V Praze v Dejvicích. Tramvaje, jednosměrky. No dali mi to až na potřetí a z lítosti, řídit jsem ve 20 neuměla. To jsem se naučila až roky poté. Dnes řídím v Praze skoro denně a není dopravní situace, v které bych byla nervózní. Ucpaná Jižní spojka, magistrála, přes Barranďák a Blanku jezdím do práce. V létě jsem na chatě v hospodě zaslechla hovor kamioňáků. Prý chlapi, dělat řidičák v Praze, to bych nechtěl, ty jejich tramvaje. A vidíte pánové, já ho z tý Prahy mám. Sousedi na chatě nechápou, že jsem schopná naložit děti a odjet po D1 na Vysočinu, protože oni se bojí autem i do Brna. Ještě že neviděli provoz v italských městech. Holt dělat řidičák na vsi a v provozu není totéž. Dle mého by zkoušky měly probíhat jen ve vybraných větších měsech.