Trpím vážnou sociální fobií

Přijde mi, že trpím vážnou sociální fobií. Poslední dobou mám zvláštní myšlenky. jdu po ulici sama a pořád si myslím, že na mě někdo kouká. jdu z práce a to samé, projede jen auto a hned si myslím, že na mě zase všichni koukají. nevím jak mám ohledně této fobie bojovat, dřív jsem taková nebyla, těžko se mi i komunikuje s lidmi, moje komunikace je na úrovni mrazu, nevím co si mám s ostatníma povídat. Dělá mi vážné problémy když mám jít na úřad něco vyřizovat hrozně mi buší srce a připadám si jak kdybych šla na popravu. Přitom se jdu jen na něco zeptat. Bojím se i říct svůj názor pomalu v práci nebo ve větším kolektivu lidí co málo znám ratši přikyvuju na názory ostatních přitom jsem jiného názoru. Bojím se taky vystupovat před lidmi. Už si nevím rady a hrozně mi to omezuje můj život, ze všeho mám strach, i když jsem si hledala práci, je to hrozný pocit, třese se Vám hlas a připadáte si hrozně, pořád v hlavě myšlenky, že určitě vypadám hrozně, hrozně se podceňuju, přitom jsem hodná holka a můžu říct i pěkná. Nehápu v čem je ten blok a co dál dělat, chci být zdravě sebevědomá dívka a normálně vystupovat a né mít ze všeho strach. Jaký máte na to názor a co by jste mi poradili? Vím, že psycholožku, ale mám z toho taky strach, že budu za blázna.

ještě bych dodala jednu věc, když s někým komunikuji, nesoustředím se pomalu na to co říká, ale spíš si říkám jak asik vypadám když mluvím a jestli se divně netvářím atd...jsem už zoufalá