Nejste přihlášen/a.
PROSÍM PORAĎTE MI:
Opakovaně mne už několikrát vyhodili zaměstnavatelé z práce, většinou ve zkušební době, oficiálně "bez uvedení důvodu", neoficiálně pro pomalost. Univerzitu jsem úspěšně vystudoval, ale s fenoménem "vyhazování z práce zaměstnavatelem" si nevím rady. Jsem slušný člověk, docházku do práce mám dokonalou, trestní rejstřík mám čistý, jsem nekuřák, abstinent, neberu drogy, ani nejsem gambler. Opravdu se vždycky hodně snažím pracovat dle přání nadřízeného, a přesto mne dříve či později nakonec vyhodí. Trápím se kvůli tomu a trápí se tím i moji rodiče.
Sice máte univerzitu, ale nemáte zřejmě pracovní zkušenosti. Možná byste pro začátek mohl pustit své VŠ vzdělání ze zřetele a ucházet se o méně náročnou práci na středoškolské pozici, kterou byste pravděpodobně zvládl. Po nabytí zkušeností a sebevědomí (odhaduji asi po dvou letech) byste se mohl pokusit o práci odpovídající Vašemu vzdělání.
Možná jste opravdu pomalejší, zatímco od vysokoškoláka se čeká samostatnost a podobné vlastnosti, a potřebujete se tzv. otrkat. Hodně štěstí Vám přeji.
Problém je v tom, že často na středoškolskou pozici vysikoškoláka ani nechtějí, že je pro ně příliš kvalifikovaný. Ale ono to může být i v něčem jiném, jsou prostě zaměstnavatelé vychcánkové, kteří tohle dělají cíleně každému.
No, nemáte to jednoduché. A vzhledem ke "snadnosti" hledání nového místa jsou asi i rady celkem zbytečné, protože moc na výběr není. Ale pokuste se najít práci, kde na rychlosti nezáleží. Dám (blbý, protože neodpovídá vzdělání) příklad - řidič; tam na rychlosti nezáleží, 10minutový rozdíl při 2hodinové cestě je nepodstatný, mnohem důležitější je bezpečnost a spolehlivost. Nebo taková knihovnice, všelijací dispečeři a tak. Podobných míst je hodně. Jsou to místa, kde nevznikají žádné produkty. Koneckonců i takový vedoucí, pokud dělá jen šéfa, nemusí být žádný rychlík a přesto může být ve své funkci vynikající. Zamyslete se zkrátka příště, jestli na Vámi vyhlédnutém místě je potřeba rychlost a i podle toho vybírejte.
Děkuji Vám za odpověď a pokus poradit. Nejsem aktivní řidič. Dopředu nikdy nevím, jak je na novém neznámém pracovišti rychlost potřeba. Oni mi nikdy neřeknou termín, do kdy mám práci udělat. Dělají, že pečlivost práce je důležitější než rychlost, že práci mám po sobě kontrolovat, a pak mi vytknou pomalost.
Jak to tak čtu, tak mi připomínáte moji kamarádku. Je pracovitá, vzdělaná, slušná. Nekouří, nepije a chodí do práce svědomitě a včas. Ale bohužel je jako robot - neustále je "načučená", s nikým se nebaví, odpracuje si (taky vše dělá trochu pomaleji, ale zase až moc pečlivě i když to není třeba). Nikdy si s ostatními z práce nejde někam sednout nebo tak. Prostě jako leklá ryba. Proto taky nikde moc dlouho nevydrží nebo jí práci vůbec nedají.
Proč by se měla s někým bavit o jiných než pracovních věcech nebo se spolupracovníky chodit po hospodách?
Ano, ano, takový je život, milý kolego. Vše už tady k té Vaší bolesti bylo řečeno. Svět a život v něm skutečně není procházka růžovým sadem a vždycky se najde množství subjektivních i objektivních problémů, neřku-li klacků házených pod nohy. Co zbývá: neklesat na duchu, nevzdávat se. Mohu také potvrdit, že i sebehumánnější zaměstnavatel nebo vedoucí či mistr nakonec ztratí trpělivost s pomalým či "zvláštním" zaměstnancem a rychle se s ním rozloučí. Je-li to Váš případ, pracujte na sobě všemi silami, abyste se alespoň pro život v pracovním kolektivu změnil. Uvidíte, že to půjde. Velkou oporou Vám jistě bude kolega či kolegyně, které si najdete nebo oni najdou cestu k Vám. Nakonec ani podpora zvenčí mimo pracoviště (rozumná přítelkyně) nebude marná. Jen nerezignovat, nepřikládat věcem nebo gestům větší váhu než ve skutečnosti mají a bojovat, bojovat - o vlastní život. S neadresnou pomocí společnosti opravdu nejde počítat.
