Kdy na hrob rodičů? před nebo po svatbě

zeptejte se druhe strany,proc tomu tak je,at to vysvetli,vse jde preci vysvetlit a budete doma.jinak si taky myslim,ze je to otazka prirozenosti,na hrob se chodi,kdykoliv chce neco rict,nebo se poklonit,zauvazovat,srovnat si myslenky.Druhou stranou myslite rodice manzela,nebo jen jeho?Jde o vase rodice,tak by snad mel byt muz na vasi strane,pokud to tak citite.

ja osobne bych jim to sla nejdriv rici sama i s kytici a pak jeste jednou s manzelem.ale ne rozhodne v den svatby,nebo druhy den.Treba se dohodnout nasledujicui vikend a mohly by se jit i poklonit jeho rodice zaroven.

Osobně si myslím, že je to jedno. Těm mrtvým určitě. A jestliže plánujete svatbu, tak určitě v myslích vzpomínáte na zemřelé rodiče, protože se toho okamžiku svatby nedožili, tudíž jsou pak jakoby přítomni i přípravám svatby. Ale pokud bych se měla přiklonit k jediné té variantě, tak si myslím, že po svatbě některý následující den jako novomanželé je to logičtější. V den svatby mi to nepřipadá rozumné. Bez toho budete mít tolik starostí se vším a bylo by to příliš uhoněné. Ale zajít s kytičkou na hrob rodičů po svatbě, pěkně ruku v ruce jako novomanželé věnovat zemřelým rodičům tichou vzpomínku, proč ne?

Jděte klidně před i po. "Mami, tati, já mám pozítří svatbu..." To by měli "vědět"

Všechny odpovědi velmi správné a k věci. Byl by to bohapustý formalismus, kdybyste se při rozhodování, kdy navštívit hrob rodičů nebo i širšího příbuzenstva řídili jen radami okolí.

Jde-li o hrob křestanský, tak přežehnat křížkem a ta základní a nejvýstižnější modlitba Otče náš nikdy nemůže uškodit. A neumíte-li se modlit, vůbec to nevadí, tam nahoře se ten dobrý úmysl a milá vzpomínka také počítají.

Tak novomanželům požehnání, štěstí, vzájemnou úctu a věrnost navždy ...

PS: berete-li se z lásky a sami se jí nevzdáte, nikdo Vám ji na světě už nevezme. Jen to chce vydržet (někdy) ale stojí to za to.

a co udělat kompromis a jít před i po? tedy pokud to nemáte moc daleko.

Pravdu má ten, kdo to celé financuje.

mamanek, tenhle zvyk tedy v ČR neznám. Ale v bývalem SSSR v Leningradě měli zvyk, že chodili pokládat květy k památníku padlých ve II vlast. válce až jako novomanželé, rovnou od obřadu, tedy ve statebních šatech.

Osobně si myslím, že naší republice na hřbitov můžete zajít kdykoliv před svatbou i kdykoliv po svatbě v normálních civilních šatech a nedělat z toho zbytečnou vědu. Karina

mananek mělo být správně, omlouvám se za zprznění nicku K.

Myslím, že není až tak důležité, kdy se to stane, ale že se to stane. Možná existuje nějaká společenská zásada v této věci, ale pak je nasnadě otázka, zda se pak neděje spíše z povinnosti než z vlastního přesvědčení a upřímnosti.

Osobně bych doporučil den před nebo den po. Páč jinak můžete průběh svatby "rozhodit"

Možností je vždy více...

No, sice jste položil dotaz na Poradte.cz, takže se dá tušit, že žádáte radu, ale v tomto případě doporučuji řídit se jen a jen vaším citem. Pokud chcete před obřadem a vaše nastávajíccí paní tuto variantu příliš neakceptuje, zajděte tam sám s kyticí, oznamte rodičům svůj úmysl a zbytečně se nestresujte tím, že s vámi není vaše nastávající. Po obřadu, druhý den, víkend, atd. tam zajděte oba dva - hlavně svou budoucí manželku do ničeho nenutte.

Řekl bych, že je to kompromis, který vyvolá asi nejméně konfliktů.

Můj kamarád (ženich) navštívil hrob své maminky hned po obřadu.

Běžte po svatbě jako novomanželé dát kyticí jako úctu a vzpomínku.

A říká se,že se nemají ani narozeniny slavit předem,protože se člověk nemusí třeba ani toho dne narozenin dožit.A nebo se stáva,že ženich nebo nevěsta ani nedojde k oltáři z jakýchkoliv důvodu.(nemoc,smrt,strach z manželství atd.)Tak at´ ty nahoře zbytečně nematete.

Což takhle se spolu prostě domluvit? Je opravdu toto dotaz do poradny? Chtěl bych mít vaše starosti.