Poločas rozpadu

Protože za poločas se rozpadne půlka atomů, za další poločas půlka zbytku (tedy čtvrtina původního počtu), za další poločas půlka zbytku (tedy osmina původního počtu) atd. Z toho vyplývá, že rozpad všech atomů je (teoreticky!) v nekonečnu.

První! ale jen o fous

Reaguji na druhou část dotazu. Ano, poločas rozpadu ve fyzice i biochemii funguje stejně.

s atomy to máš jako s pop korny v mikrovlnce. Jsou všechny úplně stejné a přitom některé pupnou hned, některé za chvíli a některé nikdy. Těžko se proto dá změřit čas až k rozpadu toho posledního.

Samozřejmě, že dva poločasy rozpadu nemůžou být celkový rozpad. Na škole nám to vysvětlovali polopaticky. Vem si poločas rozpadu 1 rok. Znamená to, že se daná látka za rok rozpadne natolik, že z ní zbyde polovina. A ta polovina se za další rok rozpadne tak, že zní zase zbyde polovina (tudíž už jen čtvrtina původního celku) a tak to jde dál a dál...

Pro ostatní - my jsme se ale nedomlouvali

Protože nikdo neví, za jak dlouho se ty všechny atomy přemění.

Jako každá definice,netřeba ji kritizovat.

JB

Pro uplnost bych doplnil, ze jde o statisticky polocas. To znamena, ze teoreticky se za polocas rozpadu nemusi rozpadnout - premenit - atomy zadne, nebo take mohou uplne vsechny. Ale prave statisticky to bude polovina.

Ty zbyvajici - dosud nepremenene - pak maji v kazdem okamziku sveho byti, tedy ted, nebo za hodinu, nebo za tyden, nebo za sto let stale stejnou pravdepodobnost, ze dojde behem polocasu rozpadu k jejich rozpadu. Tedy s postupujicim casem se nijak nezvysuje jejich pravdepodobnost rychlejsi premeny, pouze se zvysuje pravdepodobnost, ze stale vice atomu v latce bude jiz premeneno.