A nakonec: můžete se uplatnit i zcela mimo svůj obor. Znám případy, kdy např. profesorka biologie a chemie se stala excelentní daňovou poradkyní, zaměstnává několik lidí, nu prostě je jako ryba ve vodě a po mocenství prvků a tajnosnubných bylinách se jí nestýská.
jezecek. Seženete práci jednou za dva roky? Všude Vás vyhodí? No, já být Vámi, tak se nejdříve zamyslím sám nad sebou. Asi ta vina bude jen a jen ve Vás.
Teda "sebode", tento Váš komentář jste si mohl odpustit, a tu figurku mlátící čelem o zeď také. To, co jste napsal, NENÍ RADA, ale ZLOMYSLNOST.
Já, když mám příležitost, tak poslouchám pokyny nadřízeného, spolehlivě docházím na pracoviště v určené pracovní době, pracuji jak nejlépe umím na zadaných úkolech, nepauzíruji a nekouřím v pracovní době, a neposílám zlomyslné komentáře lidem, které neznám a kteří mne slušně požádali o radu.
Abyste to alespoň trochu napravil tak mi laskavě sdělte, JAKÁ TEDY VINA JE JEN A JEN VE MNĚ?
on to Sebode možná myslel tak, že jste dosud ve vašich problémech ani jednou nepřipustil, že by chyba mohla být i na Vaší straně...
Zatím tu stále hledáte, proč "oni" jsou zlí na Vás, pravděpodobně nepřipouštíte, že by k tomu měli důvod. To že někdo chodí včas do zaměstnání a dodržuje pracovní dobu, to fakt každému zaměstnavateli nemusí stačit... to bysme mohli za chvíli skončit jako v Řecku, kde zaměstanci dostávali příplatky za to, že vůbec chodili do práce...
Proč bych měl "připouštět chybu na své straně" a jakou? Já ji neznám. A tento WEB se jmenuje "poraďte.cz", nejmenuje se "moje chyby". A jestli jste si nevšiml tak sděluji, že jsem se vždy snažil vykonávat práci a úkoly mi zadané nadřízeným pracovníkem co nejlépe a co nejrychleji.
jezecek. Patronka Ti to všechno řekla za mě. Není co dodávat. Nejdříve každý MUSÍ hledat chybu sám v sobě. Proč vyhazují zrovna jenom a jenom Tebe? :D A Ty už sis tady odpověděl. Máš možná VZDĚLÁNÍ, ale ne CHOVÁNÍ . Chtěl si poradit, tak Ti radíme. Třeba Tvůj příspěvek , jak jsi přišel do práce v sobotu a nikomu jsi to předem neřekl . To je velice nestandartní chování. Ano, souhlas - vyhazov JENOM za toto je příliš tvrdý. Ale co když ta Tvá neohlášená směna byla už jen tou poslední kapkou ?
A z hlediska zaměstnavatele. Co Ty co máš co dělat na pracovišti, když o tom nikdo neví? Taková hloupost - spadneš ze židle, zlomíš si nohu a zaměstnavatel může mít problem.
Ano, mohl jsi v tu soboti jít udělat nějakou práci navíc. Ale co když jsi tam šel dodělávat resty za celý týden? "Resty", který jiný zaměstnanec stihne udělat do pátka do 10ti hodin dopoledne ?
Existuje jedno krásné přísloví. Zkus si ho a pak pochpoíš, o čem je v Tvém případě řeč. NA NIKOHO NEUKAZUJ! NEZAPOMEŇ, ŽE OSTATNÍ TŘI PRSTY UKAZUJÍ NA TEBE!
Přeji Ti, abys pochopil, v kom je chyba a abys našel práci, kde se Ti bude dařit
Sebode, já nejsem nesebekritický. Sebode, já nikde na nikoho neukazuji! Vy ukazujete na mne, na osobu prosící Vás o radu, jako na jediného viníka. Dosud jsem se domníval, že trest zasluhující je pouze konání trestních činů. Teď už vím, že beztreatně trestat vyhazovem může zaměstnavatel zaměstnance za cokoliv a kdykoliv, a že zaměstnavatelé nemají ani žádnou povinost novému zaměstnanci pomoci k tomu, aby jejich představám vyhověl..
