Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Co je to za funkce?

Od: khulan odpovědí: 11 změna:

Zdravim. Moc nerozumim značení těchto funkcí, zda- li jsou to závorky nebo něco jiného? Poradili byste prosím o jaké funkce se jedná? Myslím si že první je lineární (grafem tedy bude přímka) a dále už si nevím rady Děkuji.


 

 

11 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


2x

Ty "rovné čáry" nejsou závorky, jedná se se funkci absolutní hodnota, podstatě vyrábí z kladného čísla kladné a ze záporného čísla kladné a z nuly nulu, např. |-3,85|=3,58; |-1|=1; |1|=1, |1,81|=1,51;

Graf |x| vypadá jako písmeno V, kde vrchol je v nule |0|=0

Jak se absolutní hodnoty zbavit u neznámé x?

Připomeňme si |2|=2. Když je vnitřek kladné číslo, přepíše se jako kladné. U záporných čísel |-3|=3 se potřebujeme zbavit toho mínus, zbavíme se ho tak, že záporné číslo vynásobéme mínus jedničkou. |-3| = -1×(-3) = 3. Zobecníme to:

Když je x>0, tak platí |x| = x

když je x<0 tak platí |x| = -x

Teď jak nakreslit graf funkce 3|x+5|-7?

1, Určit bod zlomu, tj. kdy je vnitřek absolutní hodnoty roven nule

Vnitřek absolutní hodnoty |x+5| je x+5 a to se rovná nule: x+5=0 ...pro x = -5

2, Rozdělíme čísla která můžeme dosazovat na čísla menší -5 a na čísla větší -5 (= tzv. intervaly), barevně jsem odlišil:

Čísla x<-5 ... od -nekonečna do -5

Čísla x>-5... od -5 do +nekonečna

3, Zjistíme zda je vnitřek absolutní hodnoty kladný nebo záporný u rozdělených číslech (u těch intervalů)

Vyberu nějaké číslo "od -nekonečna do -5" a dosadím do vnitřku absolutní hodnoty x+5, např. líbí se mi číslo -11 (je to takové hezké random číslo "od -nekonečna do -5"). Dosazuji za x -11: x+5...-11+5 = -6. Mínus šest je číslo záporné, takže teď vím že pro čísla od -nekonečna do -5 je vnitřek absolutní hodnoty záporný.

Vyberu nějaké číslo "od -5 do + nekonečna" a dosadím do vnitřku absolutní hodnoty x+5, např. líbí se mi číslo 23 (je to takové hezké random číslo "od -5 do +nekonečna".) Dosazuji za x 23: x+5...23+5=28. 28 je číslo kladné, takže teď vím že pro čísla od -5 do +nekonečna do je vnitřek absolutní hodnoty kladný.

4, Přepíšeme absolutní hodnotu:

Pro čísla od -nekonečna do -5 je x+5 záporné, takže |x+5| = -1×(x+5) = -x-5

Pro čísla od -5 do +nekonečna je x+5 kladné, takže |x+5| = (x+5) = x+5

5, Přepíšeme rovnici na dvě a zjednodušíme:

Pro čísla od -nekonečna do -5: 3(-x-5)-7 = -3x-15-7 = -3x-22

Pro čísla od -5 do + nekonečna: 3(x+5)-7 = 3x+15-7 = 3x+8

(5,5, Má-li funkce další absolutní hodnoty, proces zopakujeme)

6, Zjistím hodnotu funkce v bodě zlomu funkce (vrchol):

Dosadím do jedné z rovnic -> do -3x-22 nebo do 3x+8, mělo by to vyjít stejně. Za x dosadím -5 do výrazu např. do 3x+8: 3×(-5)+8=-15+8=-7

7, Určím si další 2 body: Do každé funce hodím jednu hodnotu (z určeného oboru, nejlépe aby se to vešlo na papír)

Pro čísla od -nekonečna do -5: Dosadím do -3x-22 např. -7: -3×(-7)-22=21-22=-1

Pro čísla od -5 do + nekonečna: Dosadím do 3x+8 např. 0: 3×(0)+8=0-8 = -8

8, Zanesu na osu body:

Vrchol: [-5, -7]

Bod 1: [-7, -1]

Bod 2: [0, -8]

9, Spojím body úsečkou

10, (U krajních intervalů) protáhnu úsečky směrem od vrcholu k bodu dále do nekonečna

khulan

A smím se zeptat, když to udělám takto, tak k čemu mi je ze zadání to x (-8;-2)? Děkuji.

To je definiční obor. Graf bude začínat přesně pro x = –8 a končit pro x = –2. Kdyby tento obor nebyl zadán, graf by nebyl na svých koncích ohraničený. Samozřejmě, do nekonečna bychom kreslit nemohli... Ale mohli bychom dát třeba od –5 do +5 nebo jinak.

To musím doplnit - potřebujeme najít všechny "body zlomu".

 


0x

Ahoj, tyto "závorky" značí absolutní hodnotu. Absolutní hodnota kladného čísla je to samé číslo (např. |10| = 10), absolutní hodnota záporného čísla je opačné číslo (kladné), např. |–13| = 13.

Např. y = 3.|x – 5| – 7 v intervalu od –8 do –2: Dosadím postupně

x = –8; ► y = 3.|–8 – 5| – 7= 3.|–13| – 7 = 3.13 – 7 = 32

x = –7; ► y = 3.|–7 – 5| – 7= 3.|–12| – 7 = 3.12 – 7 = 29

atd. až

x = –2; ► y = 3.|–2 – 5| – 7= 3.|–7| – 7 = 3.7 – 7 = 14

V 2. příkladu je dvojí absolutní hodnota (vnořená)

y = 6 – 2.||x + 5| – 1|, např. pro

x = –8; ► y = 6 – 2.||–8 + 5| – 1| = 6 – 2.||–3| – 1| = 6 – 2.|3 – 1| = 6 – 2.|2| = 6 – 2.2 = 6 – 4 = 2

x = –5; ► y = 6 – 2.||–5 + 5| – 1| = 6 – 2.||0| – 1| = 6 – 2.|0 – 1| = 6 – 2.|–1| = 6 – 2.1 = 6 – 2 = 4

graf bude složen úseček, které na sebe navzájem navazují wolframalpha.com/...

Ve 4. příkladu bude potřeba dosazovat po 1/2.

 

khulan

0x
Dekuju za odpovědi. A nestačilo by si pouze tedy zvolit jakákoliv čísla a poté za to dosadit místo toho X v té funkci? Děkuji.

U 1. a 3. příkladu lze výhodně postupovat, jak vysvětlil geftgames®. Je to standatdní postup, který je myslím na SŠ vyžadován. Další vysvětlení postupu lze najít na webu / v učebnici pod pojmem funkce s absolutní hodnotou.

Když je obor čísel x pěkně ohraničený a v absolutní hodnotě jsou celá čísla (nebo když si navíc člověk neví rady), dá se postupovat dosazováním celých čísel ze zadaného oboru (viz můj příspěvek). Když jsou v absolutní hodnotě násobky 1/2, je potřeba dosadit násobky 1/2, tedy např. 2; 2,5; 3 atd.

Několik libovolných bodů dosadit nepomůže, protože je potřeba najít všechny "body zlomu". Pokud umíme najít body zlomu, stačí dosadit body zlomu - tj. body, v nichž se přímá čára láme (neboli kraje všech úseček, z nichž se graf skládá).

 

khulan

0x
Moc tomu stejně nerozumím, ale děkuju za nápady.

Ještě dva odkazy na video

1)


2)


a příklady s postupem a grafy

funkce.eu/...

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]