Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Je to správně?

Od: hloupik odpovědí: 3 změna:
Prosím opravte mě. Děkuji vám za pomoc.

 

 

3 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


4x

Zdravím, úloha a) není moc dobře vymyšlená.

Totiž, při tání (tuhnutí) krystalických látek se jejich teplota nemění, dokud všechna neroztaje (neztuhne). Příklady: Led taje přesně při 0 °C. Zatímco amorfní látky tají (tuhnou) v určitém teplotním rozmezí a postupně měknou, např. sklo při teplotě 500 °C až 1000 °C. To je v učebnici pro ZŠ, tedy nic vševědného.

Poslední věta: Při zkapalňování se plyn (pára) mění v kapalinu.

Jen potvrdím, že 1), 3) jsou dobře, 2) je potřeba počítat s teplotou varu vzduchu (–193 °C), 4) zde je potřeba uvažovat teplotu tání (328 °C). V různých tabulkách se tyto údaje různí o 1 °C, takže obojí je dobře.

 

host

2x

Ze které třídy to jsou otázky? No nic. zkusíme to.

a) látky mění své skupenství se změnami teploty, takže podle toho by snad mohlo vypadat pořadí jevů. Například voda, led a pára nebo vosková svíčka, apod.

Teplota stoupá - látka (led) taje - mějí se v kapalinu (vodu)

Teplota klesá - tekutá látka (vosk, roztavené olovo, apod) tuhne - mění se v pevnou látku

b) chce to mít u sebe matematicko-fyzikálně-chemické tabulky, protože různé vlastnosti látek se hledají v tabulkách, pamatuje se jen několik nejznámějších - bod varu a bod tuhnutí vody

1) je jasná, bod varu vody je 100 °C, takže je to opravdu rozdíl teplot 100°C - 17°C = 83 °C, to máte dobře.

2) je nesmysl, kdo by ve třídě zkapalňoval vzduch? Praštěná myšlenka. Čistě teoreticky se dá počítat rozdíl teplot, pokud známe teplotu zkapalňování vzduchu. Ten je ale také složený z dusíku a kyslíku, které mají své vlastní vlastnosti. V tabulkách je teplota varu vzduchu -194°C a bod tuhnutí z kapalného na pevnou látku (to si těžko představit kostku vzduchu) - 213°C takže by se dalo počítat s tím, at má škola radost. Ale v příkladu je, že ve třídě je teplota vzduchu 22°C a tak se musí připočítat ještě tato teplota. Bláznivý příklad, ale třeba vám to pan učitel nějak vysvětlí.

3) teplotu tání ledu 0 °C znáte a tak máte příklad dobře

4) teplotu tání olova najdete v tabulkách 327°C. Ale už má teplotu 22 °C, takže stačí jenom vypočítat rozdíl, o kolik stupňů je třeba olovo ohřát, aby začalo tát, tedy 327°C - 22°C = (to už si vypočítáte). Jen vám pletou hlavu hmotností olova 50 g. Je jedno jestli chcete roztavit pár kousků olova na lžíci o vánocích při lití olova nebo ve slévárně chtějí z udělat odlitek z několika kilogramů olova. V příkladu jde pouze o rozdíl teplot. A o nalezení hodnoty tání olova v tabulkách. To si nikdo zpaměti nepamatuje, je to zbytečné.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]