No ale to byla rada. Rada, zamyslet se nad sebou, odhalit překážející "ustálené vzorce chování". To je bez cizí pomoci těžkě; vy jste o cizí pomoc žádal, ale ono je těžké poradit konkrétně bez otevřeného interaktivního pohovoru. Něco zde bylo naznačeno, něco naznačují i vaše oppovědi. Ono je to i záležitost sociální, nejde jen o to, jak pracujete, ale i o to, jak se spolupracovníky a šéfy jednáte. A to my nevíme, a taky si nemyslím, že by v tom mohl být jediný problém, nicméně nebraňte se psychologické poradně. Tam se zase zamyslíte nad sebou, ale pod nezaujatým odborným vedením, které vám pomůže uvědomit si to, co sám nevnímáte, získat nadhled. Namátkou jsem vygooglil odkaz psychoterapeut.cz/..., je tam i mailová poradna zdarma, za pokus nic nedáte. Nebo si sám zapněte google. A znovu: neříkám, že vina je jen a jen na vás, jen říkám, že by to chtělo něco s tím udělat. Výš dotaz na poradte.cz by mohl ýt toho začátkem.
Pro upřesnění - "sebod" je žena a to schopná, pracovitá a moudrá. Má dost životních zkušeností, aby něco podobného mohla napsat. Vy sám jste jí na odpověď nahrál popisem svého přístupu k práci. To co popisujete mi připomíná figurku na šachovnici - když se s ní netáhne, zůstane stát na svém políčku. Kde je aktivní přístup, kreativita, vlastní nápady. Tohle nadřízený vycítí i po pár hodinách, ani ne dnech. Ani se mi nechce věřit, že tohle může být pravda o člověku, který absolvoval univerzitu. Já sama řadu let taky šéfovala a lidí s podobně pasívním přístupem jsem se musela postupně zbavit, jinak by si celý kolektiv ani na sebe nevydělal. Věřte, že v tom není ani kapka zlomyslnosti, ale právě ta rada, kde máte hledat příčinu svých neúspěchů. Patronka
Patronko, nechce se mi věřit, že Vy, zřejmě také " žena schopná, pracovitá a moudrá", jste jen z toho mála, co jsem o sobě napsal usoudila, že já takové schopnosti jako Vy nemám, že jsem "figurkou na šachovnici" a že "nemám "aktivní přístup, kreativitu, vlastní nápady". Mám negativní zkušenost s projevy "aktivního přístupu ...": pro zaměstnavatele jsem např. na PC chtěl v sobotu ve svém volnu v přesčasových hodinách dokončit úkol na PC, a byl jsem proto následně propuštěn, prý pro nestandardní chování. Měla jste štěstí, že jste ve své karieře nenarazila na zaměstnance, který by Vás předešel ve Vaší "selekční činnosti", a aktivně se preventivně nezbavil Vás.
jezecek.jezecek. Až se budete umět postavit k životu tak, jako Patronka (hezký den a posílám ), tak budete velice úspěšný mladý muž.
Jinak Tvá odpověď Patronce nepotřebuje komentář. Ach jo, Ivane, Ivánku...cink :D
To je jednoduché. Usoudila jsem to z toho, že pokud byste podobné vlastnosti měl, budete někde šéfovat a ne si tu stěžovat na nespravedlnost nadřízených. Četla jsem celou diskuzi a o sobotních "přesčasových hodinách" jste se již zmínil, máte i jiný příklad? Termín "přesčasové hodiny" neznám, proč nenapíšete "ve svém volnu"? Jenže pokud jste zadaný úkol nedokázal dokončit v normální pracovní době, tak asi na to skutečně nemáte. Vaši poslední větu komentovat nebudu, člověka na vedoucí postavení si vybírá majitel firmy buď podle schopností svých zaměstnanců, nebo výběrovým řízením - konkurzem. Patronka
Jestli jste pomalý, tak s tím nic neuděláte - to se změnit nedá. Zbývá vám jediné, najít šéfa, který je ještě pomalejší než vy a vaše tempo práce bude považovat za odpovídající.
jezecek, koukněte na to z té lepší stránky. Pokud Vás opakovaně vyhazují, znamená to, že opakovaně nacházíte stále novou a další práci. Co by jiní za to dali!
