Nejste přihlášen/a.
Chtěla bych vědět, jak na lidi působit příjemným dojmem. Je pravda, že mám nízký sebevědomí, moc lidí neznám, ale chci to změnit. Vůči cizím lidem jsem nesmělá a nedokážu se dotatečně uvolnit, v blízkosti velmi dobře známých lidí se cítím dobře. Jak to udělat, aby mě lidé začali mít rádi a abych působila vyrovnaným dojmem? A jak nabýt na sebevědomí?
Děkuju
Jak píše martinaa, chovat se přirozeně a na nic si nehrát. Ale co je asi důležité, netvářit se jako bubák, to hodně lidí odradí. Potkáváte třeba člověka, který vám připadá nepřístupný a nafoukaný. Ale když ho poznáte blíž, tak zjistíte, že je to bezvadný člověk. A byla to pouze jeho obrana před cizími lidmi a takový nejistý postoj. Občasný úsměv a vstřícné slovo leckoho potěší. Když se vám zdá, že někdo potřebuje pomoc, nabídněte mu ji. A i když vás třeba odmítne, možná ho to uvnitř potěší. Když chcete, aby vás lidi měli rádi, musíte mít především sama ráda lidi a nebát se to dát najevo.
Ja mam taky obranny mechanismus. Jsem naoko hooodne sebedoma a drsna. Drsnou mam i povahu, hodne lidi si ke me nic nedovoli, nicmene nekdy to prezenu a je pravda, ze toho lituju...
Abych pravdu řekla, tak lidi ráda nemám. Samozřejmě ne všechny, ale denně mě rozčiluje arogantní chování lidí ve škole, předbíhání při frontě u eskalátorů, všudypřítomná vzteklost a tak.. Jak říkám, nejvíc by mi pomohlo odstěhovat se na chatu do vesnice, ale musím tu v Praze dostudovat školu. Jenže mě to neskutečně vysiluje, potřebovala bych si vzít týden volna, ale to nejde
Nejhorsi je prave ta snaha tvarit se prirozene a normalne. To lide velice rychle poznaji. I kdyz mas nizke sebevedomi, chovej se tak, jako vzdycky - to je nejprirozenejsi a nejvic cenene. Nehraj si na neco, co nejsi, a ulevi se i tobe
Chces, abys mela stovky lidi, co te budou mit radi, nebo ti staci par opravdovych pratel, ktere znas, oni znaji tebe a vzajemne mate fajn vztah?
A ze jsi pred cizimi lidmi vice svazana atd, je uplne normalni, neboj clovek se citi a chova uvolneneji ve skupine "svych" lidi.
Důležité je, že si svůj problém uvědomuješ a chceš něco změnit. Psychologové takovéto problémy nazývají sociofobií. Zkus si tento termín zadat do vyhledávače a najít si různé diskuse k tomuto tématu, jistě ti mohou pomoci. Anebo si v knihovně půjčit knihu s tímto tématem. Obecně se dá doporučit - nevyhýbat se kontaktům s cizími lidmi, trénovat komunikaci s neznámými, např. že je na ulici oslovíš s jednoduchou otázkou - kudy se jde k nádraží apod. Sama si zajít na úřad s nějakým problémem, komunikovat s prodavačkou apod. Napoprvé se budeš ostýchat, ale po dvacáté už to bude lepší. Je to takový psychický trenink, úspěchy se určitě dostaví.
Neřekla bych, že trpím sociofobií. Nemám problém se někoho na ulici zeptat (pokud vypadá sympaticky), jde hlavně o to, necítit se mezi lidma .. jak to říct.. ušlápnutá. Mnohdy když se někdo směje, hned si myslím, že se směje mě. Nevím, jak si zdravě zvednout sebevědomí a hlavně chci, aby ze mě vyzařoval vnitřní klid, harmonie.. Ale poslední dobou se nervuju se známkama a tak, připadám si úplně vyměněná. Kdysi jsem bývala veselý člověk plný energie a dnes, a to jsem mladá, si připadám jako chodící mrtvola. Bez nálady, bez všeho. Jediný místo, kde se cítím nejlíp, je chata, ale tam nemůžu být pořád, studuji v Praze..
Doplnila bych příjem vitamínů, zejména vitamin B. Určitě na tu špatnou náladu má vliv celkově špatná nálada ve společnosti, člověka s pozitivním myšlením aby hledal s lupou. Od té doby co mám doma kočky je mi ale mnohem lépe, kočkám je totiž úplně lhostená politicko-ekonomická situace, hlavně když jsou plné misky a teplý pelíšek. Nakonec přidám jednu velice osobní radu : mám vyzkoušenu přímou úměrnost mezi výší sebevědomí a výší podpatků - čím mám vyšší podpatky, tím jsem si sama sebou jistější a okolí to bezpečně zaznamená. Patronka
Vitamínky teď beru, hlavně ty béčka.Kočičky doma mám, doma jsem díky nim raději. A podpatky? Asi to tak bude... Když má žena podpatky, tak si víc věří, příjde si víc sexy, tak to je tim Už aby bylo léto a já mohla chodit s podpatkama...
Jo, tohle je sociofobie bohuzel ve svem zivote se budes (budu tykat ), nervovat s mnohem vetsimi problemy, nez jsou znamky... dulezite je si zachovat zdravy rozumny pristup a pozitivni mysleni. Ja to mela drive jako ty. Kdokoli se kolem me zasmal, automaticky jsem hledala, zda na sobe nemam neco spinaveho, co jsem spatne rekla, zda mam dobre vlasy a tak... cas me ale naucil, ze timhle pristupem se znicim. Znicim sama sebe. Takze - ackoli to zni sobecky - jsem zacala myslet vice na sebe, ucisla jsem se sama sebe mit rada (treba rano, kdyz vydrzel uces, jsem si ho pochvalila v zrcadle, kdyz se mi v praci povede pekne zazpivat pisnicka a na lidech vidim, ze se jim libila take, hned jsem spokojenejsi... ). Chce to ale trenink, zadny uceny z nebe nespadl.
Jen mam vyhradu k tem psychologum - dneska se k nim objednavaji snad vsichni, od deti na ZS po duchodce... je to opravdu tolik potreba? Driv nic takoveho nebylo a lide si poradili sami, protoze o to museli stat a museli se snazit...
doplněno 13.04.11 22:14:A jelikoz jsem hodne sportovni az chlapecky typ (kdybych mohla denne chodit v maskacich a volnych trickach, tak to delam), podpatky nosim max. do prace nebo na zkousku. A jsem stastna i bez nich
Studuji v Brne a beru to tak, ze mam sluchatka na usich temer cely den a lidi kolem proste moc nevnimam. Je to pro me nicnerikajici dav - pokud se chovaji v mezich, samozrejme. Obcas se otocim za peknym klukem nebo s nekym pokecam, ale nijak to neprozivam a cestovani salinou se dokonce stalo mym konickem... je to takove velke mraveniste Jinak by mi muselo hrabnout
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.