Problém s nervozitou

Dobrý den. V období puberty a dospívání je změna nálad normální a dá se omluvit. Pokud Vám to působí starosti a potíže v komunikaci s okolím, budete muset na sobě trochu zapracovat. Sebeovládání se naučit dá, chce to trénovat a soustředit se na své emoce. Naučit se mít je pod kontrolou chce čas a není to vůbec jednoduché. Relaxujte, choďte do přírody, dělejte to, co Vás uklidňuje. Přečtěte si např. nějakou knihu o tomto problému, poslouchejte hudbu, která má na Vás pozitivní vliv. atd. Když Vás popadne vztek, zhluboka dýchejte a počítejte v duchu do deseti...Nechte odeznít ten první nápor...Pokud se dostaví nervozita, soustřeďte své myšlenky jinam, myslete na něco příjemného, uklidňuje to. Občas si zacvičte např. jogu, uvolníte tělo i mysl...Hledejte takové činnosti, které jsou Vám prostě příjemné a které Vás uklidňují a uvolňují. Ale jak jsem řekla na začátku, v 15. letech se výkyvy nálad dají pochopit i omluvit. Určitě máte i spoustu pozitiv, nebuďte zbytečně moc sebekritická. Hezký den a usmívejte se, i když je Vám "uvnitř" třeba někdy bídně...

Je to obyčejná puberta, časem to přejde. Hormony v tomě "lítají". Zkus si najít nějakou zájmovou činnost, co tě bude těšit. Všichni jsme si tím prošli :D. Někdo míně někdo více.

Spíš to bude puberta jak tu píše Denis.Pokud by to nepomohlo,tak hodně sklidní sport-běh,plavání a velké učinky má sauna ta velmi silně sklidňuje.Pak je možné zkusit bylinky-poradí prodavačka v bylinářství,ale pozor bylinky učínek nastupuje až požději než léky,ale učinkuje.Dobře pusobí dobromysl,ale nech si poradit v obchodě.Uplně poslední varianta je navštěva psychiatra a to jde mu třeba zavolat nebo tam zajít a on tě vezme anonymně a nikdo se o tom nedozví-nebude to vědět ani obvodačka ani to nebudeš mít v kartě.

pardon ne Denis,ale píše Houmy

je velké plus,že si to uvědomuješ a chceš to řešit.

I když máte pocit, že jste po rodičích cholerická, tím, že si to uvědomujete, můžete to i změnit. Chce prostě na tom začít pracovat, tak jak už píše Kapka. Jen bych chtěla dodat, že si myslím, že své emoce musíte ventilovat, a to nejen pohybem a pobytem v přírodě, ale také hovorem s kamarádkami, nebo nějakou starší osobou - já ve Vašem věku měla starší kamarádky, i o 15 let starší, protože s maminkou jsem své problémy probírat nemohla. Pokud byste někoho takového nenašla, ten Vámi zatracovaný psycholog není od věci, protože pomůže utřídit si myšlenky a hlavně "nic nevykecá" někomu jinému . V Americe má psychologa skoro každý a psychologové mají také svého psychologa, takže je to v dnešní nervní době zcela běžná záležitost, nesvědčilo by to v žádném případě o tom, že jste na tom blbě. Mnoho štěstí. L.