Jinak dobrý, ani tam nemáte moc chyb. Karina
doplněno 19.04.11 14:36:To nebyl ode me názor, ale moje slovní reakce na můj prvotní vnitřní pocit po přečtení Vašeho dotazu. Můj názor Vám upřesním. Přečtení Vašich všech odpovědí od toho prvotního pocitu vůbec neliší a je tento:
1) buď si zde krátíte dlouho chvíli sám , nebo s celou partou pubertáků a snažíte se hrát na city a zneužíváte citovosti zdejších rádců (rádkyň) pro svoji zábavu
nebo
2) nejste úplně psychicky v pořádku . Viz Vaše odpovědi absolventa "Univerzity". Některé jsou dost infantilní.
Pak věřím, že můžete mít v zaměstnání stále, nepřetržité problémy. Zaměstnavatel není povinnen Vám ve zkušební době zdůvodňovat ukončení pracovního poměru s Vámi, nicméně, pokud to vyžadujete tak Vám uvede. Jen těžko se s Vámi bude pouštět do diskuzí, že se mu nejevíte úplně "reddy". Zajděte si k psychologovi a svoje problémy s ním proberte. Možná , že Vám nakonec po několika konzultacích doporučí návštěvu psychiatra. Psycholog nemůže předepisovat medikaci, ale někdy je pro správné nastavení chemických procesů, probíhajících v lidském mozku nutná. S tím Vám pomůže právě psychiatr a život se Vám následně určitě velmi zkvalitní po všech stránkách.
Karina
Děkuji Vám za názor. Ale když člověk sežene práci jednou za 2 roky, a pak ho za 10 pracovních dnů propustí, tak to je ke zbláznění. Z čeho mám žít?
Můžete napsat podrobnosti? O jaká šlo zaměstnání, v čem konkrétně si připadáte "pomalý", jaké máte vzdělání apod. Podle takhle obecného popisu těžko něco radit.
Mám možná trochu podobný problém. Ne že by mě přímo vyhazovali, ale většinou se mi v zaměstnání daří hůř, než by asi odpovídalo mým schopnostem. Mívám slibný start, na pohovorech a různých úvodních školeních působím schopně. Jakmile se ale práce změní v rutinu, najednou jsem nesoustředěný, zpomalený, přestávám stíhat i vcelku nenáročné úkoly a připadám si pak jako blbec. Je to věc pracovní morálky, VŠ naučí nárazově zabrat, ne fungovat soustavně.
Tím chci říct, že fungovat v klasickém zaměstnaneckém poměru je dovednost sama o sobě, a pro lidi jako jsem já ne jednoduchá. Jste zjevně chytrý, pro leckterá zaměstnání můžete mít nakonec lepší předpoklady než kolegové, které na rozdíl od vás nevyhodili. Musíte ale "nadřít" umění rozvrhnout si práci správně a odhadnout, co se od vás očekává.
důvody k vyhazovu se vždycky najdou když se chtějí někoho zbavit , rozuměj kdyžtak se vyrobí. z toho bych si nic nedělal, důležité
je nenechat se zastrašit, materialisti a úřednická lůza z toho žijí.
Jeden příklad za všechny: Agentura se mnou sepsala pracovní smlouvu s pracovištěm až někde na Kladně (montáž elektroniky v týmové výrobě). Předem jsem na ubytovně musel zaplatit 4500,-za ubytování. V pondělí jsem měl nastoupit a v pátek mi firma volala, abych nenastupoval, že už mají lidí nasmlouvaných dost. Přesto jsem nastoupil a samozřejmě, že mne za 10 dní zase propustili. naštěstí, že majitel ubytovny mi přeplatek na nájemném vrátil.
Další příklad: Chtěl jsem si něco dodělat na počítači a tak jsem přišel na pracoviště i v sobotu, navíc běžné pracovní doby. Pak následoval zase vyhazov. Prý jsem se zachoval nestandardně, protože jsem se nezeptal na svolení k tomu svého nadřízeného. Na procoviště mimo pracovní dobu prý se chodit nesmí.
Tohle mi přijde jako schválnost. Měl jste to třeba ve smlouvě, nebo vůbec nějak oficiálně dopředu? Já bych to viděl na upozornění, aby se to neopakovalo.
Tohle skoro vypadá, že je to možná i psychologická záležitost. Nevím sice jaká, ale je známo, že lidé mají ustálené vzorce chování, které mohou způsobovat, že se jim opakovaně stává totéž. Klasicky uváděný je příklad "notorických rozváděčů", kterým opakovaně zkolabuje vztah a příště si zase vyberou stejný typ partnera včetně těch vlastnoztí, pro které jim to nehrálo. Nedovedu si sice představit, jak by to fungovalo u vás, nicméně zkuste se zamyslet nad širšími souvislostmi, nejen nad úzkou příčinou, která vyhazovu předcházela. A možná se poradit s psychologem, nezainteresovaná strana vám spíš pomůže přijít na něco, co si sám ani neuvědomujete.
