Nástup na střední

Jeste nez prisel ucitel sme se domluvili, ze se pak pujde do hospody a pak uz sme si akorat museli pockat, az nas pusti.

Tam byli, až na vyjímky, trošku nervozní všichni. Občas to spravila nějaká vtipná poznámka. Jak nastoupil učitel a představil se, pak se postupně představili všichni. Kdo je, odkud je a jeho největší hobby. To se možná všude nedělá..Pak se seznamuje se školním řádem, diktují pořadavky. .A když jsme si šli projít budovu, tak to napětí nějak zmizelo. Už byly vidět dvojice podobných zájmů. Já každou školu dělala kvůli stěhování na dvou místech a vždycky jsem se těšila, přesvědčená, že vždycky mi to něco přinese.

Hlavně trapasy řešit s humorem..

Blížilo se září 1970. Do nové školy jsem se docela těšila. Byla ve městě 8 km od nás. Několik budoucích spolužáků /asi 10/ jsem už znala, předchozí prázdniny jsme byli na společném táboře.

První den nebyl. Povolali nás totiž už poslední týden v srpnu na chmelovou brigádu. To už se dneska nezažije. Stará ubytovna, holínky, klobouky, ešusy, k obědu denně tradiční hnědá omáčka. Dodnes si to místo pamatuji - Pnětluky, pošta Konětopy. U Loun.

Takže bylo dost času seznámit se se všemi, buď při práci u štoku, nebo po večerech. Proto když jsme pak nastupovali do školy, spíš byl problém nás umravnit. Na chmelu se poslušnost tak trochu vytratila.

Neboj se, zvládneš to. Neznáš z budoucí třídy aspoň jednoho žáka? Třeba svou nynější spolužačku? S tou si sednout, bavit se s ní a to ostatní se nabalí samo. A budeš se divit, jak brzy. Jaga.