Nejste přihlášen/a.
To mas za 8 mesicu hotovo, ne?
To uz vydrz, dostanes glejt a pak hura za dalsim. Treba na nastavbu, jak sam pises, nebo do praxe, kde uz budes delat to, co Te bavi, jak sam rikas, nebo treba do sveta...kdo vi.
A ze hned nebudes vse poradne kvuli blbe skole umet...muzu Te ubezpecit, ze to neumi nikdo, at uz vyleze z jakekoliv skoly.
Mas moznost se tomu oboru venovat uz ted doma i mimo skolu?
Najdi si nějaký koníček, který by tě myšlenkama odvedl od školy.
Kolo, výlety, pěší turistika, babu, udělat si řidičák při škole, kino, práce se dřevem, pes, rybaření, aquaristika, prarodiče (těm se můžeš svěřovat třeba každej den), atd...
Školy nefungují jako oáza pohody a klidu. Zvláště učňáky a dokážu si představit někde v zapadlém regionu, tak tam to nebaví ani ty učitele chodit do práce a tím pádem tu nasranost a depresi přenášejí na studenty.
Život nesmí být vyšlapaná cestička ze školy do postele a zpět.
Někomu pomáhá nějaký čas chodit i za školu. Ukáže ti to jinou realitu a možná se zamyslíš a život si lépe naplánuješ. Tedy budoucnost.
Tak když jste to vydržel 2 roky, tak těch pár měsíců snad už dáte. Je to tak půl roku (ZZ se dělávaly koncem května), mezitím budou Vánoce a několikery prázdniny. Takže nějaký ten přestup bych odložil na následující školní rok už s výučákem v kapse.
Jde o to, že pokud to vzdáte teď, nemáte nic (zahodíte 3 roky). Když vydržíte, budete mít papír, kterým lze někde mávat. Pak si můžete dodělat, co uznáte za vhodné. Třeba nástavbu, pak vysokou a klidně i doktorát. Sám jsem to tak absolvoval, akorát s tím, že nástavby t.č. zrušili, takže jsem šel normálně na průmyslovku od prváku (byl to navíc takový ten neštastný rok, kdy nebyly osmé třídy, jinak by mě vzali i do druháku, zase na druhou stranu jsem rád, že jsem to vzal od začátku). Ten doktorát, na ten jsem se nehrnul, ale zamětnavatel mě do toho dost tlačil, tak jsem se zapsal a dokonce ho i udělal.
Učňák, to jsem měl bez urážky pocit, že se mnou studujou samí lemplové a debilové (jasně že to ze 30 spolužáků bylo třeba jen 10). Dodneška nechápu, jak takoví lidé pak mohou něco dělat v oboru. Zase na druhou stranu jsem zpětně slyšel, že ti největší darebáci se potom docela uklidnili. Měl jsem spolužáka, který nebyl jako my (skoro) všichni státní učeň, ale platil si ho táta-podnikatel. Škola se netajila tím, že takové učně protěžuje (protože platby od soukromých učňů narozdíl od státu dostává včas a možná i víc peněz). Tenhle člověk dělal tak neskutečné průsery, že kdokoliv jiný by letěl, že by ani nestačil otevřít dveře. Tento přežíval a až ve třtáku, kdy to už bylo dost neúnosné teda dostal podmíněné vyloučení, ale průsery dělal dál (zase kdokoliv jiný v podmínce by letěl za sebemenší prohřešek).
Ale jinak si nemůžu na praxi stěžovat, naučil jsem se tam docela dost (narozdíl třeba od průmyslovky, kde byla praxe spíš taková formální). Škola byla spíš jen taková výplň času, ono na učňáku se toho zase tolik neučí. Dělali jsme na zakázkách, něco byly oficiální školní, ale většina byly melouchy mistrů. Cvičné panely a cvičné stěny jsme dělali spíš výjimečně, naprostá většina byly opravdové zakázky.
Takovej pocit marnosti jsem měl někdy tak ve druháku na vysoké, kdy jsem si říkal, co tu vlastně dělám. Ale nějak jsem to překonal a vejšku jsem dodělal.
Možná to tady ještě nepadlo, zkuste dojít na Úřad práce, kde je určitě nějaký poradce, který by se Vám mohl věnovat. Řeknete, co Vás tíží, prokonzultujete to a třeba najde nějaké řešení.
Ve škole není nějaký poradce ohledně tohoto - psychologická pomoc?
Tedy ne, že byste byl nemocný, ale prostě nejste v pohodě, když to tam na učňáku nefunguje.
Je možné, že je zvolená jenom místní špatná škola, místní učňovské středisko. Na jiném středisku, v jiném kraji byste se vyučil bez problémů.
Nebyla by možná jiná škola, jiný učňák téhož zaměření i za cenu dojíždění a internátu? Také je možnost opakovat třetí ročník právě někde jinde.
Prostě bydlíte zrovna tam, kam jste krajově spadl. Nehledejte chybu v sobě. Člověk v mládí nemá úplně velký přehled a neví, jaké možnosti se nabízejí.
Tudíž nenechte se odradit a hledejte určitou, pro Vás specifickou pomoc. Ne že neexistuje, jenom o ní nevíte.
Jestli máte strach z konečných zkoušek vždycky mohou nakonec dopadnout dobře, to jenom má člověk strach z neznámého. Pokud neuděláte závěrečné, vždycky je možné udělat opravné zkoušky.
Nebo nastoupíte do nějaké práce a výuční list si doděláte později. A bude se Vám dělat o to lépe s již praxí.
Všechno se dá řešit.
-----------------
Nejsem proškolená v téma školství, ale třeba byste mohl zavolat/nebo napsat na bezplatnou linku pomoci dětem. Určitě se podívejte na jejich stránky, pomáhají jak v neřešitelných situacích, tak i v běžných případech.
A jsou na to školení.
Nenechávejte to, z malých strachů se mnohdy stávají velké.
A přeji, at najdete toho správného člověka, kterému se svěříte a budete mu věřit.
P.S. Proštudujte si stránky a zkuste možná tu Linku bezpečí jako první na dálku. Chodíte do školy, tak ten Úřad práce není pro Vás úplně komfortní a třeba není ani v dosahu.
--------
Kdysi se přestupovalo z prvního ročníku učňáku na střední školu. Nyní v běhu již třetího nevím, nevím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.