To čím v budoucnu chceš být zjistíš tím, co tě baví. To znamená, co ráda děláš, čemu věnuješ svůj volný čas. V cestovním ruchu doporučuji umět jazyky. To samé platí o hotelové škole. Jakmile umíš jazyky, můžeš se dostat kamkoliv. Ono vlastně jakou školu uděláš je jedno, pokud umíš jazyky, jseš pracovitá, flexibilní a máš tah na branku. Tak se o sebe nemusíš bát. Existují dokonce i kurzy, nebo poradny, kde s tebou pracovníci udělají testy a vyhodnotí. Řeknou ti pak kam nejlépe sebe samotnou směřovat(zkus se s rodiči obrátit na pána Mühlfeit. Dělá také kurzy i pro děti, kde se odemýká potenciál. Já byla na jeho školení, které se týkalo rozvoji osobnosti a bylo super. Hodně prozradilo. Zkuste mu napsat, třeba rodiče at mu napíší a on třeba i poradí. At už svůj produkt a nebo i cizí nebo řekne, co a jak. Nejvíce ale kdo ti to prozradí, jseš ty sama. Musíš se poznat. Musíš zjistit, co tě baví, čím žiješ, co je tvůj svět. Poznej, kdy se ti v hlavě spustí ta flow opička, při které nevnímáš čas.V cestovním ruchu i v hotelnictví práci najdeš ale výhodou ti budou jazyky.Dále píšeš, že máš ráda historii, co takhle archeologie? Ta je hodně o historii, bádání a také o cestování. Angličtinu využij k tomu že ji zdokonalš a bude ti plusem pro tvou budoucí práci. Popřípadě si můžeš dodělat certifikáty a budeš mít také plus.Já ve svém věku se rozhodovala sejně, kam jít. Ale měla jsem ráda techniku. Ostatně měli jsme ji i doma a tak mé nůžky se rozevřely na dva obory. Stavební a strojařinu. Skončila jsem na strojařině, protože jsem k ní měla blíže i díky tomu, že dědeček pracoval jako strojař a měl v dílně i hodně strojů na kterých dělali snad všichni. I já.Na základní škole jsem se učila ruštinu, pak po revoluci jsme ještě mohli angličtinu. Tak jsem se ji učila. Mým snem bylo vycestovat do USA(takže jsem sháněla na vhs-kách původní filmy bez dabingu. Sháněla kazety s anglickou konverzací a pouštěla na walkmanu), což se mi po maturitě povedlo. Nakonec jsem dlouhou dobu žila v Kanadě, kde jsem se z barmanky vypracovala na obchodní manažerku pro stavební a těžební stroje. Ale měla jsem strojárnu za sebou a také praxi z domu. Takže jsem věděla co a jak funguje. Takže doporučuji poznat samu sebe. Zkus třeba pročíst knihu "pozitivní leader" nebo "úspěšná sebemanipulace". Dokáže také hodně prozradit a poradit na co se zaměřit. Důležité je aby jsi dělala to, co tě baví. Když to zjistíš, budeš štastná a práce ti bude zábavou. V Olomouci je třeba i pevnost poznání. Jako pracovníci tam jsou studenci univerzit, takže ti také řeknou hodně o čem je další studium, humanitních předmětů, které tam mají také své zastoupení. Člověk si tam hravou formou, může osahat hodně věcí od techniky přes vesmír po biologii, organiku a historii.