Nejste přihlášen/a.
Já si ani jiný, než ručně psaný s tvrdýma deskama, nedovedu představit. A když jsem ho před 60 lety začala psát, tak jsem pokračovala. Jak jsem knížku přečetla, taková byla v pořadí. Století nestoletí. Měla jsem jen barvy a značky, které značily knížky populárně vědecké, beletrii, poezii, cestopisy, životopisy, našich autorů, ruských /do povinné ruštiny/ ... Na gymplu jsem pokračovala. Za každou jsem si nechávala list na dodatečné poznámky. Třeba, když jsem viděla podle knížky film.
Čtenářský deník jsem nikdy nevedl, protože jsem odmítal dělat něco co mě nebavilo a mělo mi to ubírat už tak minimum volného času, který jsem na střední měl. K maturitě jsem předložil něco, co prostě splňovalo zadání od učitelky, kde jsem prostě někde z internetu opsal těch pár děl, které zná každý od začátku do konce a 1 knížku, kterou jsem kdy v životě přečetl, a tu naštěstí učitelka neznala, bo to bylo fantazy. Na té jsem to celé postavil. Všeci spokojení a nikdo neutrpěl na duševní újmě.
Bylo to normálně na no nejtenčím sešitě A4 o 20listech, kdy každý list byl ta jedna knížka.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.