Chtěl jste si na počítači něco dodělat pro soukromé účely nebo dokončit práci pro zaměstnavatele? To jsou totiž dvě docela odlišné věci... a je současně pochopitelné, že se zaměstnavateli nelíbí, pokud na pracovišti standartně nikdo o víkendu nebývá, aby Vy jste tam bez jakékoliv domluvy najednou byl...
Děkuji za vstřícný komentář a názor. Bohužel mám dva obory vzdělání umožňují pracovat pouze jako závislý zaměstnanec. Leda že bych si doplnil nějaké vzdělání v jiném oboru, který by mi umožňoval úspěšně se uplatnit jako OSVČ. Nejsem totiž ani zedník, ani truhlář, ani pokrývač, ani řidič kamionu, ani majitel nemovitosti k pronajmutí a pod.
"jezecek", myslím si, že v dnešní době se slušný člověkn hůř prosadí, spíše se uznávají jiné projevy. Ale pokud narazíte na solidního a trpělivého zaměstnavatele, určitě zhodnotí Vaše vlastnosti, jen to bude trvat déle. Nevím odkud jste, ale v menších městech je to spíš o známostech, kdybyste to zkusil třeba v Praze, tam bych věřila, že spíš projdete výběrovým řízením i bez známosti. Asi jste skleslý z nezdaru, ale buďte vytrvalý, trpělivý, hledejte dál, věřím, že uplatnění najdete. Nejsou všichni lidi stejní, ani šéfové nejsou všichni stejní. - stařenka
Ježečku, nejdřív bych Vás ráda pohladila po bodlinkách, ale nevím jestli se nepopíchám. Můj názor je, že různí lidé se hodí pro různé pozice. Někdo je manager, někdo zaměstnanec, vůdčí typ a ten co se nechá rád vést a plní si své. Personalisté ví své. Pak je ale jedna mnohem důležitější věc než vše co Vám tu řekli "moudří rádcové"... A to je Vaše spokojenost. Abyste našel svojí práci musíte vycházet jen a jen ze sebe. Žádné kompromisy! Zamyslete se co Vás baví, v čem jste celý život dobrý. Možná je to věda? Sbírání informací a jejich třídění? Co takhle statistika? Nevím. Já opravdu nevím. Vy sám sebe znáte lépe! Vycházejte sám ze sebe. Možná jste příliš tvořivý na to, aby jste plnil rutinu. Možná, možná... Jen Vy to víte a jen podle sebe se řiďte. Já osobně bych navrhovala vytvořit si vlastní trh, ale opět to je na Vás. Já tady nebude sebevědomě spekulovat jako někteří, že třeba máte problém s autoritami. Nebudu Vás ani posílat k psychologovi ani Vám radit prášky... Já věřím na osobní sebeurčení a zodpovědnost za svůj život. Vaše hledání je přece Vaším nejcenějším zdrojem informací. Napište si co jste dělal a proč se Vám osobně ta práce nelíbila. Když už psychologizování, tak mě se osobně líbí spíš výrok myslím,že Plzáka :"Milovat a pracovat": Hodně štěstí!
Paní Topko, děkuji Vám za vstřícné a milé doporučení, za citát od pana Plzáka a hlavně za přání štěstí, které opětuji. Budu se snažit si Vaše slova vzít k srdci a pokusit se jejich obsah realizovat. Děkuji i za úmysl pohlazení, kterého si velmi vážím, protože je pro mne vzácné. Moje bodlinky nepíchjí; obrázek zvířátka jsem měl na svém věšáku v předškolním zařízení.
Nejen Vám, ale všem tady, doporučuji přečíst si krásnou knihu "Muž, který chtěl být štastný" Věřím, že Vám každému, dá mnoho do života!
Děkuji Vám za doporučení knihy "Muž, který chtěl být štastný". Určitě si ji přečtu, až ji někde seženu. Ještě dodávám, že v souvislosti s mým osudem jsem už "chudý jak kostelní myš", rodinu si nemohu založit a vstávaje lehaje leží na mně psychický balvan nezaměstnanosti. A ještě chci doplnit, že po takových opakovaných traumatech se člověk psychicky změní, že už v případném novém zaměstnání je od prvního dne každý den ve stresu a strachu, a štastnějí spolupracovníci a šéf to pak vnímají jako tzv. jeho "nestandardnost".
