí jako ohrožení své pozice novým, silným a mladším mužem. Je to prostě příroda (člověk je v podstatě také zvířátko a mnohdy se tak chová i podvědomě). Asi ani není podstatné, že si dost otců jenom myslí, že tu rodinu vedou a skutečnou osobností je matka (ovšem, ta ty mužské vlastnosti nemá dané přírodou, tak jí nový mužský prvek v rodině tolik nevadí). Zdravím!

Jestli to nebude trochu i tím, že tatínkové mají lepší představu, čeho všeho jsou muži schopni, a před tím se snaží své dcery ochránit.

Pocit konkurence v tom také určitě hraje roli.

Dobrý den. Tatínci prostě jen žárlí...Celý život se starají o tu svoji "holčičku", mají autoritu a pak přijde nějaký cizí klučina a je pro děvče přednější...Tatínek se již necítí být tím první chlapem v životě dívky a cítí se být odsunutý na vedlejší kolej. Nerad se s tím smiřuje a chvíli to tátům trvá, než si připustí, že dcera již není ta malá holčička a potřebuje víc, než jen tu tátovu náruč...Někdy je to boj, ale nakonec se s tím smíří každý táta...

Taky trvalo než manžel pochopil, že nepřišel o dceru ale získal syna a dnes navíc ještě vnučku.

jste slabší - fyzicky, bezbranější..kluk si přece jen poradí líp a proto je o holky větší starost než o kluky (ale o ty taky)

protože každej chlap je prasák a od toho se snažíme dcery ušetřit . Je plno uchyláků a každá si říká , že ten její je hodnej a pak vidím v TV jak ten a ten znásilnil a zabil svojí holku . Jak se asi tomu může holka bránit? Holky jsou prostě slabší a slabší se má ochraňovat .

Mně je 27, ale bohužel bydlím u rodičů...a nevyhnu se otázce od táty kam jdu,kdy přijdu, s kým jdu... nevím,jestli je to ochranářství nebo zvědavost, každopádně mě to štve,ale nic s tím neudělám. Mamka je v pohodě, ví, že mi takovéhle otázky vadí, takže se ani neptá..

Proč? Protože tatínek si zcela jistě pamatuje, co za mlada dělal nebo si moc přál dělat s nějakou slečinkou a děsí se toho, že by někdo s prominutím ošukal jeho malou holčičku.

Když jsem se před pár lety ptala, proč má brácha daleko volnější režim, než jsem měla já, odpověděl mi, že u bráchy nemá strach, že ho někdo přepadne a znásilní. S mými kluky nikdy problém neměl, do 22 let je tak nějak všechny ignoroval, současného má moc rád

To bude individuální, každá to má jinak...

pěkné vlákno k zasmání... vzpomínáte na hlášku, jen si jí trošku obrátíme ...

No jo tati, ty jsi to měl lehký, ty sis vzal maminku, ale já si mám vzít cizí ženskou

Důležité je spojení, které uvedla PT: moje malá holčička. Když se narodí kluk, je chlap hrdej, že zplodil pokračovatele rodu a je hrdej na každej jeho úspěch, když se narodí holka, je hrdej tak nějak jinak a snaží se ji opečovávat víc než manželku. Prostě je to jeho "malá holčička", i když už jí je skoro 30. Prostě je to kapku jiný vztah než se synem, víc ji chrání než tlačí do nějakých výsledků... Navíc se k tomu přidají další faktory, které už byly jmenovány: myšlenky na to, co dělal s holkama, když byl mladej (nebo jeho vrstevníci), myšlenky na to, co se děje po světě (chlapa můžou přepadnout, ale neznásilněj ho)...navíc holky ve většině případů hůře prožívají rozchody a jiná zklamání...