Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, budeme psát z pravopisu tento týden. Jsem v prváku na střední. Jen se chci zeptat, nezná někdo nějakou hodně záludnou otázku týkající se pravopisu? Třeba, kde se musí hodně přemýšlet, jaké napíšu i/y, nebo s/z, nebo mě/mně, atd.? Ale opravdu těžké...NAPŘÍKLAD: Jsem se dočetla, že 1. pád je Zeus, 2. pád je bez Dia, atd...A podobné úlohy? Díky.
No Zeus je spíš chyták, než nějaké pravidlo, podobné případy je nutné znát konkrétně, kus od kusu...
Třeba "budeme soutěžit, schválně, kdo s/z koho, silnější vyhraje" - jak a proč?
doplněno 20.01.14 21:57:holicí x holící a podobné...
UUUuuu...:D Děkujů. :D noo! Popravdě... je to smutné, ale mně se tam hodí , ale internet ukazuje , no asi proto, protože...No, každopádně děkuji za příspěvek...:DD Kdo s koho čeho...:D ale přesné zdůvodnění nevím. :D
Pokud tedy nejde o větu:"Kdo z koho nadělé řízky".
Ale abych jenom neprudil, přidám taky něc, co může pro někoho chyták. Jeké i/y ve slově li/yžíny?
doplněno 21.01.14 09:37:Zvlášt to vynikne ve vazbě "l-žiny saní", kde by jeden očekával v analogii s lyžemi tvrdé y, ale ližiny jsou od slova líha.
A pak mne napadlo ještě něco: to by sice podle mne neměl být chyták, ale řada lidí má problém s tím, jak napsat
Mně/Mi se zdá, ...(tedy tvar zájmena já ve třetém pádě na začátku věty).
V souvislosti s ližinami mě občas napadá otázka, kdo a kdy vlastně vymyslel slova lyže a lyžování. Když se v českých zemích před nějakými sto a více lety objevily první lyže, říkalo se jim ski a prkýnka. Sáně a ližiny byly v té době naprosto běžné. Skoro mám dojem, že název lyže je od ližin, jen to někdy někdo poprvé napsal s ypsilonem.
Zajímavá otázka. Zapátral jsem na webu a dozvěděl jsem se od knihovny, že toto slovo pochází z ruštiny (a ještě k tomu z nářeční ruštiny):
Text dotazu:
Dobrý den, Chtel bych se zeptat jaky je původ slova lyže? Děkuji.
Odpověď:
Dobrý den,
slovo "lyže"bylo přejato, asi zásluhou Josefa Holečka, z ruštiny v letech devadesátých minulého století (lýža); první pokus Antonína Marka je z r. 1838. Je patrně utvořeno od ruského nářečního "lýzgat"= klouzati se, které je domácí a řadí se souhláskami k našemu klouzati, slovensky "kĺzat (l-z-g> k-l-z, přesun k/g dopředu). Lyže k nám přivezl nejprve hrabě Harrach z Norska na své jilemnické statky. Slovensky lyže, lyžovat, lyžiar bylo přejato z češtiny.
Zdroj informací:
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1.
Děkuji za objasnění. Pro mě je to velmi zajímavé. Věřím, že i pro mnoho dalších, které sem otázka na "záludnosti" přivede.
Mezi jisté záludnosti patří třeba Hodonínští x hodonínští, Jemničtí x jemničtí...
Správně jsou věty:
Loni se Jemničtí v anketě rozhodli, že ve městě zbudují bazén.
Loni se jemničtí občané rozhodli, že ve městě zbudují bazén.
V prvním případě se píše velké písmeno, myšleno Jemničné nebo Jemničáci, v druhém případě se jedná o běžné přídavné jméno. (Do rozboru Jemničané - Jemničáci, Pražané - Pražáci se pouštět nebudu).
Naše paní učitelka pokaždé nychytala pár propadlíků na PRAVÝ VČELÍ MED. Nebo: VOZY VEZLY DO MLÝNA PYTLE S OBILÍM.
Jinak: VÍLY VILY VĚNCE U VILY A PSI Z VILY NA NĚ VYLI.
Ta čeština, to vážně není legrace, že? Ale aspoň máme při psaní o čem přemýšlet. Jaga.
Vzpomínka: naše paní češtinářka nějak špatně artikulovala. Já byla sice jedničkářka, ale párkrát se mi vymstilo, že jsem jí nerozumněla dobře.
Jednou jsem napsala, podle toho, co diktovala: HAD JE NEJLEPŠÍ KUCHAŘ. Přemýšlela jsem dlouho o tom, proč právě had, v čem asi drží vařečku, končetin nemaje. Až pak mi bylo objasněno, že ten kuchař je HLAD.
Podruhé diktovala: MAMINKA NALOŽILA ZEMI. /Poslední slabiku vyslovovala krátce/ Říkala jsem si - proč právě zemi? a co jí naložila? a kam to dala? Až při opravě diktátu jsem se s údivem dozvěděla, že maminka naložila ZELÍ. Jo, to je tak, když češtinářka nejasně vyslovuje. Pak schytá špatnou známku i jedničkář. Jaga.
Visutá lanovka. To jsem v diktátu slyšel poprvé, odvodil od slova vysunout s tvrdým y = hrubka jako Brno !
Visutá se odvozuje od slova viset. Je to takové trochu starodávné slovo, kdysi jste se v románu mohli dočíst třeba "běhutá voda" - znamenalo tekoucí, běžící.
doplněno 22.01.14 18:12:Na rozdíl od vody stojaté, což se dosud běžně používá.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.