Když si zpětně přečtete všechny odpovědi na svůj dotaz, jistě Vám neunikne, že se dají rozdělit do tří kategorií. Část rádců se Vám snaží skutečně poradit nebo pomoci stav vysvětlit, ale na to reagujete negativně až agresivně, část odpovědí je ironických a několik lidí Vás lituje - to Vám evidentně dělá dobře. Začněme nejprve výběrem nicku - je normální, že si dospělý muž, vysokoškolsky vzdělaný, zvolí jako nick značku, kterou měl mateřské školce? Sám pro sebe jste si našel vysvětlení svých neúspěchů ale to Vám při hledání práce nepomůže, spíš naopak. Zmiňujete změnu psychiky, to je určitě možné a na tom byste měl začít pracovat v první řadě. Vyhledejte pomoc psychologa, který se podobnými případy zabývá, jistě nejste s těmito problémy jediný. Zkušený psycholog Vám pomůže k jinému pohledu na problematiku, možná budete sám překvapen. Přeji Vám pevnou vůli a úspěch při řešení nelehké situace. Patronka
Ano, a nejlepší je Silvova metoda, tu Patronka již absolvovala! Jak prosté...
Máte-li trauma z dlouhodobé nezaměstnanosti, to jest že u vás asi nastoupila deprese, která způsobuje, že si nevěříte. Možná, že to i z vás vyzařuje. Člověk v depresi je takový jakoby sehnutý, může být i pomalý... Však sám to píšete, že od prvního dne v zaměstnání byste byl ve stresu a strachu... Proč? Protože už dopředu uvažujete, že vás zase vyhodí? Zkuste si najít jen takovou brigádu, třebas i mimo váš obor, co jste vystudoval. Třebas i za málo peněz, ale prostě cokoliv, co vám dá pocit, že někdo o vás stojí. Vaším hlavním problémem bude nedůvěra v samu sebe, lidé to z vás cítí. Ano, dnešní doba je dosti dravá. Máte-li pocit, že na vás leží psychický balvan, zkuste to řešit nějak rázněji. Deprese je nemoc a patří do rukou odborníků, který pomocí medikamentů dokážou udělat s člověkem divy. Nepotřeboval byste náhodou právě toto? Vy sám si možná už pomoci nemůžete, ale psychiatr by mohl zasáhnout. Teď to vyznívá, že vás mám za blázna, to prosím nikoliv. Jen se snažím poradit, protože je vidět, že vy sám si neporadíte. Točíte se v bludném kruhu, dobré rady neuznáváte, litujete se ... tak zkuste pro sebe něco udělat. Víte kolik lidí bylo v podobné situaci jako vy? A museli najít sílu jít dál, pokračovat se vztyčenou hlavou, protože takový je život. Nepřináší nám jen to dobré, ale spoustu překážek, které když člověk zvládne, tak ho posílí.
Já to odlehčím ... o takových se říká, že jsou dobří do vozu, aby hnůj nepadal ...
chce to prostě na sobě pracovat, nebo zaměstnání, kde je pomalost (rozvážnost) výhodou (ale zase spolu s dalšími požadavky ..)
doplněno 19.04.11 11:09:Řešení existuje - jdi do politiky! Tam je pomalost ctností! A vypadá to skvěle, jak náš námi dobře placený služebník přemýšlí než tápne.
Bussi: U nás na Moravě jsme říkali (doufám, že to Ježeček nevztáhne na sebe) "Čím větší inteligent, tím větší hovado". Význam je ten, že lidé, kteří vynikají v nějakém oboru, bývají často pro praktický život nepoužitelní.
Ježečku: Připadá mi, že ti vyhovuje nechat se litovat. Když ti někdo řekne svůj názor bez servítků "na plnou hubu", tak se ti to nelíbí.
ADMINOVI:
Vážený pane admine,
bez mého souhlasu jste změnil název mého dotazu z "Opakovaně mne vyhazují z práce" na "Vyhazují mne z práce pro pomalost" . To se mi nelíbí a nesouhlasím s tím. Protože rychlý být umím a nikdo z bývalých zaměstnavatelů mi oficiálně jako důvod propuštění ze zaměstnání pomalost nikdy nesdělil ani ústně ani písemně; většinou se tak stalo ve zkušební době "bez uvedení důvodu".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.